Ptákem roku 2023 je polák velký, potápivá kachna patří mezi ohrožený druh
17.2.2023 14:50
(ČTK)
Polák velký je vrubozobý pták, který k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami.
Udělením čestného titulu ornitologové od roku 1992 upozorňují na zajímavé ptačí druhy a vybízejí veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Zvolený ptačí druh zároveň reprezentuje problematiku, která se týká široké skupiny opeřenců.
Polák velký je vrubozobý pták, který k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. "Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné," uvedli ornitologové. V letošním roce budou ornitologové podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů.
Úspěchem podle ornitologů je, že tuto středu vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Milion vodních ptáků v Evropě totiž každoročně hynulo na otravu olovem poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky. "Zákaz olova na mokřadech je završení více než dvacetiletého společného úsilí BirdLife Europe a partnerů v jednotlivých zemích a také skvělý začátek roku poláka velkého. Věřím, že další ochranářské úspěchy budou následovat," uvedl Vermouzek.
Poláky velké lze v Česku pozorovat celoročně, na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. V Česku je podle ornitologů druhou nejpočetnější kachnou, za kachnou divokou. Podle Vermouzka hnízdí každoročně v Česku 7000 až 14.000 párů poláků velkých a zimu v Česku tráví kolem 3000 jedinců.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Jeseníkách zaznamenali letos ochránci přírody 14 druhů dravců, z toho 12 chráněných
Začíná soutěž Živá zahrada, lidé se mohou zapojit pozorováním ptáků
Tradiční monitoring ptáků lze doplnit fotopastmi. Dokáží zaznamenat více druhů vyskytujících se při zemi Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
mara polasek
17.2.2023 17:53Milion vodních ptáků v Evropě totiž každoročně hynulo na otravu olovem poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky.
jeste, ze se povedlo zakazat olovo, uz me nebavilo prekracovat hromady mrtvych ptaku kolem rybniku a rek s plnymi jicny olova.
prosim o odkaz na tuto zpravu. rad se poucim.
Odpovědět
jeste, ze se povedlo zakazat olovo, uz me nebavilo prekracovat hromady mrtvych ptaku kolem rybniku a rek s plnymi jicny olova.
prosim o odkaz na tuto zpravu. rad se poucim.
Pe
Pepa
17.2.2023 18:08 Reaguje na mara polasekPouc se at nevypadas hloupe... https://www.theguardian.com/environment/2023/feb/15/ban-on-hunting-birds-with-lead-shot-in-eu-wetlands-hailed-as-huge-milestone-aoe
Odpovědět
mara polasek
18.2.2023 09:17 Reaguje na Pepano moc sem se nepoucil... je to stejny clanek jako zde
spis cekam fotky, chemicke rozbory atd.
kolem rybniku se pohybuju cca 30 let a nikdy sem si nevsiml popisovanych veci. a jak je to s toxicitou ryb? kdyz je v prirode x tun olova? nebo s mym profesorem co byl postrelen na hone italy a doktori mu vybrali jen cast broku? dopadliste na strelnicich taky nevykazuje otravenou floru.
mi nesedi miliony ptaku, muze se stat v par pripadech ... ale milion? to je pomerove skoro 10% toho co se u nas ulovi ...
Odpovědět
spis cekam fotky, chemicke rozbory atd.
kolem rybniku se pohybuju cca 30 let a nikdy sem si nevsiml popisovanych veci. a jak je to s toxicitou ryb? kdyz je v prirode x tun olova? nebo s mym profesorem co byl postrelen na hone italy a doktori mu vybrali jen cast broku? dopadliste na strelnicich taky nevykazuje otravenou floru.
mi nesedi miliony ptaku, muze se stat v par pripadech ... ale milion? to je pomerove skoro 10% toho co se u nas ulovi ...
Pe
Petr
18.2.2023 16:52 Reaguje na mara polasekVaše heslo evidentně je: Co nebolí či nezpůsobuje viditelné problémy, to neexistuje.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.2.2023 21:57 Reaguje na mara polasekPředstavuji si to takto.
Kachny baští kamínky kvůli lepšímu trávení a když narazí na olověné broky, považují je za normální kamínky a slupnou je. V žaludku se působením kyselého prostředí olovo uvolňuje a pak vstřebává do těla. Broků je v místech, kde myslivci po vodních ptácích střílí, hodně, protože lovci často minou cíl. Při opakovaném spolknutí olova dochází postupně k chronické otravě ptáků.
Odpovědět
Kachny baští kamínky kvůli lepšímu trávení a když narazí na olověné broky, považují je za normální kamínky a slupnou je. V žaludku se působením kyselého prostředí olovo uvolňuje a pak vstřebává do těla. Broků je v místech, kde myslivci po vodních ptácích střílí, hodně, protože lovci často minou cíl. Při opakovaném spolknutí olova dochází postupně k chronické otravě ptáků.
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 18:48 Reaguje na Majka KletečkováTo není představa, to je fakt.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 18:52 Reaguje na Slavomil VinklerAje v literatuře, že ke smrtelné otravě kachny stačí 1 velký brok.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 18:47 Reaguje na mara polasekBrok v těle je celkem neškodný. Brok v žaludku nebo střevech taky. Výjimkou jsou vrubozobí, kurovití a kondoři. Ono se to těžko prokazuje. Kdo dělá rozbor krve mrtvé kačeně? A jak dlouho ta kačena v přírodě zůstane, než ji něco(prase) sežere? Příznakem otravy olovem je křivé držení krku zejména u labutě.
Kdo to měří jsou Kaliforňané u kondorů.
Viz: https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-v-minulem-stoleti-temer-vyhynul-nyni-se-kondor-kalifornsky-vraci-do-prirody-40263567
Odpovědět
Kdo to měří jsou Kaliforňané u kondorů.
Viz: https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-v-minulem-stoleti-temer-vyhynul-nyni-se-kondor-kalifornsky-vraci-do-prirody-40263567
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.2.2023 20:01 Reaguje na Slavomil VinklerZrovna tento týden byl v televizi pořad o chlápkovi, který se účastní několika programů na návrat zvířat do přírody a jeden z těch programů je věnován kondorovi velkému. Ten kondoří program běží v Jižní Americe a jako nejpádnější důvody úbytku kondorů tam uváděli lov těchto ptáků a trávení masožravých predátorů. Stačilo místní rančery přesvědčit, že kondoři jsou mrchožrouti, neloví živá zvířata a navíc je přesvědčit, aby upustili od trávení predátorů a populace kondorů tam začala růst. Navzdory tomu, že tam není zákaz lovu olověnými projektily. Že by olovo v Jižní Americe nebylo na rozdíl od severu jedovaté?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 22:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo, ale to jde o jiné kondora. Já psal o kondorech kalifornských. V Kalifornii a severu Mexika. Viz můj odkaz nad tím.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.2.2023 22:38 Reaguje na Slavomil VinklerJediný rozdíl je v lokalizaci. Jinak jsou si oba druhy hodně podobné. Oba jsou mrchožrouti, oba málem vyhubil lov a ničení biotopů a oba ohrožuje konzumace otráveného masa. Je zajímavé, že se taktně mlčí o způsobu ochrany stád rančery před predátory tím, že kladou na pastviny otrávené kusy masa, čímž přímo i nepřímo ohrožují kondory.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 22:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTam se to bude odvíjet od jiného stravování. Asi nežerou tolik zastřelených zvířat, možná v jižní Americe nepoklízí scípliny dobytka, nebo je jich víc. Když dvá dělají totéž, nebývá to totéž.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.2.2023 22:44 Reaguje na Slavomil VinklerTo není o konzumaci zastřelených zvířat. V tom dokumentu přímo uváděli kromě lovu těchto ptáků i otravu díky konzumaci otráveného masa. Takže buď kondoři sežrali otrávené návnady, nebo sežrali mršinu predátora, který uhynul po konzumaci tráveného masa. O otravě olovem tam nepadlo ani slovo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2023 06:51 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo v tom se shodneme. Asi tráví návnadami víc, ale nezastřelených mršin je taky víc. A měřili olovo? Víte ony počáteční a okrajové podmínky měření jsou zcela zásadní pro výsledek měření.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.2.2023 07:12 Reaguje na Slavomil VinklerTo ale nemusí být jenom návnady. Ve Starém světě se pro léčení dobytka používají léčiva, která po konzumaci léčeného masa upem vyvolávají u tohoto mrchožrouta značně bolestivé křeče následným úhynem postiženého ptáka. Takto došlo k vymizení celých supích populací v Africe i v Ázii. Co když se podobná léčiva používají i v Americe a úhyn kondorů se svádí na otravu olovem?
Odpovědět
