Původní návrh Euro 7 by měl devastující dopad na spotřebitele, řekl Vondra

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Ostře sledovaná norma Euro 7 hovoří o limitech výfukových zplodin pro osobní i nákladní automobily a zavádí nová opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií.

Jaká bude konečná verze nařízení, ukážou až příští týdny. Nyní budou následovat jednání zástupců Evropského parlamentu, Evropské komise a španělského předsednictví Rady EU. Vondra potvrdil na tiskové konferenci, že oficiálně již trialogy zahájili hned včera - písemnou formou. Následovat by měla dvě jednání, jedno na konci listopadu a druhé v polovině prosince.

Podle návrhu, který již 25. září schválili ministři členských zemí EU zodpovědní za konkurenceschopnost, by automobilky měly snižovat emise nových vozidel oproti původnímu plánu méně a zároveň by měly mít na přípravu změn delší dobu. Konkrétně emisní limity pro osobní a užitková vozidla by měly zůstat na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6. Pokud jde o nákladní automobily, tyto limity by měly být o něco přísnější.

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního plánu EK přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Řada unijních zemí to ale považovala za nereálné. Automobilky si stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis z Rady EU proto původní harmonogram prodloužil a počítá se v něm se zavedením opatření 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 42 měsíců u stávajících modelů. U nákladních aut to mělo být 48 měsíců, respektive 60 měsíců.

Pozice, kterou schválil Evropský parlament, ale navrhuje tato přechodná období ještě delší. "Když chceme nějaké změny, tak musíme dát byznysu čas, aby se přizpůsobil. To, co navrhovala Evropská komise, byly naprosto drakonické termíny. Takže my jsme je prodloužili a zároveň v našem návrhu chceme přinutit Komisi, aby měla nad sebou Damoklův meč a připravila včas takzvanou sekundární legislativu k této normě, což jsou nejrůznější technikálie," vysvětlil Vondra. Teprve od zveřejnění této sekundární legislativy pak začnou pro jednotlivé automobily běžet zmíněná přechodná období, během kterých se průmysl bude moci na změny připravit.

Na dojednání návrhu v Radě Evropské unie se významnou měrou podílelo Česko, které vedlo koalici stejně smýšlejících států, v níž byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Všechny tyto země se postavily proti původní, podle nich nerealistické variantě normy, kterou navrhla Evropská komise. S následným kompromisem, který představilo na konci září španělské předsednictví, ale už byly tyto země spokojené.

Alexandr Vondra pozici Rady EU z konce září znovu ocenil, poděkoval za ni zejména českému ministru dopravy Martinu Kupkovi, který ji dojednával. "Hodně nám to zjednodušilo práci, pozice rady a pozice parlamentu nejsou tak vzdálené," uvedl český europoslanec. Jak dodal, jestliže se emisní limity v normě nakonec přiblíží předchozí normě Euro 6 (což říká návrh rady), tak podle něj nebude muset parlament trvat na delších přechodných obdobích. "Nechci to ale předznamenávat, bude to předmětem vyjednávání," dodal Vondra.

Zprávu podpořilo 329 europoslanců, 230 jich bylo proti a 41 se zdrželo. Z českých europoslanců pro návrh hlasovali všichni čtyři europoslanci za ODS, kteří patří k frakci ECR. Z lidovecké frakce pak Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer (TOP 09), Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a z klubu Renew Europe, kam patří europoslanci zvolení za hnutí ANO, byly pro Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Návrh podpořila i Radka Maxová z frakce evropských socialistů a demokratů a europoslanec za SPD Ivan David. Proti hlasovali Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík patřící ke hnutí ANO z frakce Renew Europe a europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Zdrželi se za Piráty zvolení Markéta Gregorová, Marcel Kolaja i Mikuláš Peksa z frakce Zelených. Europoslanec za SPD Hynek Blaško se hlasování neúčastnil.