Rakouští lidovci napadnou rakouský "zelený" hlas pro normu EU o přírodě
18.6.2024 01:03 | LUCEMBURK
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Nehammer už v neděli večer informoval belgické předsednictví o tom, že případná podpora ministryně Gewesslerové by byla protiprávní. Rakouský kancléř poukázal na to, že pro zdržení se hlasování o normě se vyslovily rakouské spolkové země, což je pro spolkovou vládu závazné stanovisko, a že nedošlo ani ke shodě mezi příslušnými ministry. Gewesslerová tak údajně není zplnomocněná normu podpořit.
Generální tajemník ÖVP Christian Stocker oznámil, že strana Gewesslerovou zažaluje také kvůli možnému zneužití úřadu, protože údajně vědomě porušila ústavu. Některá rakouská média hovoří o koaliční či vládní krizi, a to jen několik měsíců před parlamentními volbami, které se uskuteční 29. září. Favoritem je v nich přitom pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která v Rakousku zvítězila už tento měsíc ve volbách do Evropského parlamentu.
Rakouský hlas, který byl do poslední chvíle nejistý, byl přitom pro přijetí normy na radě unijních ministrů životního prostředí v Lucemburku zásadní. Pro sice hlasovala jasná většina členských států, ale zároveň bylo nutné, aby tyto země reprezentovaly alespoň 65 procent obyvatel EU, a to zajistil rakouský souhlas.
Geewesslerová na síti X označila rozhodnutí ministerské rady za "Vítězství pro přírodu". "Svědomí mi říká jednoznačně: Jestliže stojí v sázce zdravý a šťastný život budoucích generací, potřebujeme odvážná rozhodnutí. Proto jsem dnes hlasovala pro tento zákon o ochraně přírody," napsala ministryně.
Některými státy kritizovaná norma o obnově přírody je považována za nejdůležitější unijní pravidla pro ochranu přírodních druhů. Nařízení má zajistit, aby členské země do roku 2030 zavedly opatření k obnově přírody na pětině stanovených území dotčených lidskou činností. Do znění předpisu se ale zejména po tlaku zemědělců dostala řada výjimek.
Opatření prošlo jen těsně, proti byly podle diplomatických zdrojů ČTK Itálie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Finsko a Švédsko. Česko, které na jednání v Lucemburku zastupuje ministr životního prostředí Petr Hladík, návrh podpořilo.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování
Europoslanci zrychleně projednají odklad nařízení o odlesňování
Potravináři vyzvali europoslance ke schválení odkladu nařízení proti odlesňováníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Karel Zvářal
18.6.2024 04:11U těch dvou (posledních) zemí mě to "proti" překvapilo (i dnešní reakce A), zbývají čtyři ani ne. Ale na tomto je vidět, kolika lidem vadí tak důležitá věc, jako je zachování funkční přírody v dostatečném rozsahu. A jak dokáží dát svou nelibost najevo (viz. ten Hadriánův javor). Prostě někdy i dobré věci se rodí ve velkých bolestech. Domnívám se, že se jedná opět o projev věčné vlastnosti. tady ani sebelepší vysvětlování toho moc nezmůže, bohužel.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.6.2024 04:49 Reaguje na Karel Zvářalby se dalo říci, že to Rakousko takticky nezvládlo. Když to chtěli zaříznout, tak tam měli poslat někoho jiného a ne političku za zelené a ještě ministrini životního prostředí. POPŘÍT SAMU SEBE není tak jednoduché.
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.6.2024 13:18 Reaguje na Jaroslav Řezáččisté řešení za předpokladu, že ji svědomí nedovolilo hlasovat v souladu se závaznými pokyny při vyslání, by bylo včas odstoupit.
Odpovědět
VN
Vladimír Němec
18.6.2024 08:36Problém není ve schválení uvedené dohody. Problém je v tom, že se toho jako obvykle chopí zvěstovatelé zelených zítřků a dopadne to jako vždycky špatně. V excelovských tabulkách, pečlivě následně vyplněných, to bude ovšem vypadat ecxcelentně. Tradiční středoevropská venkovská kulturní krajina totiž nejde "do kopru" díky "nedostatku přírody", ta jde "do kopru" proto, že vítězí ekonomická cena za jednotku. U nás jako v Rakousku, v Rakousku jako v Německu. V zásadě se nám tato krajina mění z velké části v jakýsi "venkovský brownfield" jen proto, že jí nejsme schopni maloplošně obhospodařovat. Není to totiž efektivní, tj. ekonomicky výhodné, tj. dlouhodobě udržitelné. To postupné opouštění tradiční venkovské krajiny lidmi-hospodáři sebou následně bere do háje i její přirozenou biodiverzitu. Zemědělské dotace všeho druhu tento trend zatím nedokázaly zastavit, jen zpomalit. Výsledek bude předvídatelný - intenzivní zemědělská produkce zůstane v nejbonitnějších zemědělských oblastech a zbytek krajiny se nechá pod záminkou obnovy přírody zarůst. Pár lidí si na to možná i napíše dobře zaplacené granty a následně objeví to, co věděly generace před námi - že v kulturní krajině se musí hospodařit, jinak to negativně ovlivňuje její fragmetaci s jejími v zásadě nekonečnými ekotony a tím i biodiverzitu. Té panice v Rakousku se proto vůbec nedivím.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.6.2024 09:22 Reaguje na Vladimír NěmecJe to trochu složitější, než to na 1. pohled vypadá. Přirovnal bych to k hlášce Terazkyho: Čo také si predstavujete pod slovom příroda (každý něco jiného).
Je důležité, že se společenství dokázalo na nějaké změně vztahu k přírodě dohodnout. Na to se lze doma odvolávat, když nastoupí známé firmy s oponenturou/odmítáním. Prostě nelze se donekonečna odvolávat na "změnu hospodaření" - u ubývajících druhů, a nic nedělat pro nápravu. Úředníci tak mají v ruce alespoň elementární dokument, s kterým se dá pracovat. Dnešní mladí ani netuší, jak se současná unifikovaná sterilní krajina liší od té z minulého století. Stačí říct/napsat strom či mez, a mnozí se začnou stavět na zadní. Prostě ten kompromis mezi maximalismem obou stran by měl být věcí širší diskuse - a hlavně - fungujících příkladů. Není jich zatím mnoho, ale je se od čeho odpíchnout, ne že ne.
Odpovědět
Je důležité, že se společenství dokázalo na nějaké změně vztahu k přírodě dohodnout. Na to se lze doma odvolávat, když nastoupí známé firmy s oponenturou/odmítáním. Prostě nelze se donekonečna odvolávat na "změnu hospodaření" - u ubývajících druhů, a nic nedělat pro nápravu. Úředníci tak mají v ruce alespoň elementární dokument, s kterým se dá pracovat. Dnešní mladí ani netuší, jak se současná unifikovaná sterilní krajina liší od té z minulého století. Stačí říct/napsat strom či mez, a mnozí se začnou stavět na zadní. Prostě ten kompromis mezi maximalismem obou stran by měl být věcí širší diskuse - a hlavně - fungujících příkladů. Není jich zatím mnoho, ale je se od čeho odpíchnout, ne že ne.
BM
Břetislav Machaček
18.6.2024 10:14 Reaguje na Vladimír NěmecJak se v globálním světě světě vrátit se zemědělstvím např. o
100 let nazpět a smeknu ?! Jak se zcela vyrovnat v efektivitě
hospodařit na nudličkách polí s někým, kdo má lány o stovkách
hektarů? Stejně tak s pěti kravkami konkurovat velkokravínům
se stovkami zvířat. Ano lze to navýšením ceny třeba té BIO
produkce, ale tu jde o kupní sílu zákazníků. Lze to i dotací
méně efektivní výroby, ale musí na to společnost mít. A teď
se reálně zamyslete, zda to lze do nekonečna tak dělat. Je
to podobné jako švec a Baťa. Mohl se udržet díky kvalitě za
vyšší cenu a nebo, že to měl pouze jako koníček a dotoval ho
prací někde jinde. Takže co s tím? Uzavřeme hranice cizímu
zboží a vrátíme se k eko a bio zemědělství, kde bude potrava
tvořit 80% výdajů? Kolikpak lidí z průmyslu a kanceláří se
bude muset vrátit k motyce a vidlím? Budou to ochotni udělat
proto, aby zde byla zdravá příroda a zdravé potraviny? Dal
bych jim na výběr, zda levné dovozy, či levná produkce a nebo
drahá domácí produkce za pomoci vlastních rukou. Já přestal
snít a vidím to tak, jak jste popsal. Na těch lánech se bude
dál efektivně hospodařit a nudličky se bez dotací vrátí matce
přírodě k zalesnění. Prostě ekonomika je neúprosná a zdroje
dotací nejsou nekonečné. Zvláště pak, když už se bez nich
neobejde téměř nic díky roztočenému kolotoči tržních deformací.
Snaha něco brzdit se zvrhla na stagnaci dotovaných a dospěla
do stavu jejich totální závislosti na dotacích, bez kterých
ale zákonitě skončí.
Odpovědět
100 let nazpět a smeknu ?! Jak se zcela vyrovnat v efektivitě
hospodařit na nudličkách polí s někým, kdo má lány o stovkách
hektarů? Stejně tak s pěti kravkami konkurovat velkokravínům
se stovkami zvířat. Ano lze to navýšením ceny třeba té BIO
produkce, ale tu jde o kupní sílu zákazníků. Lze to i dotací
méně efektivní výroby, ale musí na to společnost mít. A teď
se reálně zamyslete, zda to lze do nekonečna tak dělat. Je
to podobné jako švec a Baťa. Mohl se udržet díky kvalitě za
vyšší cenu a nebo, že to měl pouze jako koníček a dotoval ho
prací někde jinde. Takže co s tím? Uzavřeme hranice cizímu
zboží a vrátíme se k eko a bio zemědělství, kde bude potrava
tvořit 80% výdajů? Kolikpak lidí z průmyslu a kanceláří se
bude muset vrátit k motyce a vidlím? Budou to ochotni udělat
proto, aby zde byla zdravá příroda a zdravé potraviny? Dal
bych jim na výběr, zda levné dovozy, či levná produkce a nebo
drahá domácí produkce za pomoci vlastních rukou. Já přestal
snít a vidím to tak, jak jste popsal. Na těch lánech se bude
dál efektivně hospodařit a nudličky se bez dotací vrátí matce
přírodě k zalesnění. Prostě ekonomika je neúprosná a zdroje
dotací nejsou nekonečné. Zvláště pak, když už se bez nich
neobejde téměř nic díky roztočenému kolotoči tržních deformací.
Snaha něco brzdit se zvrhla na stagnaci dotovaných a dospěla
do stavu jejich totální závislosti na dotacích, bez kterých
ale zákonitě skončí.
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.6.2024 11:50 Reaguje na Břetislav Machačeksi vzpomínám na jednu pohádku asi třetí princ se to jmenovalo.
V epoizodě bylo, že všichni kdo mohli hledali drahé kameny a vše okolo leželo ladem.
Co král udělal? těm, co hledali drahé kamany dal pole a krávy. Proč? protože krávy kameny neužíví, tedy se vrátili a začali zemědělstvím.
V dnešní době by se dalo k onomu lomju drahých kamenů přirovnat montovny. Ti, lidé, kdyby měli jinou možnost, tak v těch montovnách nejsou.
Rozměry zemědělských pozemků by se měly zmenšovat a vytvářet společnství drobných zemědělců. Co je pro jednoho drahé, při tři dosažitelné. Mysletz si, že každý zemědělec bude mít všechno je naivistické.
Pokud se zemědělci nenaučí spolupracovat a zakládat společenství, kde nebudou prodávat akorát mléko za 6 Kč ale jogurt za 25 tak si žádný peníze nezaslouží.
Do značné míry je náš ekonomický koncept prodávat základní surovinu za 6 Kč a brečet, že je vše drahé, je na nakopání do dupy.
Odpovědět
V epoizodě bylo, že všichni kdo mohli hledali drahé kameny a vše okolo leželo ladem.
Co král udělal? těm, co hledali drahé kamany dal pole a krávy. Proč? protože krávy kameny neužíví, tedy se vrátili a začali zemědělstvím.
V dnešní době by se dalo k onomu lomju drahých kamenů přirovnat montovny. Ti, lidé, kdyby měli jinou možnost, tak v těch montovnách nejsou.
Rozměry zemědělských pozemků by se měly zmenšovat a vytvářet společnství drobných zemědělců. Co je pro jednoho drahé, při tři dosažitelné. Mysletz si, že každý zemědělec bude mít všechno je naivistické.
Pokud se zemědělci nenaučí spolupracovat a zakládat společenství, kde nebudou prodávat akorát mléko za 6 Kč ale jogurt za 25 tak si žádný peníze nezaslouží.
Do značné míry je náš ekonomický koncept prodávat základní surovinu za 6 Kč a brečet, že je vše drahé, je na nakopání do dupy.
VN
Vladimír Němec
18.6.2024 12:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSouhlasím. Problém je v tom, že dnešní sedláci jsou jako ti bývalí před 100 lety. Svobodomyslní individualisté. Jenže za 100 let se doba výrazně změnila, jak píše Břetislav Macháček. Sedláci ne, ti mají moderní techniku především na to, aby se dřeli méně a s menším počtem zaměstnanců. Jenže pokud nevytvoří nějaká racionální odbytová a výrobní společenství (nemusí to být nutně družstva), tak budou proti korporátům vždy tahat za kratší konec provazu. Platí to ale i v obchodě - pokud bude mít spotřebitel biochleba z kvásku za 200,-Kč a vedle v regálu chleba z kypřícího prášku a z předpeku za 50,- Kč, po čem asi sáhne ... . Údržba kulturní krajiny je dnes prostě drahá, její neúdržba typu "příroda si poradí sama a lépe" nás může ale stát v konečném součtu mnohem více.
Odpovědět
Pe
Petr
18.6.2024 14:09 Reaguje na Vladimír NěmecMůžete uvést co, kolik a proč by náš mělo stát navrácení části krajiny přírodě?
Já jsem přesvědčený, že je to přesně naopak - úporné bránění přírodním procesům a udržování krajiny v nefunkčním a vysušeném stavu (říkáme tomu zemědělství) nás stojí obrovské prostředky. Zisk z toho má jen pár producentů, zbytek společnosti z toho má jen potíže (sucho a nedostatek vody, rostoucí teploty, nestabilita počasí, atd), a příroda umírá (hmyz a ptactvo mizí před očima, lesy schnou...).
Odpovědět
Já jsem přesvědčený, že je to přesně naopak - úporné bránění přírodním procesům a udržování krajiny v nefunkčním a vysušeném stavu (říkáme tomu zemědělství) nás stojí obrovské prostředky. Zisk z toho má jen pár producentů, zbytek společnosti z toho má jen potíže (sucho a nedostatek vody, rostoucí teploty, nestabilita počasí, atd), a příroda umírá (hmyz a ptactvo mizí před očima, lesy schnou...).
Jakub Graňák
18.6.2024 16:09 Reaguje na PetrDruhová diverzita je funkcí diverzity stanovišť - čím bohatší je rozmanitost stanovišť, tím bohatší je rozmanitost přítomných druhů... miliardukrát ověřený fakt. Sukcesí zalesněná krajina bude proti krajině diverzifikované na bázi míry intenzity a způsobu hospodaření vždy o řády druhově chudší
Odpovědět
Pe
Petr
18.6.2024 17:31 Reaguje na Jakub GraňákJenže, za prvé - ta rozmanitost stanovišť a tím i ta biodiverzita vznikly uměle lidskou činností. A za druhé - ano, zalesněná krajina bude chudší než ta uměle rozčleněná, ale bude životaschopnější a zdravější.
A nějak jste vynechal můj dotaz - proč by nás zalesnění mělo stát mnohem víc.
Odpovědět
A nějak jste vynechal můj dotaz - proč by nás zalesnění mělo stát mnohem víc.
Jakub Graňák
18.6.2024 19:30 Reaguje na PetrŽivotaschopnost a zdraví ekosystému jsou přímo úměrné jeho rozmanitosti - stavíte přírodní zákony na hlavu.
Otázku jste položil panu Němcovi, tudíž odpověď žádejte od něj...
Odpovědět
Otázku jste položil panu Němcovi, tudíž odpověď žádejte od něj...
Pe
Petr
18.6.2024 19:57 Reaguje na Jakub GraňákJako že usychající pestrá krajina je životaschopnější a zdravější než sice méně pestrý, ale hezky vlhký a svěží les? Vážně?
Odpovědět
Jakub Graňák
19.6.2024 07:22 Reaguje na PetrJakože příčinou usychání krajiny je její pestrost? Jakože tuzemská krajina je pestrá?
Vážně začínám mít dojem, že komunikuju s dementem...
Odpovědět
Vážně začínám mít dojem, že komunikuju s dementem...
Pe
Petr
19.6.2024 07:26 Reaguje na Jakub GraňákNic takového nepíšu. To jste si pohotově vymyslel, abyste arogancí zamaskoval svůj omyl.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.6.2024 11:31 Reaguje na PetrInteligentní jedinci zpravidla řeší problémy od jejich příčiny - tudíž pokud příčinou vysychání krajiny není její pestrost, potom nechápu, proč jej do toho vnášíte... vylovte břevna z oka svého
Odpovědět
Pe
Petr
19.6.2024 16:37 Reaguje na Jakub GraňákMlžíte a maskujete se v tom.
Psal jste, že zdraví ekosystému je přímo úměrné jeho rozmanitosti, což vůbec tak být nemusí a tvrdit to takto nelze. Ale to už dobře víte.
Odpovědět
Psal jste, že zdraví ekosystému je přímo úměrné jeho rozmanitosti, což vůbec tak být nemusí a tvrdit to takto nelze. Ale to už dobře víte.
Jakub Graňák
19.6.2024 19:52 Reaguje na PetrMlžíte a maskujete se jenom vy... bodejť taky ne - kde nic není ani čert nebere.
Adieu
Odpovědět
Adieu
Karel Zvářal
18.6.2024 14:14Nevím, no... Někteří čtenáři jsou buďto natvrdlí, nebo nečtou Ekolist - a nechápou souvislosti, nebo záměrně provokují ve snaze vytočit oponenty. Vymýšlejí=kritizují vymyšlené i odzkoušené. Tolik ve zkratce, níže jeden z příkladů ekologického zemědělství. A jinak pokračování příště.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-agrolesnictvi-ma-budoucnost
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-agrolesnictvi-ma-budoucnost
Karel Zvářal
18.6.2024 14:31 Reaguje na Karel ZvářalNebo jiný, tj. "Zdoňov" bez tůní.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
RČ
Radek Čuda
18.6.2024 16:07Zelená soudružka se toho fakt zjevně nebojí ... "pro zdržení se hlasování o normě se vyslovily rakouské spolkové země, což je pro spolkovou vládu závazné stanovisko, a že nedošlo ani ke shodě mezi příslušnými ministry."
A je jedině dobře, že ÖVP také ne ... možná klika, že je před volbami.
Odpovědět
A je jedině dobře, že ÖVP také ne ... možná klika, že je před volbami.
LB
Lukas B.
19.6.2024 13:12 Reaguje na Radek Čudata paní si ve svém svatém nadšení popletla hlasování poslance/senátora (kde je opravdu zcela v pořádku se řídit jen svým svědomím) s hlasováním vyslance (kterého zavazuje stanovisko toho, kdo jej vyslal). ta osoba fakt není kvalifikovaná být ministrem a vlastně vůbec není schopna zastávat žádnou výkonnou funkci. to je na úrovni toho, kdyby si policajt vybíral které zloděje bude chytat a které ne.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
20.6.2024 15:37 Reaguje na Lukas B.Ale nespletla, to si nemalujte, ta věděla přesně co dělá.
Že se to snaží okecat nějakým vyšším dobrem a podobně ... no, nic nového pod sluncem.
Odpovědět
Že se to snaží okecat nějakým vyšším dobrem a podobně ... no, nic nového pod sluncem.
