Za konflikt mezi lidmi a slony na Srí Lance může rozsáhlé odlesňování

Devagiri Mudijanselage Thilakaratne Bandara, oděný do uniformy strážce přírody, jede na motorce z domu k elektrickému plotu, který představuje hlavní obrannou linii proti desítkám divokých slonů žijících v nedalekém, rychle se zmenšujícím lese. Napsala o tom agentura Reuters. Plot se táhne v délce 14 kilometrů podél nádrže Sijambalangamuva, která se nachází na severozápadě ostrova, a chrání více než 2000 rodin žijících v okolních vesnicích.

Město Galgamuva se nachází v epicentru jednoho z nejzávažnějších konfliktů mezi lidmi a slony. Od roku 2019 zemřelo na Srí Lance při střetech s těmito zvířaty v průměru 138 lidí ročně, což představuje druhý nejvyšší počet obětí na světě.

Počet uhynulých slonů, kteří jsou kvůli zmenšujícímu se životnímu prostoru nuceni vnikat do vesnic za potravou, vzrostl ve stejném období v průměru na 402 ročně, což je celosvětově nejvyšší číslo.

"Před 20 lety jsme nebyli v této situaci, protože na druhé straně nádrže byly rozlehlé lesy, ale ty byly postupně vykáceny, sloni se začali přibližovat a tehdy to začalo ovlivňovat naši vesnici," řekl Bandara, zatímco se svým týmem pracoval na opravě plotu.

"Když jsme byli malí, museli jsme jít k rohu nádrže, abychom viděli slony. Teď se chodí sloni v noci dívat na nás," dodal.

Lidé na Srí Lance mají hluboké kulturní vazby na slony. Zvířata se objevují v barevných chrámových průvodech a vlastnit slona je symbolem společenského postavení. Sloni jsou také oporou miliardového turistického průmyslu ostrova.

Podle Úřadu pro ochranu volně žijících živočichů (DWC) však počet úmrtí slonů v roce 2023 dosáhl rekordního počtu 488. Údaje ukazují, že desítky slonů byly zastřeleny po vniknutí do vesnic. Jiní uhynuli v důsledku otravy, úrazu elektrickým proudem, při železničních nehodách nebo po pádu do studní.

Osmačtyřicetiletý Bandara má osobní zkušenost s tím, jak zničující může být konflikt mezi lidmi a slony. Loni v prosinci se jeden slon zatoulal na Bandarovu zahradu, aby se nakrmil mangem. Napadl Bandaru i jeho manželku Rathanadžake, která mu přispěchala na pomoc.

Bandara utrpěl zlomeninu nohy a vykloubené rameno. Rathanadžake pošlapal a lékaři jí museli amputovat pravou nohu. Teď se pohybuje na invalidním vozíku.

"Naše životy jsou nyní úplně jiné než před útokem slona. S manželkou jsme dříve dělali všechno společně. Společně jsme se starali o půdu. Ale všechny tyto činnosti byly narušeny. Teď se o ni musím starat a psychickou zátěž z toho pociťujeme oba," řekl Bandara.

Obyvatelé vesnice byli nuceni přizpůsobit svůj každodenní život, aby snížili riziko střetů. Nedaleká škola zahajuje výuku o 30 minut později oproti celostátně stanovenému času, aby se vyhnula slonům, kteří by se mohli vyskytovat brzy ráno v okolí. Obyvatelé vesnice naopak končí práci dříve, aby se stihli vrátit domů před setměním. I pohřby a svatby se plánují tak, aby se minimalizovala pravděpodobnost setkání se slony.

Bandara a jeho sousedé mají ke sledování pohybu slonů skupinu na WhatsAppu. Sousedé se často scházejí, aby zkusili tyto velké savce zahnat. Křičí, zapalují petardy a v případě útoku odvážejí lidi do nemocnice.

Bandara podporuje zastavení kácení lesů, k němuž obvykle dochází kvůli zemědělství, a požaduje závazek k zalesňování. Podle údajů Světové banky klesl podíl lesů na území Srí Lanky z přibližných 70 procent ve 20. letech 20. století na dnešních asi 34 procent.

Situaci komplikuje skutečnost, že až 70 procent z odhadovaných 7451 divokých slonů na Srí Lance žije mimo chráněné oblasti. Populace slonů navíc roste. Podle nejnovějších údajů ze sčítání se za posledních deset let zvýšila o 27 procent.

To vše vedlo k tomu, že se sloni a lidé dostali blíže k sobě.

"Necítím žádnou nenávist vůči tomuto ani žádnému jinému zvířeti. Měl hlad kvůli činnostem nás lidí," řekl Bandara. "Tuto situaci vnímám spíše jako karmu, kterou musíme s manželkou snášet. Co bych získal tím, že bych to zvíře nenáviděl? Je nevinné," dodal.

---

reklama

---