Ropákem roku 2016 je ministr dopravy Dan Ťok. Zelenou perlou je výrok o nelidském náměstí bez aut
Ropáka roku 2016 získal Dan Ťok velmi těsně před ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou, která prosazovala novelu stavebního zákona, která omezuje efektivní účast občanů na při rozhodování úřadů, která mají vliv na životní prostředí. Ve čtenářské anketě Ekolistu se pořadí obrátilo a těsně vyhrála Karla Šlechtová nad Danem Ťokem.
"Jsem velmi rád, že jsem také získal hlavní cenu od pana Patrika (poz.red. Miroslav Patrik je předsedou organizace Děti Země, která Ropáka pořádá). Už jsem se bál, že na mě zapomene a že to v tomto volebním období nestihne. Jestli jsem získal Ropáka za to, že nechci speciální režim ochrany pro modrásky u Přelouče, které navíc náš resort pomohl přesunout podle požadavků ekologů na náhradní místo, kde spokojeně žijí stejně jako v řadě jiných lokalit…pak jsem s cenou ještě spokojenější," říká k ceně Dan Ťok.
Děti Země podle něho systematicky blokují téměř všechny klíčové dopravní stavby – od modernizace D1 po výstavbu D3, D6, D11, D35 a další. "Nenapadají je kvůli konkrétním ekologickým výhradám, ale z principu. Je jim přitom úplně jedno, že se tím mohou o roky i desetiletí odložit stavby, kvůli jejichž absenci reálně trpí životní prostředí a obyvatelé podél starých komunikací. To již nemá s ochranou životního prostředí nic společného," dodává Ťok.
Roman Váňa získal Zelenou perlu 2016 za komentář k návrhu pražského magistrátu vykázat z Malostranského náměstí všechna parkující auta: „S auty je to náměstí hezčí, smysluplnější, živější, prázdné bez aut mi to přijde podle návrhů, co jsem viděl, ošklivější, nelidské.“
Výrok o autech na pražském Malostranském náměstí byl podle Váni vytržen z kontextu. Na tom, že jedno z nejznámějších pražských náměstí v památkové zóně je nyní ošklivé, ale trvá. Nepodařilo se podle něj využít potenciál lokality. "Obávám se, že si tu cenu nezasloužím, protože ten výrok je vytržený z kontextu a žije vlastním mediálním životem," řekl Roman Váňa novinářům. Okolnosti mediálního života svého výroku pospal Váňa ve svém blogu.
Akce Ropák roku původně vznikla z recese. Jejím cílem je poukázat na konkrétní činy a osoby, "které by svým záměrem, rozhodnutím či prosazením konkrétní stavby mohly způsobit, či již způsobily, poškození životního prostředí nebo přírody za uplynulý rok". V nezávislé porotě zasedá například sociolog Jan Keller, ekologická ekonomka Naďa Johanisová či publicista Vladimír Just.
Celé nominace na Ropáka roku 2016 si můžete přečíst spolu s výsledky čtenářského hlasování zde.
reklama