Rostlinou roku 2024 vyhlásila Česká botanická společnost kosatec sibiřský
Kosatec sibiřský se přirozeně vyskytuje od střední Evropy až po jezero Bajkal na vlhkých a střídavě vlhkých loukách, případně na vlhkých narušovaných půdách. Podle odborníků se rostlině daří i na cvičných plochách v některých vojenských prostorech. Se změnami v krajině ale její populace na řadě míst zanikly, důvodem jsou regulace toků a odvodňování pozemků, hospodaření na loukách, včetně jejich častého kosení, nebo naopak jejich zarůstání dřevinami.
Vedle toho je kosatec sibiřský pěstován pro okrasu, jeho využití v zahradách je doloženo od 17. století. Podle botanické společnosti se na trh ale dostává pod označením "sibiřské kosatce" nejen kosatec sibiřský, ale i jemu podobný kosatec krvavý čili iris sanguinea.
"Mimo lidská sídla nebyl výskyt kosatce krvavého dlouho znám. Vše se změnilo v roce 2021, kdy revize fotografií na webu iNaturalist.org zahraničním specialistou ukázala, že u nás tento druh zplaňuje nejméně od roku 2003. Celou tu dobu byl přitom českými botaniky přehlížen a nalezené rostliny byly považovány za kosatec sibiřský," uvedla v tiskové zprávě botanická společnost.
Podle ní ale kosatec krvavý může představovat pro chráněný kosatec sibiřský nebezpečí, pokud se dostane na jeho lokality. Mezidruhové křížení totiž může oslabit původní populace, v krajním případě to může vést k jejich zániku. "Dosud jsou známé dvě lokality, kde se oba druhy potkaly, a aktuálně probíhá výzkum věnovaný právě podchycení možných kříženců," dodali botanici.
Titul roku udělují nejen botanici, ale například i ornitologové, kteří tím chtějí upozornit na běžné druhy ptáků a jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření a chování jednotlivých populací. Letos ptákem roku vyhlásili rehka domácího, lidově zvaného kominíčka.
reklama
Botanické zahrady žádají vlastní zákon, prezidenta jeho absence překvapila
Česká krajina skrývá dosud neznámé druhy ostružiníků
Na pokusných pozemcích olomoucké přírodovědy vykvetl kriticky ohrožený ibišek
