Rybníkáři získají 250 milionů korun na vybudování rybníků či jejich rekonstrukci
Rybníkáři obdrží 250 milionů korun na vybudování nových rybníků a na odbahnění či rekonstrukci stávajících, informovalo ministerstvo zemědělství. Podávat žádosti bude možné od 21. září do 31. října, nebo do vyčerpání částky. O dotaci mohli rybníkáři žádat i v roce 2024, tehdy ministerstvo rozdělilo 130 milionů korun.
Dotace může činit až 70 procent z celkových nákladů, vztahuje se na rybníky větší než dva hektary. Kompletní podmínky najdou lidé na stránkách ministerstva.
Mezi lety 2016 až 2024 ministerstvo poskytlo v rámci předchozího dotačního programu postupně ve čtyřech výzvách přes miliardu korun na 103 rybníků. Rybníky, které podporu obdržely, podle resortu pomáhají zadržet vodu v krajině a jsou zabezpečeny pro převedení povodňové vlny o intenzitě minimálně stoleté vody.
"Každý z nich je významným krajinným prvkem, který pomáhá udržovat lokální mikroklima, stabilní hladinu podzemních vod a je biotopem s rozmanitými živočišnými i rostlinnými druhy. Rybníky patří již tradičně k české krajině, je na ně navázáno zavedené rybníkářství s chovem sladkovodních ryb," uvedl resort.
Na území ČR se podle zprávy o stavu vodního hospodářství za rok 2024 nachází přibližně 24 000 rybníků a vodních nádrží o celkové ploše kolem 52 000 hektarů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Za námi se rozkládá 30 ha rybník, nyní již silně zabahněný. Před zhruba 20 lety se jednalo o odbahnění a tehdy to majiteli spočítali sakumprásk na nějakých 40 milionů. V tomto pohledu se 250 milionů teoreticky smrskne na 6 rybníků, ale to počítám před 20 lety. Kolik by to bylo dnes?
Odpovědět
Tím jsme u důsledků eroze ze zemědělské půdy...
Tady je to otázka přístupu. Nemusí se odbahnit celý rybník komplet, ale pravidelně vždycky před výlovem odsát část (pokud místní podmínky dovolí), nechat odvodnit a vyvézt zpět na pole, obohacené o organiku, N a P. Pak se dají využít i dotace na welfare ryb při výlovu (drobné, ale aspoň něco) a snad se povede i podpora za fosfor odstraněný z vody a zrecyklovaný. Uvidíme.
Odpovědět
Tak pokud vím, ten rybník se neodbahňoval 60 let. tady je to asi jasné.
Odpovědět
V roce 2022 byly náklady na odbahnění 1 rybníka vyčísleny na 98 mil. Kč, které obec nemá a v současnosti to bude ještě víc, protože mezitím zdražila nafta pro bagr. No hlavně že je na leopardy a jiný nepotřebný šrot
Odpovědět
98 M?! To musí být ale sakra velký rybník!
Odpovědět
Hlavní problém při odbaňování rybníka je legislativní. Bahno je dle zákona odpad. Ukládání bahna zpět na zemědělskou půdu (odkud ho do rybníka doputuje nejvíc) je velmi komplikovaný proces, který existující regulace extrémně prodražují a často až znemožňují. Úřady kromě pochopitelných požadavků na testování obsahu nebezpečných látek požadují aby k ukládání docházelo až po skládkování/vyschnutí (nutnost najít vhodnou blízkou nezemědělskou plochu dostatečné rozlohy, násobný převoz a další nakládka). Regulace extrémně ztěžují uložení bahna mimo katastrální území, ve kterém leží rybník (byť by to často bylo blíž a tudíž levnější). Klasické skládky z legislativních důvodů odmítají materiál od firem bez oprávnění nakládat z odpady (což běžný majitel rybníka nebo lokální bagrista rozhodně nejsou). Podmínky ukládání na zemědělské půdě požadují aplikaci v tenké vrstvě (nereálně tenké) a urychlené zapravení orbou... Ve výsledku je takový proces 2-3x dražší něž by bylo nutné bez zřetelných benefitů pro ochranu ZPF nebo přírody. A stačilo by přitom pro prokazatelně nezávadné rybniční bahno (pár testů opravdu nestojí svět) nastavit několik výjimek v zákoně o odpadech a zákoně o ochraně ZPF... Rázem by za tu částku šlo odbahnit 2-3x více rybníků.
Odpovědět
Ještě dodám, že místní zemědělci by rozhodně rádi rybniční bahno použili na zůrodnění svých pozemků ale jakmile zjistí legislativní podmínky je po zájmu.
Odpovědět
O to složitější to bude s bahnem v přehradních nádržích.
Odpovědět
Složité by to být nemuselo ale my máme talent si to zesložitit tak, že si i relativně jednoduché procesy ale neskutečně zkomplikujeme, násobně prodražíme a nakonec v podstatě znemožníme. Na jaře jsme odbahňovali dva malé rybníčky zanesené bahnem po bleskové povodni zapříčiněné nevhodným zemědělským hospodařením. Takže mám dost čerstvé zkušenosti.
Odpovědět
Ledacos se už daří docela obstojně...
Odpovědět
Jasně, legislativa...
Jenže bahno už pár let NENÍ odpad. Teď je od ledna nová verze dotyčné vyhlášky, kam se (nám) podařilo pár zjednodušení dostat. Pořád to není zdaleka ono, ale už je to lepší.
Bahno ale nesmí obsahovat nadlimitní koncentrace kovů... Takže pokud jsme tam z povodí vypustili kdeco, holt to bude problém...
Odpovědět
úplně přesně sedimenty z vodních nádrží jsou dle zákona o odpadech odpadem, pro který se ale nevede evidence jako o odpadu, ale evidence dle zákona o hnojivech. ale to je v kontextu debaty jedno :-) Větším problémem-kromě peněz, je sladění odbahnění se zemědělským subjektem-výpadek jedné pěstební sezony kvůli navážení bahna vede často k odmítání aplikace sedimentu ze strany zemědělců
Odpovědět
Tady jde dnes o to, vyrovnat se s jiným způsobem odbahnnění: opakovaně v menších dávkách => menší snadněji zapracovatelné dávky na pole => žádné výpadky produkce. Jo, funguje to takhle.
Odpovědět
Tak to musí být propracovaný vztah zemědělec/rybníkář. Snad se to bude dařit.
Odpovědět
1*
Zvlášť když, by se na tom podílely místní/regionální firmy a né jenom ty " specializované " že !
Odpovědět
jakože se nebude respektovat zákon o veřejných zakázkách?
Odpovědět
Ale môže sa ukladať na lesnú pôdu, nie ?
Odpovědět
Ako sa dá odbahniť rybník, nádrž bez jeho vypustenia ? Používajú sa na to plávajúce bagre ?
Odpovědět
|
|