Rypoši lysí by mohli lidem předat recept na dlouhověkost
V rozsáhlé, americko-izraelské studii se nad bádáním sešli zoologové z Univerzity v Tel Avivu (TAU), texaského výzkumného centra zdraví v San Antoniu a City College v New Yorku. Badatelé si nebyli schopni vysvětlit, že zatímco krysy a potkani obvykle nedožijí čtvrtý rok svého života, u rypoše lysého (Heterocephalus glaber) narazí i na exempláře staré i třicet let. Pokročilý věk by však byl jen první částí rypoší záhady. Vědce totiž zarážel i stupeň výkonnosti a aktivity slepých hlodavců.
Rypoši narozdíl od lidí s věkem jen minimálně ztrácejí na váze a velikosti, kvalita jejich kostí je stabilní, téměř se nesnižuje jejich reprodukční potenciál, ani nejsou ovlivněny jejich smyslové schopnosti. U šestadvacetiletých rypoších veteránů nalezneme minimum kožní pigmentace, a prakticky žádné rakovinné nádory. A proč to srovnání s lidmi? S rypoši totiž sdílíme 85 % naší genetické výbavy, a tak tajemství, které by mohlo zastavit degenerativní působení procesu stárnutí lidského těla, má skutečně cenu zlata.
Doktorka Dorothee Huchonová z TAU se spolu s ostatními badateli rozhodla pro srovnání sedmi vzdálených hlodavčích příbuzných rypošů, včetně morčete a potkana. Společně zjistili, že rypoši lysí mají až abnormálně velkou hladinu NRG-1, ochranného neuroproteinu, koncentrovanou v mozečku. Tato bílkovina je zodpovědná za soudržnost neuronových vazeb, a její uložení v centru motorické kontroly může pozitivně ovlivnit výkonnost a odolnost organismu vůči stárnutí.
Není bez zajímavosti, že ani jeden ze srovnávaných druhů tak vysoké, a především stabilní hladiny NRG-1, nedosahoval. Zdá se tedy, že výskyt takové koncentrace neuroproteinu u rypošů je unikátním evolučním krokem, který není zděděn po dávných předcích. Ovšem krokem, který se rypošům vyplácí. A může být prospěšný i lidem. Vědci pokračují v navazující studii, přičemž chtějí vyzkoumat účinky tohoto proteinu na zpomalení degenerativních projevů stárnutí lidského organismu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
AI pomáhá vědcům odhalovat parazitická vejce nakladená do cizích hnízd
Studie: Geny samic kukaček určují barvu vajec, otcové ovlivňují skvrnitost
Studie tvrdí, že chobotnice využívají svá chapadla k různým činnostemOnline diskuse
achjo!!!!!!!!!!! - 23. 7. 2012 - psNo vycestovat do válečných zón tak jak cestuje zdegenoravný zápaďan, tj. napaříklad letadlem, zcela určitě nelze, to máte pravdu. Ale předpokládám, že cestovat tímto způsobem je pod vaši úroveň zkušeného zálesáka, který se smrti směje do tváře. Předpokládám, že podle toho co tady prezentujete, hodláte cestovat pěšky a v takovém případě zcela určitě není problém přejít například hranici z Turecka do Sýrie. Takže šup, šup balit a nezapomeňte krém na opalování, v Damašku může být horko.... tedy pokud si zde jen trapně nehoníte triko. :-) |
