Rypoši lysí by mohli lidem předat recept na dlouhověkost
V rozsáhlé, americko-izraelské studii se nad bádáním sešli zoologové z Univerzity v Tel Avivu (TAU), texaského výzkumného centra zdraví v San Antoniu a City College v New Yorku. Badatelé si nebyli schopni vysvětlit, že zatímco krysy a potkani obvykle nedožijí čtvrtý rok svého života, u rypoše lysého (Heterocephalus glaber) narazí i na exempláře staré i třicet let. Pokročilý věk by však byl jen první částí rypoší záhady. Vědce totiž zarážel i stupeň výkonnosti a aktivity slepých hlodavců.
Rypoši narozdíl od lidí s věkem jen minimálně ztrácejí na váze a velikosti, kvalita jejich kostí je stabilní, téměř se nesnižuje jejich reprodukční potenciál, ani nejsou ovlivněny jejich smyslové schopnosti. U šestadvacetiletých rypoších veteránů nalezneme minimum kožní pigmentace, a prakticky žádné rakovinné nádory. A proč to srovnání s lidmi? S rypoši totiž sdílíme 85 % naší genetické výbavy, a tak tajemství, které by mohlo zastavit degenerativní působení procesu stárnutí lidského těla, má skutečně cenu zlata.
Doktorka Dorothee Huchonová z TAU se spolu s ostatními badateli rozhodla pro srovnání sedmi vzdálených hlodavčích příbuzných rypošů, včetně morčete a potkana. Společně zjistili, že rypoši lysí mají až abnormálně velkou hladinu NRG-1, ochranného neuroproteinu, koncentrovanou v mozečku. Tato bílkovina je zodpovědná za soudržnost neuronových vazeb, a její uložení v centru motorické kontroly může pozitivně ovlivnit výkonnost a odolnost organismu vůči stárnutí.
Není bez zajímavosti, že ani jeden ze srovnávaných druhů tak vysoké, a především stabilní hladiny NRG-1, nedosahoval. Zdá se tedy, že výskyt takové koncentrace neuroproteinu u rypošů je unikátním evolučním krokem, který není zděděn po dávných předcích. Ovšem krokem, který se rypošům vyplácí. A může být prospěšný i lidem. Vědci pokračují v navazující studii, přičemž chtějí vyzkoumat účinky tohoto proteinu na zpomalení degenerativních projevů stárnutí lidského organismu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Vosí dvojníci staří 33 milionů let obelstili i dávné ptáky
Rybky klauni se zmenšují, aby přežily oceánské vlny veder, zjistili vědci
Na Zélandě natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krkOnline diskuse
achjo!!!!!!!!!!! - 19. 7. 2012 - JirkaTrošku mimo diskusi: Vědění mne samozřejmě zajímá a jsem i hrdý na to že náš druh je tak schopný v jeho rozvíjení. Na druhou stranu ale nejsem vůbec hrdý na to že v oblasti vědění, objevů a pokroku postupujeme (na tak uvědomělá zvířata) velice neuvědoměle a nezodpovědně, že objevíme věc kterou stěží pochopí člověk z oboru a bez jakéhokoliv váhání jej ,,hodíme,, do rukou v jádru dnes velice hloupé veřejnosti a ještě se zasypeme přesvědčením že to děláme pro dobro lidstva.Jestli mám odlišný přístup a náhled na svět? Bezesporu ano, ale stejně jako Vy nebo kdokoliv jiný jsem na základě osobních zkušeností přesvědčen že není chybný. Jak svět bude vypadat za padesát nebo sto let je určitě téma na kterém může velká skupina lidí strávit celé měsíce zbytečnými tlachy a v dnešní době na tom i trhnout slušný obnos a nazvat to třeba studií. Kdyby místo prázdných, k ničemu nevedoucích činností a plýtvání času v životě zbytečnou honbou za pohodlím, člověk věnoval svůj čas věcem podstatným, skutečně důležitým, kdyby se o sebe každý uměl skutečně postarat a čelil skutečným následkům života, pak by pravděpodobně ubylo takových kteří svůj život haní myšlenkami že potřebují více času aby jej naplnily než je nadstandardních průměrných 70 let. 70tiletou neschopnost nikdy nezachrání ani prodloužení života o dalších 70 let. |
