Rypoši lysí by mohli lidem předat recept na dlouhověkost
V rozsáhlé, americko-izraelské studii se nad bádáním sešli zoologové z Univerzity v Tel Avivu (TAU), texaského výzkumného centra zdraví v San Antoniu a City College v New Yorku. Badatelé si nebyli schopni vysvětlit, že zatímco krysy a potkani obvykle nedožijí čtvrtý rok svého života, u rypoše lysého (Heterocephalus glaber) narazí i na exempláře staré i třicet let. Pokročilý věk by však byl jen první částí rypoší záhady. Vědce totiž zarážel i stupeň výkonnosti a aktivity slepých hlodavců.
Rypoši narozdíl od lidí s věkem jen minimálně ztrácejí na váze a velikosti, kvalita jejich kostí je stabilní, téměř se nesnižuje jejich reprodukční potenciál, ani nejsou ovlivněny jejich smyslové schopnosti. U šestadvacetiletých rypoších veteránů nalezneme minimum kožní pigmentace, a prakticky žádné rakovinné nádory. A proč to srovnání s lidmi? S rypoši totiž sdílíme 85 % naší genetické výbavy, a tak tajemství, které by mohlo zastavit degenerativní působení procesu stárnutí lidského těla, má skutečně cenu zlata.
Doktorka Dorothee Huchonová z TAU se spolu s ostatními badateli rozhodla pro srovnání sedmi vzdálených hlodavčích příbuzných rypošů, včetně morčete a potkana. Společně zjistili, že rypoši lysí mají až abnormálně velkou hladinu NRG-1, ochranného neuroproteinu, koncentrovanou v mozečku. Tato bílkovina je zodpovědná za soudržnost neuronových vazeb, a její uložení v centru motorické kontroly může pozitivně ovlivnit výkonnost a odolnost organismu vůči stárnutí.
Není bez zajímavosti, že ani jeden ze srovnávaných druhů tak vysoké, a především stabilní hladiny NRG-1, nedosahoval. Zdá se tedy, že výskyt takové koncentrace neuroproteinu u rypošů je unikátním evolučním krokem, který není zděděn po dávných předcích. Ovšem krokem, který se rypošům vyplácí. A může být prospěšný i lidem. Vědci pokračují v navazující studii, přičemž chtějí vyzkoumat účinky tohoto proteinu na zpomalení degenerativních projevů stárnutí lidského organismu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Vosí dvojníci staří 33 milionů let obelstili i dávné ptáky
Rybky klauni se zmenšují, aby přežily oceánské vlny veder, zjistili vědci
Na Zélandě natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krkOnline diskuse
achjo!!!!!!!!!!! - 26. 7. 2012 - psObávám se, že je to s vámi horší než jsem se domníval. Vy nejenže máte velký problém napsat něco tak aby to dávalo hlavu a patu, vy nejenže máte velký problém pochopit to co píšou vaši oponenti, vy máte i velký problém s tím pochopit text autora, kterého sám citujete, potažmo si ho vykládáte tak aby konvenoval vašemu nesmyslnému vidění světa.Takže znovu po lopatě: Všeobecně známá fakta, že v minulosti byla smrt všudypřítomná a existovala řada náboženských rituálů spojených smrtí, svědčí snad o nějaké touze po smrti nebo svědčí o přirozeném strachu ze smrti a touze po životě věčném? Logika říká, že b je správně. Máte snad jiný názor? Strach ze smrti a touha po životě je přirozená věc, která je vlastní nejen současné společnosti a navíc je podmíněná geneticky. Opačné chování se projevuje pouze u patologických případů. Vy samozřejmě takovýto patologický případ nejste, vy jste pouze šašek, který se v rámci adolescentní vzpoury proti společnosti staví do role kritika této společnosti, ovšem z pozice o které nic neví. Realita smrti je na hony vzdálená vaším pitomým představám a první skutečné ohrožení života by vás rychle z těchto představ vyvedla. A výsměch touhy po životě je výsměch lidské přirozenosti. |
