https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/s-cistenim-rybniku-v-arealu-glinoc-v-bohumine-opet-pomohou-specialni-bakterie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

S čištěním rybníku v areálu Gliňoč v Bohumíně opět pomohou speciální bakterie

29.5.2022 00:58 | BOHUMÍN (ČTK)
"V pravidelných intervalech vsypáváme pomocí dávkovací rakety doporučené dávky bakterií do různých částí vodní plochy,“ uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí bohumínské radnice.
"V pravidelných intervalech vsypáváme pomocí dávkovací rakety doporučené dávky bakterií do různých částí vodní plochy,“ uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí bohumínské radnice.
V přírodním areálu Gliňoč v Bohumíně na Karvinsku se začal čistit další rybník. Město místo bagrování bahna znovu zvolilo alternativní metodu a při čištění využívá speciální bakterie, které rozkládají mrtvou organickou hmotu. Metodu v boji se zabahněnými rybníky používá již třetím rokem a kvalitu vody se daří výrazně zlepšovat, řekla ČTK mluvčí radnice Jana Končítková.
 

V posledních dvou letech město s pomocí bakterií nechalo čistit rybník, kterému tamní obyvatelé podle jeho tvaru přezdívají "nudle", letos se pustilo do zlepšení podmínek v dalším z gliňočských rybníků, takzvaném kulaťáku. U prvního rybníku se městu metoda výrazně osvědčila, po čištění se kvalita vody trojnásobně zlepšila a ze dna rybníku ubylo asi 40 centimetrů bahna. Nyní ji tak využívá i u dalšího.

"V pravidelných intervalech vsypáváme pomocí dávkovací rakety doporučené dávky bakterií do různých částí vodní plochy,“ uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí bohumínské radnice. Využití bakteriálního prášku doporučila radnici místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín s odkazem na dobré výsledky v jiných lokalitách České republiky i Slovenska. "Speciální bakterie mají schopnost odbahnit vodní plochu biologickou cestou. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. Využívají se například v horských oblastech při čištění ples či v různých rybochovných zařízeních,“ řekl Palán.

Doplnil, že metodu se odborníkům v Bohumíně ještě podařilo vylepšit. "Zpočátku aplikujeme do rybníka vysoké dávky bakterií, následně množství snižujeme. U předchozího projektu jsme zjistili, že ruční vsypávání jednotlivých dávek u břehu není příliš efektivní. Proto prášek umisťujeme do dávkovací rakety, která se používá na přikrmování ryb. Tu pak nahodíme na vytipovaná místa. Nádobka se při nárazu na vodní hladinu otevře, a materiál se tak dostane i na nepřístupná místa,“ uvedl Palán.

U prvního rybníku město během dvou let použilo téměř 60 kilogramů přípravku. U dalšího z čištěných rybníků půjde podle odhadů o stejné množství, také tam se počítá s dvouletou očistou. Objem materiálu potřebný na jednu sezonu vyjde zhruba na 40.000 korun. "Jedná se o zlomek ceny, kterou bychom zaplatili za vybagrování dna rybníku. Navíc v přírodním areálu Gliňoč je tento stavební postup prakticky nemožný, zdevastoval by místní faunu i flóru," uvedl Palán.

Přírodní areál Gliňoč v městské části Skřečoň je součástí územního systému ekologické stability a město do jeho revitalizace investovalo v posledních letech dva miliony korun. V lokalitě se díky vybudování soustavy průtočných tůněk zadržuje voda, což je pro krajinu a její faunu přínosné. Gliňočské rybníky jsou ale v zalesněné lokalitě a spadané listí se tak mění v tlející bahno.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

29.5.2022 06:31
Takže jsou to podobné bakterie těm, co čistí septiky, To je na pochvalu a větší propagaci.
Těch rybníků k čištění, je neuvěřitelné množství !
Odpovědět
va

vaber

29.5.2022 08:44
proč se ty bakterie nerozmnoží ,když jim to bahno tak chutná,
tlející listí a bahno?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 08:58
Jako místní mohu potvrdit, že je to opravdu účinné a přes moji předchozí
nedůvěru se stav vody podstatně zlepšil. Dokonce se v ní objevili po
desíti letech chrostíci, buchanky a jiný vodní hmyz. Voda přestala mít
pach po hnijícím bahně a zlepšila se i její čirost. Lokalita je bývalou
pískovnou vzniklou po těžbě cihlařské hlíny na poměrně vydatných spodních
pramenech vody. V minulosti byla pískovna využívána ke koupání a lovu
ryb. Nyní slouží pouze jako v článku využívaný biotop. Takže po těchto
zkušenostech doporučuji vyzkoušet i jinde, kde jsou podobné problémy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2022 10:09 Reaguje na Břetislav Machaček
A nebude potom potřeba rybník přejmenovat, nebylo by teď lepší Čisťoč?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 15:15 Reaguje na Karel Zvářal
Gliňoč bylo od slova "po našemu" glina( česky hlína), která
se zde těžila před pískem na cihly a součástí pískovny jsou
a byly i velké bludné balvany. Mimochodem některé jsou mimo
Bohumín i na Černé louce v Ostravě. V podloží jsou taky slepence štěrku, písku, železa a manganu s jedním útvarem
na povrchu v lese u rybníků. Prosakující voda do potoka
tekoucího přes moji zahradu vyplavuje železo s manganem a voda je někdy rezavá s "mastnými" skvrnami vysráženého manganu. Je to v okolí běžný jev i ve studnách a byl už příčinou několika planých výjezdů hasičů k havárii, když
lidé tohoto neznalí se domnívali, že jde o ropné produkty.
Mangan totiž na hladině vytváří jev podobný olejovým
skvrnám a tak neznalí lidé zazmatkují a oznámí havárii, která havárií ale není. Jinak je to hezká ukázka síly
přírody, ke které se lidé chovali macečsky a ta si
poradila sama. Je to biologicky cenné území, které
mám přímo za domem a je velmi vhodné k pozorování toho,
že i zdevastované prostředí se někdy samo stane oázou
přírody. Kousek dál jsou podobné šťerkovny a pískovny,
nebo důlní propadliny a zastávám názor, že i "devastace"
přírody může být nakonec k jejímu prospěchu a naopak, že
usilovná snaha něco chránit, může vést k jeho zničení.
Chce to pouze se někdy zdržet rekultivací a cílených
úprav pozemků podle plánů "odborníků". Smůlou je dnes
právě tam, ale jinde omílána predace, kdy časně ráno
volavky plení rybí plůdek, ale i pulce, žáby a čolky.
Do loňska je plenila i rodina jezevců z nory v bývalé
pískovně a liščí rodinka z bývalé skládky stavební suti.
Hlad je už ale vypudil jinam a pouze se sem vracejí
zjistit, zda je už potravy zase víc. Vymizelo zde kdysi
hojné na zemi hnízdící ptactvo a komplet všichni hlodavci.
Vývoj této krajiny sleduji od plné těžby, přes využití ke
koupání, až do dnešní podoby, kdy je úspěchem relativní
vyčištění vody od bahna. Toho sice něco ubylo, ale jsou
ho na dně i tak dost velké vrstvy. Ono za 60 let se ho
už nahromadilo hodně a dva roky jeho odstraňování je
sice dobrý začátek, ale asi by to chtělo i nějaké to
odtěžení z největších vrstev. Navíc z okolního hustého
porostu každoročně přibývají tuny listí, větví a celých
do vody padlých stromů. Takže hezký začátek, ale bude
třeba vytrvat, aby se vše zase nevrátilo do stavu zahnívající "žumpy" s hezkým lesnatým okolím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2022 15:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, obdivuji Vaše umění napsat za hodinu disertačku, omezím se jen na svůj první dojem z Ostravy. Jako sedmiletý jsme z otcem navštívili město tvrdých chlapů, nicméně můj největší dojem bylo zklamání, přímo pocit podvedení, že Černá louka není černá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 16:03 Reaguje na Karel Zvářal
Ono co taky chcete dělat souběžně se sledováním
toho hokeje a nechlastat. Tak raději píšu o tom,
co bylo a je mým koníčkem. No a ta Černá louka
má opravdu podloží z černouhelné hlušiny, ač je
to nádherný park. Doporučuji vám jako ornitologovi
navštívit Heřmanský stav(Heřmanický rybník) a okolní rybníky v Rychvaldu(PR Skučák), štěrkovny podél Odry a Olše včetně Hraničních meandrů a důlních propadlin a rybníků v okolí Karviné. Není to sice Třeboňsko, ale oko ornitologa bude potěšeno nad rozmanitostí druhů ptáků v údajně zdevastované
krajině. V mnoha nezdevastovaných krajinách asi
neuvidíte ani desetinu z toho, co zde a přitom to
vzniklo lidskou rukou a často velmi neurvale.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 16:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Hokejistům se po zvratu ve hře omlouvám
a raději se už zase koukám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2022 16:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak se Jarda trefoval do Pastrňáka: "jakože má posílit mančaft:-DDD"... tak to bude hodně drahé... Nebýt jeho, tak ta placka visela hooodně vysoko.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2022 16:38 Reaguje na Břetislav Machaček
No mě už překvapuje už to, že lidem záleží na rybnících ztracených u jakési Skřečoně, o které jsem v životě neslyšel. Za O. to neznám vůbec, ale před ní je krajina Poodří nádherná, s rybníky plných ptactva.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 18:00 Reaguje na Karel Zvářal
Zkuste kouknout na Mapy CZ a uvidíte, že
i za Ostravou to není marné. I mezi
Bohumínem a Dětmarovicemi naleznete dnes
už hrabětem Larischem vysušenou soustavu
rybníků s hustými pobřežními porosty
podél Olše a staletými duby porostlé
bývalé hráze rybníků (groble) mezi poli
vzniklých jejich vysušením(mapy z 19.stol). Musím taky pochválit město Bohumín, že se nestará jen o Gliňoč, ale taky vybudovali zcela park s několika tůněmi a že skupují všechny lesíky a pozemky ve svém okolí se záměrem jejich udržením jako městské zeleně. Je to hezký příklad, že se dá investovat rozumně do životního prostředí a ne pouze vše zastavět a zabetonovat.
Z dlouhé chvíle doporučuji nahlédnout
do stránek Bohumína s odkazem na meandry Odry a přírodu Bohumínska. Není to sice
Poodří na jih od Ostravy, ale má taky
něco do sebe. Je sice zpřístupněno, ale
ne zcela a kdo hledá klid, tak ho tam
nachází více, než v mnoha NP a CHKO.
Ono není nad zážitek, když si moji
udici spletl ledňáček a zvolil si ji
jako větev ke sledování rybek. Nebo když
mi tři metry ode mne vklouzne do vody
bobr a převaluje se před udicemi ve vodě. Je toho mnoho, co zažívají ti, co žijí
v souladu s přírodou a nepotřebují k tomu vyhlašovat NP se zákazy vstupu. Ono plně stačí přestat zpřístupňovat cestami a
lanovkami tu zachovalou přírodu a pak
brečet jako na Sněžce, že tisíce lidí
sešlapává a ničí horské byliny. Ve zdejších pobřežních porostech nenáviděné křídlatky si musíte prošlapat chodníček
k liduprázdným zátočinám řeky a štěrkovým
lavicím na jejich březích. Ticho, klid
a občas nějací vodáci objevující krásu
meandrů. To je to, proč mám rád tuto krajinu, když už se z jiných míst dělá
lunapark a kšeft se maskuje ochranou
přírody vyhlášením chráněným územím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2022 18:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdybyste raději hned napsal, že jste antisnob a nebaví Vás se stádem ovcí polykat kilometry kvůli čárce "byl jsem tam"... No ale s takovou by turistický průmysl zemřel na úbytě, vážený pane! Takže klidně si chytejte s ledňáčky ryby, pozdravujte bobra, ale nikam to nepište! V tomto případě obzvláště platí Mlčeti zlato. Mám také vlastní ochozy, kde nepotkám živáčka, a svět mi přiblíží kabelovka. A kupodivu netrpím komplexem, že jsem nebyl ani Everestu... Je toto normální?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.5.2022 19:21 Reaguje na Karel Zvářal
nepsat jedině proto, aby to tam za chvíli nebylo jak na Václaváku
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.5.2022 09:01 Reaguje na Karel Zvářal
Myslím, že bláznů, kteří
se prodírají křídlatkou, kopřivami a změtí bobry
pokácených stromů moc není
a tak se o daná místa nebojím. Většina se spokojí pohledem na určitá místa z cyklostezek a z rozhledny na polské straně. O konkrétních místech samozřejmě mlčím a neroztrubuji, kde je to, či ono, aby tam proudily davy "ochránců" s fotoaparáty, či fotopastmi sledujícími vzácné tvory. Ať si ti tvorové žijí jako dosud i bez toho "vědeckého" zkoumání a rušení amatérskými "vědci". Navíc
tento web je asi navštěvován minimem těch, kteří by měli
zájem přírodě vědomě škodit
a vědí, že nyní se na štěrkové
lavice nechodí kvůli kulíkům
hnízdících nenápadně ve štěrku
a neplaší ve dne odpočívající
zvěř z mláďaty v houštinách.
A jinde to neroztrubuji vůbec.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.5.2022 12:32 Reaguje na Karel Zvářal
Zveřejněním na místních stránkách se určitě nic nezmění. Místní stránky "kilometrožrouti" nečtou, nevedou tam vydlážděné stezky se směrovkami a informačními panely, není tam co pár set metrů nějaká osvěžovna, případně nějaká turistická atrakce, obvykle tam bývá horší signál a co je hlavní - selfíčkem z tohoto místa prostě nikoho nenadchnete.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

30.5.2022 06:33 Reaguje na Břetislav Machaček
a jsou během toho čištění v tom Hlínáči, nějaké ryby ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.5.2022 08:42 Reaguje na radim buffalo tobias
V tom prvém vyčištěném žily a žijí po celou dobu čištění
kapři, karasi stříbřití, štiky, líni a perlíni. Díky předchozí kyselosti vody a absenci kyslíku jiné druhy nepřežily a je tu naděje, že by se mohly do vody vrátit.
V tom, kde se čistit začíná, byl stav podstatně lepší a
tak tam jsou mimo těchto druhů sumci velcí, amuři,
tolstolobici, okouni a bohužel i neuváženě předchozím
soukromým nájemcem vysazení sumečci američtí. Ti jsou
jediní povoleni z vody vylovit a zlikvidovat. Je to
totiž revír sloužící k výchově mladých rybářů s režimem
chyť a pusť. Bohužel i ti sumci zde už vzhledem k velikosti své(jeden nemá mnoho ke 2 metrům) a samotného rybníku,
už jsou problémem. Jinak před privatizací (nájem od státu) byla voda obhospodařována ČRS a byly v ní škeble rybniční,
raci bahenní, úhoři(ti zlikvidovali raky), hořavky, plotice,
a občas někým vysazená nějaká zajímavost jako jelec tloušť
barevné variety, či Koi kapr. Ještě dříve pak i hrouzci,
slunky a karasi obecní. Revír se vyvíjí vlivem hospodaření
a taky degradace kdysi velmi čisté pískovny(50.let) zvané
kdysi Zlaté písky u Bohumína, až do podoby zabahněných
rybníků obklopených vzrostlými až 60. let starými listnatými
stromy(převážně olše, vrba, bříza, osika, třešeň a dub).
Takže ryby byly v době aplikace stále přítomné a evidentně
jim to nijak neuškodilo, spíše naopak, protože se už
nepotýkají s letními a zimními deficity kyslíku při kterých
hynuli běžně kapři, štiky a dokonce i v létě trofejní líni.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.5.2022 13:05
Předpokládám , že jde o přípravky fy Baktoma /Olomouc. Kdo chce ať se podívá na jejich reference.
Biologicky šetrné čištění jezírek, rybníků apod. je dobrá cesta k nápravě a účinnější než jiné způsoby.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2022 14:32
Každopádně zajímavý způsob čištění, bo nikdy by mě nenapadlo nalít do vody kefír, zamíchat a voda bude čistá... Asi to chce ten správný postup, dávkování a místo. A jestli je to Czech made, tak klobouk dolů!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.5.2022 14:56 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist