Sdružení: Stát by měl kvůli suchu vytvořit scénář pro možnou kůrovcovou kalamitu

Probíral jsem se svým kamarádem, lékařem, faktory vzniku a šíření minulé kůrovcové kalamity. Zmínil jsem přitom, že jsme v osmdesátých letech používali na kůrovcem napadených skládkách lindan (γ-HCH, gamma-hexachlorcyklohexan), což byl velmi rozšířený insekticid používaný v Československu v 60. až 80. letech. Používal se proti širokému spektru hmyzu v zemědělství, při moření osiva, na ochranu dřeva i proti parazitům. Je mi jasné, že to nebylo optimální, že to zřejmě způsobovalo ekologické problémy. Kamarád se mě pak zeptal, co je horší. Zda v jedné sezóně použít takový (zastaralý, jedovatý) prostředek, nebo totální velkoplošná destrukce lesa? Jsa převychován k šetrnému lesnímu hospodaření jsem byl takovou otázkou zaskočen. Ale možná by podobná výjimka v aplikaci některých (drastických) insekticidů mohla být k užitku. Polemiku na toto téma nepovažuji za zbytečnou. ??? ???

Tvrdým jedem řešit následky, je poměrně silné hlupství. Pokud neodstraníte příčinu, zničíte ještě daleko více života, než kdybyste nedělal vůbec nic.

Dobře, ale v čem spatřujete příčinu? Co je podle Vás následkem?

Dlouhodobě se zvyšující teplota a tím už víceméně trvalé sucho. Smrk na to stavěný není a ve středních výškách prostě vymizí v řádu desetiletí. Má nejlépe využitelné dřevo a proto se pěstoval v obrovských monokulturách už od Marie Terezie, dnes jeho éra končí.

S tímto Vaším přesvědčením se nemá cenu přít, když víte už teď, jaká budou sucha za cca 20 let. To co popisujete je záležitost globální, a pokud vím, tak na ni nemá nikdo řešení, natož ti, kteří na svých lesních pozemcích váhají co sázet. Mnoho vzdělaných lidí se zabývá sledováním vývoje klimatu, ale monitoring jako takový nic neřeší, jen zvyšuje frustraci, - nebo řeší? Zemský poklop atmosféry zadržuje stále více slunečního tepla, protože v něm přibývá CO2 a jiné plyny. A co zpětně redukuje CO2 z atmosféry? Oceány a zeleň, která ho jímá pomocí fotosyntézy. A pokud lesy mizí, tak se obnažený povrch Země zase více přehřívá, a tak se nám tu pod "ochrannou vrstvou" hromadí víc tepla než bychom si přáli. A že by to vyřešil český lesník tím, že nebude v ČR sázet smrk? Dobrá úvaha? Já se aspoň pokusil zakládat les po světě, kde les ubývá, kde mi to bylo umožněno, abych nabídl reálné řešení.

Smrk nebyl udržitelným řešením pro středoevropské lesy nikdy, ani v dobách, kdy byly průměrné teploty o 2-3 st.C nižší a období sucha byla kratší, méně častá a méně ničivá. Uz v 19.stoleti se mluvilo o tom, ze v místech, kde je průměrná teplota nejteplejšího měsíce necelých 20 st.C a víc, nema smysl smrk pěstovat. Převládl ale zájem krátkodobého ekonomického zisku, vždy, a na to nabalení pseudovědci typu Nožičky, kteří z ojedinělých nálezů fabulovali vhodnost pěstování smrku pomalu i ve Středomoří. Výsledkem bylo zničení stovek tisíc hektarů lesních pozemků touto dřevinou, a škody jdoucí do desítek miliard budou přímo či nepřímo splácet ještě naši vnuci. Máme být opravdu na co “hrdí”!

Klimkatologové se shodují v tom, že suchá období budou přibývat a budou hlubší a delší. Tohle prostě znamená, že dnes zasazený smrk se dospělosti nedožije. Ale to neznamená, že jiné dřeviny prosperovat nemůžou. Pokud změny nebudou tak deastická, aby se z naší krajiny nestala savana a později poušť.

ono to je v zásadě jedno, protože pokud chceme druhově bohatší odolnější lesy, tak ať se ty smrkové monokultury " zlikvidují".

Problém především je stejnoletá monokultura smrku, to je fakt " zelená" poušť.

Pro smrk je přirozené vytvářet monokultury, zvláště v horských polohách. Kdyby to tak nebylo, tak by se v dlouhodobém časovém úseku nevyvinul ani kůrovec. Tomu svědčí dlouhé štíhlé kmeny, kde jsou larvy schopné dokončit svůj vývoj. U solitérních stromů s nahloučenými přesleny kůrovec na dokončení vývoje šanci nemá. Tupá nenávist vůči jedné dřevině, bez respektu k typologii stanoviště, mi připadá jako hloupá umanutost.

To není o nenávisti ke dřevině. Je to leda o tom, že vám podobní vodborníci nechtějí přijmout realitu, že Sm je v našich středoevr. končinách přirozenou dřevinou 1100 mnm a výše. A že dorůstá zhruba za 100 let a za tu dobu je moooc dlouhá doba na to, aby nastala možnost horkého a suchého roku, kdy už by nebyl schopen neustále zavalovat pryskyřicí chodbičky hmyzu, jež je schopen rojení i 3x za rok. Těm zodpovědným bych to dal k plné úhradě. Jenže lýkožrout napadá Sm - porosty až zhruba ve čtyřicetil letech, a to už jsou tito (ne)zodpovědní lidé dávno pryč u Alláha.

Od 700 mnm. Smrk usmolí 5 kůrovců, ale ne 5000, což jsou někde ty dnešní počty, bez prevence. Normální to není.

Od 800 m.n.m - což jsou polohy zastoupené v čr na 5 % území... tudíž lze jednoduše konstatovat, že na 25 % rozlohy, kde je pěstován nemá co dělat...

Vyspělé západo německé smrkové hospodářství je od 500 mnm, teď v klidu dorůstají lesy vysazené po válce a nové se sází, v rakouských údolí asi 700 mnm rostou zdravé smrkové lesy, Velké Dářko v 600mnm mělo smrkové lesy i s tetřívky, smrky v našem klimatu rostou od 10 mnm, stejně jako plantáže vánočních jedlí.

Další komu smrdí tvrdá data?

"Pěstování smrku v Německu prochází zásadní krizí a masivním ústupem, který je přímým důsledkem klimatických změn, vln sucha a kůrovcových kalamit. Smrk ztepilý (Picea abies) byl po staletí hospodářsky nejdůležitější dřevinou v zemi. Kvůli mělkým kořenům a nízké odolnosti vůči suchu však jeho monokultury v nižších a středních polohách plošně kolabují.
Současný stav a přeměna lesů (Waldumbau)
Německé lesnictví se aktuálně nachází ve fázi řízené přeměny lesů. Čistě smrkové plantáže jsou nahrazovány druhově pestřejšími porosty:
• Úbytek ploch: Smrk tvoří zhruba 25 % německých lesů (historicky šlo o mnohem vyšší podíl), ale jeho rozloha se s každým rokem drasticky zmenšuje.
• Odklon od monokultur: Státní i soukromé lesy v Německu systematicky ustupují od pěstování smrku všude tam, kde pro něj nejsou přirozené podmínky (tzn. mimo Alpy a nejvyšší polohy středohoří)." zdroj: forstwirtschaft in deutschland.

Přestaňte lhát... jste s tím už vážně trapná

Nápodobně. Dybyste se naučil pojem středohoří. Proč Němci sázeli monokultury smrku a borovice? Protože mj., snášely holoseč na rozdíl od buku a jedle. A holoseče vč. kůrovcových holin jednoznačně škodí vodě, lesu, ekosystémům atd. Plantáže pořád mají, možná není potřeba jim říkat lesy, jsou to regulerní pole. Smrk sázejí, ale na menších souvislých plochách a ve smíšeném lese, berou větší ohled na expozice atd., a zatím krom trochu využití buku není domácí náhrada pro stavební dřevo. Tak to se mají země na východ od ráje na co těšit.

Plantáže mají, to máte pravdu - vánočních stromků... plácáte totální hovadiny... jak už tomu obvykle bývá kde převažuje víra nad fakty.

Je vidět, že lesy znáte leda tak z rychlíku. Takových mrtvých “solitérních stromů s nahloučenými přesleny” znám desítky, a 200 metrů vedle klidně pole smrku s vytáhlými kmeny, které je zatím zelené. Proč? Protoze tam kůrovec zatím nedolétl a nestihl se namnožit v počtech likvidujících strom, přesleny nepřesleny.
Podobná hloupost je časté tvrzení plantážnických smrkofilů, že stačí přestat s monokulturami a začít smrk pěstovat ve směsích. Ono je až groteskní, když pak člověk jde těmi smíšenými porosty a počítá pečlivě kůrovcem zničená kůrovcová kola, listnáče nelistnáče všude kolem.
Nikdo rozumný ne-nenávidí smrk, pouze odmítá nechat o druhovém složení českých lesů i nadále rozhodovat nebystré jedince, kteří nic jiného než smrk pěstovat neumí, takže horko těžko dolují argumenty, proč by měl být v dnesnich podmínkách i nadále hlavní lesní dřevinou.
Ma smysl Vám vůbec vysvětlovat, ze v českých klimatických podmínkách ma smrk daleko k optimu, že na většině stanovišť, kam byl uměle vnesen, trpí desítky let stresem a pak stačí jen “kapka” a máte kůrovcové holiny od obzoru k obzoru?
Asi ne.

Pane Pelíšku, líbí se mi jaký máte jasný názor. Ale je jednoduché ho prezentovat, když nevlastníte žádný les. Nebo vlastníte? Pochybuji. Pokud ho zdědíte, nebo snad i koupíte, tak se dostanete do jiné situace. Budete muset přestat šířit moudra a postavit se k takové situaci čelem. Můžete pak všechen smrk okamžitě zlikvidovat (pro blaho krajiny) a nechat shnít, a začít za peníze z Vaší mzdy vysazovat listnáče. Ty vám ale záhy zlikviduje zvěř, protože myslivci z vaší honitby nebudou respektovat Vaše stížnosti, že ji nechávají přemnožit. Tak Vám držím palce.

Mýlíte se. Les vlastním a už 30 let v něm hospodařím. Přesně podle zásad, které propaguji. Smrk likvidovat nemusím - mizí sám. Jako ostatně aktuálně téměř v celé Evropě.
Pokud jde o listnáče a jedli, tak listnáče už nenatírám - není to nutné, mám jich v náletech už tolik, že jim zvěř nemůže zásadně ublížit. Jedli, které mám rovněž spoustu, už dávno neplotím, pouze natírám terminál. Bohatě to stačí.
Vlastním a v péči mám vyšší desítky hektarů.
Mluvíte sice kultivovaně, ale o něčem, o čem naprosto nemáte páru. Nejste první a ani poslední.

Pokud opravdu hospodaříte tak jak píšete, tak smekám. Věřím Vám taky, že se Vám to daří. Ale mám pochyby, že jde Vaše zkušenosti zobecnit. Ne všude (podle typologie lesa) se tak, jak píšete, daří jedli atd. Držím Vám palce.

Ne všude lze sázet jedli, ale téměř všude lze navracet hodnotné listnáče (zanedbané oplocenky s třímetrovou břízou nepočítám). A dalším listnáčům, které se k nám spontánně posouvají z jižnějších oblastí, pomáhat. Při současném vývoji klimatu budou za sto let typickými oblastmi bučin i polohy slabě nad 1000 mnm (ostatně příklady dokonce i z Krkonoš - Rýchory - ukazují, že tomu bylo už i v minulosti).
Smrkový experiment byl pouhým experimentem, který končí, ať už se nám to líbí, nebo ne. Není to otázka volby, ale danost. Tak také hodně štěstí.

Problémem je to, ostatně jsme to zde již kdysi probírali- že o toto dřevo není zájem. A upřímně řečeno, je otázkou, zda někdy bude. To nevím, netroufám si predikovat, pouze prezentuji to, co slyším od zpracovatelů. Co se smrku týká, bohužel neexistuje za něj plnohodnotná náhrada- prostě neexistuje, ekonomicky vzato, tudíž vysazovat se bude stále, někde poroste, jinde neporoste, ale to bude záviset na odborné erudici lesníků a posouzení vhodných stanovišť. A ta mohou klidně být i v oblastech mezi 250- 350 m, jako je tomu u nás. Zde smrky rostou v pohodě, a výsadby mladých se zdárně ujaly a porostou i nadále. Je to dáno mimo jiné tím, že tam, kde jsou vysazovány, je vyšší hladina spodní vody, tudíž netrpí suchem a za další, lesníci se o tu smrkovou plantáž starají. Holt když si vysadím plantáž, tak k tomu také tak musím přistupovat, je to v jistém smyslu lesní pole. Nic víc v tom není a nemohu si myslet, že se na to vykašlu a ono si to poroste jak les smíšený. Co myslíte, mám v tom trochu pravdy?

Trochu pravdy určitě máte, ale je třeba tu věc uchopit komplexněji. O jedli zájem je: - v rozsáhlých oblastech Čech byla “přednostně” vytěžena už v pozdním středověku, a pokud se podíváte na výkupní ceny řady pil, dávají stejně za jedli jako za smrk. Pokud je jedlové dřevo hodnoceno občas celkově hůře, je to hlavně proto, že za posledních 200 let lesníci ztratili schopnost jedli pěstovat, pokud už ji sazi, tak často na holiny a takový kmen roste v mládí na jedli rychle, takže ve vyšším věku je uvnitř vyhnilý.
Problem je především v SYSTÉMU. V doslova mafiózním postkomunistickém propletenci pil vybavených pouze na zpracování smrku, školek, které kromě smrku, borku a modřínu prakticky nic nemají, lesníků a OLH, který nic jiného než smrk do řádků neumí. Dohromady je to obrovská síla, která se drží zuby nehty u vesla a hlídá si, aby jim jejich bábovičky nikdo nerozkopal.
Pokud budeme na věc nahlížet touto optikou (a i já jí rozumím), potom souhlasím.
Jenže evropské lesy nejsou jen Česká republika a smrk (či jedle) nejsou jediné jehličnaté stromy schopné poskytovat v CZ podmínkách kvalitní, rovné a ceněné dřevo. Máme tady douglasku, fakticky ekonomicky strom č.1 severní Ameriky, s jejími mraky proveniencí, z toho mnohými velmi vhodnými pro naše podmínky. Máme tady zerav obrovský, který v Německu poskytuje velmi, velmi nadějné výsledky. Máme tady cedr libanonský s jeho doslova exkluzivním dřevem, který vic a vic zalesňuje Balkán, jehož klima se k nám zvolna nasouvá.
Problem smrku neni jen čtyřicetiletý porost, který skončí předčasně v kamnech. Jsou to už i dvoumetrové stromky, které dnes odchází kůrovcem také. Je to zpodzolizovaná půda, mrtvá poušť bez života, každou další generací mrtvější a mrtvější.
Kým si necháme diktovat, jak bude vypadat třetina země? Línými plyntazniky, kteří neumí nic než smrk s modřínem do řádků na způsob kukuřice? Školkaři, kteří potřebují za každou cenu udat miliony jinak zbytečných sazenic? Pilaři, neschopnými rozhlédnout se po technologiích “za čárou”?
Víte, co je největší problém, a to doslova inherentní, u těchto subjektů? Ze výsledky jejich práce budou většinou opravdu videt, až už tu oni nebudou, nebo budou davno v důchodu. Tudíž jsou, na rozdíl od manažerů povinných plnit roční plán, vysoce rezistentní. Co si vezmete na dávno mrtvém lesníkovi, jehož “chloubu” momentálně sklízíte do kamen? Čím tu měsíční krajinu pořádně zalesníte, když se na té dávno zničené půdě pořádně uchytí zase jen smrk nebo modřín?
Je to začarovaný kruh, řízený kapry pečlivě dohlížejícími na to, aby se jejich životadárný rybník nevypustil.

Jste lesník, určitě o tom víte daleko více, než já. Velice rád -a to říkám naprosto vážně- si od někoho, kdo to dělá prakticky a rozumí tomu, přečtu jeho názory a mohu o tom popřemýšlet.
A právě toto mě mrzí u ostatních , že ač nemají o oboru-a tím myslím teď zemědělství- potuchy, klidně vynášejí soudy a tvrzení, jako by tomu rozuměli. Nemůže se pak nikdo divit, že občas na ně reaguji tak, jak reaguji.

Moje řeč, díky...:-)