Seitlová: Rozhodnutí o budoucích úložištích jaderného odpadu je v rukou
Kampaň bude financována z jaderného účtu, který byl zřízen takzvaným atomovým zákonem z roku 1996. Z účtu, na němž bylo koncem loňského roku 1,85 miliardy korun, jsou mimo jiné hrazeny náklady na provoz stávajících úložišť jaderných odpadů (např. v Litoměřicích nebo v Jáchymově).
Seitlová dále řekla, že rada vzala na vědomí koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem včetně dokumentace podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Koncepci připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle dohody mezi Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a MPO navrhl Kužvartův úřad tři zpracovatele dokumentace a MPO si z nich vybralo jednoho, který bude dokumentaci zpracovávat. "Předpokládá se, že dokumentace bude zpracována zhruba do poloviny tohoto roku a v druhé polovině roku bude předložena veřejnosti k široké diskusi," řekla Seitlová. V dohodě mezi MŽP a MPO je ustanovení, ve kterém se zavazují obě strany, že zveřejní tuto koncepci nejpozději do té doby, než bude předána zpracovateli. Podle Seitlové není nyní také vůbec jasné, kdo zpracování dokumentace bude platit, protože rada SÚRAO odmítá, aby pro tyto účely bylo použito peněz z jaderného účtu. Seitlová uvedla, že jí zástupci MPO sdělili, že se může stát, že se z těchto důvodů posouzení o vlivu na životní prostředí vůbec neuskuteční. Seitlová také uvedla, že je znepokojena tím, že koncepce bude projednávaná teprve nyní, kdy už je schválený dlouhodobý plán o nakládání s radioaktivními odpady, který prolomil dosavadní neexistenci jakékoliv koncepce v této oblasti.
Vlastní vrtné práce v osmi lokalitách, které byly vybrány jako potenciální úložiště jaderného odpadu, tento rok ještě nezačnou. "Nejprve bude odstartována přesvědčovací kampaň," řekla dále senátorka. Tyto lokality už ovšem schválila vláda. V letech 2002 a 2003 zde budou instalována monitorovací zařízení a prováděny drobné technické práce včetně drobných zásahů do pozemku. Protože příprava těchto osmi lokalit je prezentována jako výzkum, je možné všechny tyto práce realizovat prakticky pouze se souhlasem stavebního úřadu nebo MŽP bez souhlasu vlastníka pozemku. Podle výkladu stavebního zákona se totiž jedná o veřejný zájem. Vlastní průzkum se předpokládá hlubinnými vrty v letech 2003 až 2006. Geologický zákon tyto zásahy povoluje i přes nesouhlas vlastníka pozemku. Okresní úřad totiž může rozhodnout, že vlastník toto musí strpět za určitou náhradu, o jejíž výši rozhoduje opět OÚ.
Pokud tedy bude vybrána nějaká lokalita jako úložiště, pak se podle horního zákona jedná o území, které je chráněno z hlediska zvláštních zásahů do zemské kůry. Toto území je pak vyjmuto a je učiněna stavební uzávěra. O tom rozhoduje opět státní úřad, účastníci tohoto řízení nejsou ani obce, ani občané jako vlastníci pozemku. Účastníkem tohoto řízení je MŽP, které jedná se stavebním úřadem. Vlastníci pozemků mohou maximálně předkládat připomínky, nejsou však účastníky řízení. "Bude záviset, jak se k tomu postaví MŽP, protože MŽP má v řadě těchto ustanovení právo rozhodnout nebo právo určitého výkladu, za co je ta určitá etapa průzkumu považována," řekla Seitlová.
Seitlová včera na tiskové konferenci ODA také odmítla návrhy poslanců ČSSD, podle nichž by mohly být za stavby ve veřejném zájmu považovány i průmyslové zóny a pozemky pro jejich vybudování by bylo možné vyvlastnit. Návrhy měly podle Seitlové umožnit vládě bez jakýchkoli omezení přijmout rozhodnutí, která průmyslová zóna je veřejným zájmem. "Jejich schválení by umožnilo mocenské a politické skupině rozhodovat o vyvlastnění majetku občanů," uvedla Seitlová. Sociální demokraté svými návrhy reagovali na problémy s výstavbou továrny firmy Philips v Hranicích na Moravě (okres Přerov) při projednávání zákona o dálničním obchvatu Plzně.
Zvažované lokality pro úložiště jaderného odpadu:
- západně od Třeště lokalita Růžená
- severně od Nové Bystřice lokality Klenová a Kunějov
- v klenovském masívu lokalita Lodhéřov
- u Tisu u Blatna lokality Blatná a Chýšky
- a severně od Milevska lokalita Vlksice
reklama
Stát i obce řeší, kde skončí radioaktivní odpad