Stát i obce řeší, kde skončí radioaktivní odpad

Již několik let probíhá hledání místa v České republice, kde by mohl být ukládán radioaktivní odpad. Stát našel šest vhodných lokalit, vesměs v okolí malých obcí. Obyvatelé těchto obcí se ale obávají radioaktivity a bouří se. Volají po rovnocenném jednání a změně zákona. Ministerstvo průmyslu a obchodu uklidňuje, že úložiště bude tam, kde to lidem nebude vadit.

„Stát hledá už dobrých deset let místo, kde by mohl skončit vysoce radioaktivní odpad. Po roce 2004 začal stát hledat lokality, u kterých nejsou obce, což jsou zejména vojenské újezdy. Vytipoval jihočeské Boletice a západočeské Hradiště, přičemž preferuje Boletice,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla a dodal: „Stát stojí před úkolem do roku 2015 vybrat dvě lokality, které budou nejvhodnější, a směřovat k tomu, aby se čistě teoreticky v roce 2065 mohlo být úložiště otevřeno.“

Benešová chrání své děti

Lucie Benešová, předsedkyně občanského sdružení Severočeský ocelot, říká, že u nich je situace zřejmě nejsložitější. Zastupitelstvo obce Blatno totiž chce řešit tíživou finanční situaci a tak dalo jako jediná lokalita v ČR souhlas s průzkumnými pracemi. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která tyto práce dělá, slíbilo za možnost vybudovat úložiště radioaktivního odpadu finanční kompenzace. „My se nebojíme a boj nevzdáváme. Dost lidí nám říká, že je to boj s větrnými mlýny, ale já mám tři děti, které chtějí strávit život tady a nemohla bych žít s tím, že jsem neudělala vše pro to, abych je chránila,“ řekla odhodlaně Benešová. Petr Bouda z Ekologického právního servisu doplnil, že se jedná o trvalý zásah do práva obce vlastnit majetek, protože poločas rozpadu uranu je 100 000 let. Pro Ekolist Bouda řekl, že se bude jednat o znehodnocení půdy v okolí úložiště radioaktivního odpadu a navíc v daném místě nebude možné nic jiného postavit. Je i reálná možnost, že bude nutné vybudovat minimální ochranné pásmo, kam nebude možné vstupovat.

Obce chtějí změnu zákona

Zastupitelé obcí z vytipovaných lokalit s úložištěm na svém území nesouhlasí. Starosta Nadějkova Zdeněk Černý chce, aby obce měly možnost zasahovat do rozhodování, kde úložiště nakonec bude. Podle něj je třeba změnit zákon o obcích a dodal, že dosud všechny petice končily na zodpovědných místech v koši a výsledky referend byly zesměšňovány, což potvrzuje i starostka obce Hojkov v kraji Vysočina Milada Duchanová. A po změně zákona volá místostarostka Pačejova (Plzeňský kraj) Jana Cihlářová. „Obce by měly mít právo veta,“ řekla a zmínila působení občanského sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme.

Dotčené obce a lokální iniciativy zorganizovaly od roku 2004 celkem 24 místních referend a místní občané zde jednoznačně úložiště odmítli. Dalšími způsoby, jak vyjádřit negativní postoj, byly petice, demonstrace, memorandum v roce 2007 a tzv. Božejovická výzva v roce 2009. Zodpovědná ministerstva, Parlament a Správa úložišť radioaktivních opadů v nedávné době obdrželi dvě petice. Zástupci dotčených obcí požadují, aby se staly partnery pro státní orgány. Na tyto slova reagoval tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. „Ministerstvo průmyslu a SÚRAO obce vždy bralo jako své rovnocenné partnery. Je ale důležité říct, že hlubinné úložiště nebude stát tam, kde by dotčené obce stavbu odmítly,“ řekl pro Ekolist.

Kam s ním?

„My neříkáme, že řešení jaderného opadu v ČR by nemělo být hlubinné úložiště. Ovšem stát k němu musí dospět v demokratickém transparentním procesu, kdy s ním budou souhlasit i dotčené obce. Tím, co stát udělal za šest let, si akorát obce znepřátelil. Pochybuji o tom, že v jakékoliv z dotčených lokalit se názor otočil a oni najednou přijmou radioaktivní odpad s úsměvem,“ řekl Martin Sedlák z Hnutí DUHA na otázku Ekolistu, jak tedy naložit s radioaktivním odpadem. Podle něj je třeba nastavit podmínky celé debaty o jaderném úložišti zcela znova.

Pomůže pracovní skupina?

Zástupci státní správy, obcí, organizací a sdružení koncem minulého týdne ustavili Pracovní skupinu. „Klade si za cíl přispět k transparentnosti procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů, a to s respektováním zájmů veřejnosti a posílenou aktivní spoluúčastí veřejnosti, respektive dotčených obcí v tomto procesu,“ uvádí SÚRAO. „Pracovní skupina vznikla proto, aby pomohla všem partnerům pochopit, co přesně vybudování hlubinného úložiště obnáší,“ objasnil Vlček.

---

reklama

---