Selhání evropských emisních povolenek: přechod na čistší energii se nekoná

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami selhává ve vytváření pobídek pro budování zdrojů čisté energie. Pokud budou vlády chtít prosadit snižování emisí z průmyslu, budou muset přejít k jednodušším nástrojům: regulaci a dotacím, píše server PlanetArk.

Evropský systém obchodování s povolenkami zpoplatňuje vypouštění emisí skleníkových plynů do atmosféry. Jak ukazuje analýza agentury Reuters, od nastartování obchodování v roce 2005 ale systém selhává v motivaci k přechodu na čistší zdroje energie.

Nejefektivnějším krokem by při výrobě elektrické energie byl přechod od spalování uhlí k jinému fosilnímu palivu. Zemní plyn má jen poloviční emise uhlíku. Obchodování s povolenkami však k přechodu na plyn nevytváří vhodné podmínky. Uhlí je levné, zatímco na plynu se výroba elektrické energie prodraží.

Aby se zemní plyn stal pro výrobu elektrické energie zajímavým, by podle analýzy Reuters musela cena jedné povolenky při současných cenách na trhu vystoupat na 40 eur za povolenku. Aktuální cena povolenky na vypuštění tuny emisí CO2 je však pod 7 eury za tunu.

„Ukazuje se, že různé neefektivnosti při tvorbě ceny plynu vedou k nízkým ziskům. To tlačí regiony s drahým plynem, jako je Evropa a Asie, aby dál zůstaly u spalování uhlí,“ říká zástupce investiční banky Barclays Capital. „To svět dál zabetonuje na cestě vysokých emisí. Odhadujeme, že světové emise CO2 ze spotřeby primární energie porostou o 2,9 procenta ročně.“

Jedno je na unijním systému očividné. Povolenky prostě nejsou dostatečně drahé na to, aby vedly k investicím do čistších zdrojů fosilní energie.

Dalším velkým, ale více skrytým selháním je, že na evropském trhu je ve hře příliš mnoho proměnných. To při dlouhodobých investicích do energetiky odrazuje od rozhodnutí k zásadní změně.

Jednou z takových proměnných, nad kterou nemá Evropa žádnou kontrolu, jsou devizové trhy. Evropští výrobci elektrické energie prodávají svou energii v evropských měnách (euro, libry), ale uhlí nakupují na trhu, jehož ceny se odvozují od dolaru. Výkyvy dolaru tak silně ovlivňují jejich kupní sílu na trhu s uhlím.

Při současných cenách na trhu s energií, uhlím a kurzu euro/dolar by Německo svou celkovou produkci elektrické energie naplánovanou na rok 2013 prodalo se ziskem 11 eur/MWh. Pokud by ale euro vůči dolaru padlo na své historické minimum (1 euro – 0,83 dolaru), pak by ztráta byla 5 euro/MWh. Při historickém maximu (1 euro – 1,6 dolaru) by zisk byl naopak ještě větší, 20 euro/MWh.

Pokud by kurz eura a dolaru byl na dlouhodobém průměru (1 euro – 1,18 dolaru), pak by zisk byl 9 euro/MWh. Což je o 15 eur víc, než jsou ceny elektrické energie vyráběné z plynu. Plyn je za současného nastavení trhu prodělečný.

Scénáře, kdy se vyplatí přejít z uhlí na plyn, pak mají mnoho podob. Začínají na 9 eurech za povolenku při nízkém kurzu euro dolar a končí na 50 eurech za povolenku při vysoké ceně euro dolar.

Evropská komise by ráda, aby cena povolenky vzrostla na 15 až 20 euro za tunu. Při této ceně by se plyn stal zajímavým jen v dlouhodobém výhledu s extrémně nízkým kurzem měn.

Pokud by tuna emisí stála 30 euro, což je hodnota, kterou uvádějí jako nezbytnou k přechodu z uhlí na plyn analytici, byl by plyn zajímavější jen při dlouhodobém výhledu a s extrémně silným eurem. Současný kurz (1 euro – 1,25 dolaru) však k přechodu na čistší plyn nijak nemotivuje.

---

reklama

---