Senátní výbor nepodpořil zákaz kožešinových farem

Senátní výbor pro životní prostředí nepodpořil zákaz kožešinových farem. Během dnešního jednání se ve výboru nenašlo dost hlasů, které by Senátu doporučily zákon podpořit. Nebylo tak přijato žádné usnesení. Senát o normě bude rozhodovat na své červencové schůzi. Podle návrhu zákona by zákaz kožešinových farem v Česku měl začít platit od konce ledna 2019. Senátoři dnes nad zákonem dlouze debatovali, část z nich kritizovala způsob odškodnění, na které budou mít majitelé farem nárok.

V České republice je v současné době devět kožešinových farem, které se zaměřují hlavně na chov norků a lišek. Ročně jich je kvůli kožešinám usmrceno plynem asi 20.000. Příznivci zákona poukazují na krutý způsob, jakým jsou zvířata zabíjena i chována.

Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání má zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Normu předložila skupina poslanců. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Podle důvodové zprávy platí úplný zákaz chovu kožešinových zvířat v Británii, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Makedonii. Zákaz má podporu ochránců zvířat a části veřejnosti. Zhruba 46.000 lidí podpořilo přijetí zákazu podpisem petice.

Na výboru dnes návrh kritizoval především senátor Ivo Valenta (za Stranu soukromníků). Zákon označil za omezování podnikání. Namísto zákazu naopak navrhl, aby stát farmy podpořil a využil tak toho, že jiné země chov na kožešiny omezují. Podle senátora Radka Martínka (ČSSD) má společnost právo říct, že si přeje podobný chov zakázat. Musí ale podle něj nést také odpovědnost a majitele farem, které jsou podle něj hlavně rodinnými podniky, dostatečně odškodnit. Avizoval, že během projednávání na plénu Senátu pravděpodobně navrhne do zákona změny. O způsobu odškodnění debatovali i další senátoři, a to včetně těch, kteří zákon podporují.

Provozovatelé farem by v případě, že zákaz potvrdí i Senát a prezident, mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Zástupce ministerstva zemědělství odhadl, že by kompenzace mohly dosáhnout výše 50 milionů korun. Podle předkladatelů zpráva, jejíž vypracování si zadali, předpokládá, že to bude do deseti milionů korun.

Provozovatelé kožešinových farem, které ČTK oslovila po schválení zákona ve Sněmovně, se bojí toho, že je zákaz zcela zlikviduje nebo se obávají velkých ztrát.

---

reklama

---