Síkela čeká pokrok v jednání EU o krizovém energetickém balíčku

Země Evropské unie by mohly pokročit v debatě o nových krizových energetických opatřeních, aby je stihly schválit do konce listopadu. Před dnešním jednáním s unijními kolegy to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož musí EU připravit nouzové nástroje bez ohledu na současný pokles cen plynu. Evropská komise (EK) by podle něj zároveň co nejdříve měla přijít s chybějícími podrobnostmi týkajícími se stropu na cenu plynu, po němž volá velká část zemí. Ministři by kromě toho dnes mohli schválit společný přístup k novým pravidlům pro energetickou náročnost budov, která by podle Síkely měla přispět k dalšímu omezení spalování fosilních paliv.

Lídři členských zemí minulý týden na bruselském summitu podpořili druhý balíček návrhů směřujících k omezení vysokých cen energií a jejich dopadů na spotřebitele i firmy. Po zářijové sadě zaměřené na přerozdělení zisků elektráren a ropných firem či na úspory elektřiny se nyní evropský blok věnuje cenám plynu. Vedle dobrovolných společných nákupů určených primárně na plnění zásobníků a povinné solidarity při kritickém nedostatku plynu se ministři budou bavit rovněž o možném přímém snížení jeho ceny. To se má podle posledního návrhu komise týkat pouze případného výrazného zvýšení ceny ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku, který je pro určování cen klíčový.

"Očekávám, že dnes dosáhneme takový pokrok, aby mohl být návrh schválen do konce listopadu," prohlásil Síkela, který za české předsednictví Rady EU dnešní ministerské jednání vede.

Vedle zmíněných návrhů se ministři hodlají bavit rovněž o stanovení maximálních cen plynu spalovaného v elektrárnách, na které mají státy zásadně rozdílné názory. Evropská komise rozeslala v pondělí večer členským zemím dokument, který hovoří o možném stanovení stropu ve výši 100 až 120 eur (2450 až 2950 Kč) za megawatthodinu (MWh). V textu, který má ČTK k dispozici, komise vypočítává předpokládané zvýšení spotřeby plynu v případě jeho dotovaných cen, které bude podle ní způsobeno větším vývozem do mimounijních zemí. Unijní exekutiva hovoří o tom, že za současných cen, nižších než plánovaný strop, toto opatření nedává smysl.

"Je extrémně důležité mít nějaký nástroj," prohlásil Síkela, podle něhož bez ohledu na aktuálně klesající ceny plynu není možné odhadnout s ohledem na pokračující ruskou agresi další vývoj. Komise by podle něj měla urychleně přijít s podrobnou analýzou dopadů možného cenového stropu a předložit konkrétní návrh.

Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová před jednáním prohlásila, že unijní exekutiva chce z dnešní debaty vyčíst, jak velkou má regulace cen plynu podporu. "Různé členské státy mají různé energetické mixy a náklady dotování plynu budou sdíleny nerovně," řekla novinářům. Zatímco Španělsko, Itálie a zhruba desítka dalších států nějakou formu cenového stropu prosazuje, Německo či Nizozemsko jsou proti.

Státy debatují zejména o modelu, který už letos zavedly země Pyrenejského poloostrova. Simsonová podotkla, že situace Španělska a Portugalska je specifická, neboť tyto státy nejsou dostatečně napojeny na unijní síť. Pro některé jiné země by podle ní mohlo být subvencování cen plynu pro výrobu elektřiny nevýhodné, neboť by mohlo zvýšit spotřebu, a tím ohrozit energetickou bezpečnost.

---

reklama

---