Šimpanzí sirotci se vracejí zpátky do pralesa – díky GPS

V guinejském národním parku Haut Niger se podařilo do volné přírody vypustit skupinu dvanácti šimpanzů, kteří byli dosud drženi v rezervaci pro nalezené opičí sirotky. K úspěšnosti projektu napomohla i podpora nejmodernějších technologií na bázi GPS, která umožnila strážcům a ochranářům sledovat každodenní život celé tlupy po dobu dvou let, píše ScienceDaily.

Tatyana Humleová z univerzity v Kentu se zapojila jako vědecký poradce do projektu, který si vzal za cíl návrat zachráněných šimpanzů zpět do přirozeného prostředí. Nové na projektu bylo to, že se do přírody nevracel jeden šimpanz samotný, ale celá skupina. Dosud prováděné návraty jednotlivců totiž měly podobu i výsledek spíše podobný přikrmování šelem, případně nešťastní navrátilci padli za oběť agresivnímu chování jedinců z jiných šimpanzích skupin. Navrátit tedy do divočiny celou, v rezervaci už vzájemně sžitou skupinu se zdálo být jako rozumné východisko. Ke sledování jejich pohybu byly užity speciální límce s širokopásmovými vysílači GPS signálu, aby strážci a vědci mohli z bezpečné vzdálenosti sledovat, co se uvnitř vypuštěné tlupy děje.

Šest samců a samic, mezi osmi až dvaceti lety, bylo vybráno jako základ nové skupiny. Odvážný byl i záměr vysadit tuto tlupu do území, kde již „divocí“ šimpanzi žijí. Tým strážců a odborníků, vedených Humleovou, pečlivě vybíral takový segment pralesa, kde se jiní šimpanzi sice vyskytují, ale není přímo teritoriem jiné tlupy, aby předešli případným agresivním interakcím. Ty ostatně nejsou mezi šimpanzi ničím mimořádným. V červnu 2008 byla celá skupina vypuštěna a nervózní badatelé mohli začít sledovat pohyb navrátilců. Devět jedinců z původního tuctu utvořilo v přírodě pevnou skupinu a po dvou letech byly zaznamenány první přírůstky. Další dvě samice se úspěšně integrovaly do sousední tlupy divoce žijících šimpanzů. Humleová k tomu dodává: „Ukazuje se, že tohle by mohla být správná, životaschopná strategie, která může sloužit jako účinný nástroj pro záchranu druhů.“

Šimpanzi jsou pro místní lid zdrojem levného „masa z pralesa“, bushmeatu. Lov pro maso je spolu s pytláctvím, při kterém jsou odchytávána mláďata a rozprodávána coby domácí mazlíčci na tržištích, jednou z hlavních příčin poklesu počtu šimpanzů v Africe. Po pytlácích zůstávají rozbité šimpanzí rodiny, zranění a ztracení jedinci. Pokud mají štěstí a najdou je strážci národního parku, umístí je do jedné ze specializovaných rezervací. Tady ale jejich cesta obvykle končí, protože snahy o repatriaci jedinců zpět do volné přírody se dosud míjely účinkem.

Článek byl uveřejněn 27. 5. 2011 na serveru ScienceDaily pod názvem „Orphan Chimpanzees Successfully Released Into the Wild Using Advanced GPS Technology“.

---

reklama

---