Slapové jevy by mohly pomoci předpovědět odlamování ledových ker, tvrdí vědci
Marsh pracuje pro výzkumnou stanici British Antarctic Survey (BAS) a strávil roky studováním prasklin v ledu, kvůli kterým se kra A-81 nakonec oddělila od Antarktidy a vyplula na moře. Jak očekával, lámání kry nastalo na vrcholu jarního přílivu, kdy se Slunce, Měsíc a Země nacházejí v jedné přímce. Právě tehdy dochází k mimořádně velkým rozdílům mezi přílivy a odlivy. Vyšla o tom i studie pod vedením Marshe v časopise Nature Communications, která za pomocí modelování ukazuje, že lámání ker spouštějí slapové jevy společně se silnými větry a napětím v pobřežním ledu.
Kru A-81 unášejí mořské proudy východně od Antarktidy k Weddellovu moři. Není zatím jasné, jestli se přiblíží k ostrovu Jižní Georgie, kde se rozmnožují tučňáci, tuleni a další zvířata. Nedaleko odsud narazil letos na mělčinu obří kus ledu pojmenovaný A23a, který se od Antarktidy oddělil v roce 1986. Nyní, kdy do něj narážejí vlny Jižního oceánu, jsou jeho dny sečteny, myslí si glaciolog.
Antarktida přichází o led dvěma způsoby - odlamováním ker a táním. Lámání ker je tedy přirozený jev, který vyrovnává masivní sněžení nad Antarktidou. Tento proces se ale nyní podle vědce nachází v nerovnováze. Klimatická změna zase urychluje tání.
Vědci zatím nevědí, jestli se zvýšila i četnost odlamování ker, protože na rozdíl od tání je tento fenomén méně častý. Od roku 2021 se od Bruntova ledovce odštěpily tři kry, A-81 je co do velikosti druhá největší.
"Očekáváme, že v budoucnu nastane velké lámání ker," tvrdí Marsh. Kdy přesně k tomu ale dojde, vědci stále nedokáží s přesností říct. I když je jednodušší tyto události předvídat, jde stále o obtížnou disciplínu, píše AFP.
reklama



Vědec: Antarktida nyní přispívá k růstu mořské hladiny asi sedmi milimetry
Copernicus: Rozsah mořského ledu je na rekordním minimu
Největší ledovec světa se vyplavil u ostrova v Atlantiku, ohrožuje zvířata