https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/snehove-pole-mapa-republiky-v-krkonosich-ma-letos-nejmene-snehu-za-25-let
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších má letos nejméně sněhu za 25 let

9.3.2026 11:38 (ČTK)
Diskuse: 2
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Přemysl Janata / Správa KRNAP
Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších byla letos naměřená nejnižší výška sněhu za 25 let souvislého měření. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) v uplynulém týdnu zjistili, že sněhová vrstva tam dosahuje mocnosti 4,8 metru. Zimní sezona 2025/2026 se tak bude řadit mezi podprůměrné, uvedl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odhaduje, že sněhové pole na jižním svahu Studniční hory by letos mohlo odtát již v květnu.
 
"Za 25 let souvislého měření v této lokalitě na sněhovém poli, známém pro svůj tvar při odtávání jako Mapa republiky, jde o absolutně nejnižší naměřenou hodnotu," řekl Drahný.

Charakteristický tvar sněhového pole není kvůli souvislé sněhové pokrývce v lokalitě ještě patrný. Na hřebenech Krkonoš podle dnešního ranního hlášení Horské služby je stále 80 až 100 centimetrů sněhu, více ho je na závětrných svazích a ve žlabech.

Nejvíce sněhu na Mapě republiky Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru. Tehdy sněhové pole odtálo až v první dekádě srpna. Naopak dosud nejméně ho bylo naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru, tehdy roztál 10. června 2014.

"Mapu republiky sledujeme dlouhodobě a využíváme dostupné moderní technologie. Poslední roky ji zaměřujeme s pomocí dronů. Cílem monitoringu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

Zdroj | Správa KRNAP

Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. "Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data," uvedl Drahný.

Mapou republiky se označuje sněhové pole nad Modrým dolem. Každoročně na jaře se rýsuje na úbočí Studniční hory v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů. Přestože leží na jižním svahu, který na jiných místech odtává nejdříve, zde sníh naopak zůstává nejdéle v Krkonoších.

"Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky," sdělil Drahný.

Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.

Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v klidovém území národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v Modrém sedle mezi Luční a Studniční horou. Když je příhodné počasí, lze ho vidět i z podhůří.

Údaje o množství sněhu a datu jeho odtání v lokalitě Mapa republiky v Krkonoších:
Zima Max. výška sněhu (m) Datum odtátí sněhu
1999/2000
15,7
1. dekáda srpna
2000/2001
6,1
3. dekáda června
2001/2002
13,4
2. dekáda srpna
2002/2003
7,6
3. dekáda června
2003/2004
14,2
data nejsou k dispozici
2004/2005
15,4
22. srpna
2005/2006
12,3
22. července
2006/2007
12,5
5. července
2007/2008
14,1
29. července
2008/2009
13,3
17. července
2009/2010
8,1
30. června
2010/2011
9,6
14. června
2011/2012
13,0
4. srpna
2012/2013
8,8
17. června
2013/2014
5,4
10. června
2014/2015
9,7
4. července
2015/2016
7,3
15. června
2016/2017
9,5
4. června
2017/2018
7,5
28. května
2018/2019
14,5
22. července
2019/2020
9,5
6. července
2020/2021
9,6
13. července
2021/2022
11,2
8. července
2022/2023
9,7
8. července
2023/2024
8,0
6. června
2024/2025
7,7
15. června
2025/2026
4,8
—

Zdroj: Správa KRNAP

reklama
 
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Přírodu na Sněžce opět chrání ochranné sítě Foto: Radek Drahný Správa KRNAP Správci KRNAP rozmístili na Sněžce sítě, mají zabránit vstupu do cenné přírody Vydra říční Foto: Henning Leweke Flickr Mezinárodní den vyder je příležitostí připomenout si, že ochrana čistých vod je zásadní pro celé ekosystémy Krkonoš Čisté Krkonoše Foto: Kamila Antošová KRNAP Dobrovolníci při akci Čisté Krkonoše sesbírali 2,5 tuny odpadu, i nápravu z auta

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

9.3.2026 20:12
Chtelo by to trochu strizlivosti. Formulaci "Mapa republiky přitahuje vědce řadu let" si prelozme jako "Po dobu prvnich 37 let existence narodniho parku nikdo z vedoucich osobnosti, ridicich tento nejvyznacnejsi cesky narodni park neprojevil zajem o tento - zdanlive banalni - udaj leccos vypovidajici o minule zime a o pocasi nasledujiciho jara :) No dobre, na promereni vysky tehle slavne zaveje rekneme potrebujete sofistikovanejsi vybaveni - ale na pouhy zaznam toho uplne nejdulezitejsiho udaje - dobu trvani tehle snehove zaveje behem jarniho obdobi - potrebujete z nutneho vedeckeho vybaveni akorat znalost kalendare :) Existuji nekde verejnosti pristupne, dostatecne informativni a podrobne zaznamy o vysce, pripadne i kvalite a vodnim obsahu snehove pokryvky v techto horach za poslednich - rekneme 50 a kdyz budeme hodne narocni tak rekneme za poslednich 100 let (pozn. on uz ten nazev vcetne poznamek v tisku, ze byva zpocatku videt i pravy cip tohoto snehoveho pole pripominajici Podkarpatskou Rus zvanou dnes dnes - od setkani Benese se Stalinem na podzim roku 1944 - Zakarpatska Ukrajina evokuje, ze mistni horale (ty cesti, nemecti starousedlici asi CR moc nemilovali) ocividne chapali, ze jde o zajimavy udaj mapujici nejen vyjimecnost toho mista ale i charakter prislusne zimy - tak tomuto poznani trvalo 50 - 100 let nez plne proniklo i do mysli vedcu zkoumajicich tyto hory. (Abych se povsechne jen neposmival tak - jsem ctenarem casopisu Krkonose od doby jeho vzniku pred vice, nez 50 lety - tak kvalifikovane clanky o snehove pokryvce techto hor se tam jiz pred 50 lety obcas objevovaly.) Myslim, ze rada zajemcu o tyhle hory by si podobnou informaci rada prohledla!

A co ostatni lokality. Na polske hranici uz dlouuho nejsou vojaci a tak by informace o stavu snehu mohla obcas take proniknout do ceskeho osdborneho i popularniho tisku, ne?: A co ta snizenina na severnim svahu Lucni hory, kde snih celmi casto pretrvava dele, nez na Mape republiky? Tu vedc i jeste nesleduji? Jasne, severni svah neni tak zajimavy. Co okoli pramene Labe a dalsi, sice uz mene extremni ale presto zajimave lokality?


Mapa republiky přitahuje vědce řadu let.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

9.3.2026 20:16 Reaguje na Miloš Zahradník
Z posledniho odstavce mi vypadl nazev Sneznych jam, tam pry snih zustaval nekdy az do konce leta (a nemuselo primo jit o zbytek laviny i kdyz nekdy takoveto rozliseni neni asi uplne jasne)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist