Současné závazky na udržení oteplování pod 1,5 stupně nestačí, míní experti OSN Aktualizováno

Komíny uhelné elektrárny Guodianské korporace v Datongu, Severní čínské provincii Shanxi (17. březen 2018).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Projekce globálních emisí (podle národních závazků ohledně jejich redukce) staví omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia mimo dosah a komplikují udržení oteplování pod dvěma stupni po roce 2030," uvedl IPCC, jehož analýzy vytváří více než 200 vědců. Teploty ve světě dosud stouply ve srovnání s předindustriální érou o více než 1,1 stupně a při pokračování současného trendu by oteplení do konce století dosáhlo 3,2 stupně Celsia. Experti se domnívají, že za takové situace by dopady tvrdě pociťovala velká část lidstva.

Podle odborné veřejnosti je třeba pro odvrácení katastrofálních důsledků klimatických změn omezit k roku 2030 produkci skleníkových plynů asi o polovinu a do roku 2050 dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality. Mnohé vlády včetně té americké nebo Evropské unie již oznámily plány v tomto duchu, globální emise ale zatím stále sílí. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese by splnění současných závazků znamenalo 14procentní nárůst emisí oproti stavu z přelomu tisíciletí.

"Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu je výčtem nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, ve kterém se nedá žít," uvedl Guterres. Zpráva podle něj ukazuje "uskutečnitelné a finančně dostupné" cesty k naplnění zmíněného teplotního cíle, který je zakotven v tzv. pařížské dohodě z roku 2015.

"V první řadě musíme ztrojnásobit rychlost přechodu na obnovitelné zdroje energie," vyzývá Guterres. "Je to teď nebo nikdy, pokud chceme omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia," řekl profesor Královské univerzity v Londýně James Skea, který byl jedním z hlavních autorů nové zprávy.

Ta podle agentury Reuters hovoří o potřebě drasticky omezit využívání fosilních paliv, jako jsou ropa nebo uhlí, zalesňovat krajinu či snížit spotřebu masa. Dále volá po masivní finanční podpoře chudých zemí, které si opatření jako je elektrifikace dopravy nebo zvyšování energetické efektivity nemohou dovolit. Klimatické cíle jsou aktuálně podkopávány pokračujícími investicemi do infrastruktury pro fosilní paliva a kácením lesů pro tvorbu zemědělské půdy, píše IPCC.

Panel odborníků ve zprávě také popisuje, že lidstvo by po prolomení cílů formulovaných v pařížské dohodě teoreticky mohlo oteplení klimatu vrátit na kýženou úroveň. Součástí těchto scénářů jsou pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry přírodními i umělými postupy, ale také potenciálně riskantní postupy jako vypouštění aerosolů do oblohy ve snaze odrážet sluneční světlo, napsala agentura AP.

"Velké poselství, s nímž přicházíme, je to, že lidské činnosti nás dostaly do těchto potíží a že aktivita lidí nás z nich zase může dostat," uvedl vědec Skea. On a jeho kolegové podle AP ve své zprávě nepřipisují vinu za aktuální vývoj konkrétním zemím.

Generální tajemník OSN ve svém prohlášení kritizuje "vlády a korporace s vysokými emisemi", které prý zavírají oči nad problémem a "přilévají olej do ohně". "Klimatičtí aktivisté jsou někdy prezentováni jako nebezpeční radikálové. Skutečně nebezpečnými radikály jsou ale země, které zvyšují produkci fosilních paliv," uvedl Guterres.

Není to poprvé, co činitelé a experti OSN přicházejí s podobnými závěry, varování jsou ovšem v posledních letech a měsících stále naléhavější. Loni v srpnu IPCC konstatoval, že oteplování planety způsobují lidé a že s ním spojené změny klimatu budou přinášet čím dál ničivější extrémy počasí. Koncem února pak další zpráva varovala, že v nadcházejících 18 letech bude planeta nemocnějším, hladovějším, chudším a mnohem nebezpečnějším místem. Dnešní publikace zakončila již šestý hodnotící cyklus IPCC, přičemž na další várku zpráv by se podle Reuters mohlo čekat více než pět let.

Nové hodnocení boje proti změnám klimatu zahrnuje i některá pozitivní zjištění a například poukazuje na rostoucí cenovou dostupnost šetrnějších technologií. Výroba elektřiny ze sluneční energie údajně dnes stojí v průměru o 85 procent méně než v roce 2010, zatímco u větrné energie činí pokles 55 procent.