Soud v Německu neuznal námitky konsorcia Nord Stream ohledně vlastnictví
Plynovod má přivádět ruský plyn do Německa po dně Baltského moře a jeho hlavním podporovatelem je ruský plynárenský gigant Gazprom. Provozovatelé se obrátili na soud, když jim německý energetický regulátor Bundesnetzagentur loni v květnu odmítl poskytnout výjimku z uvedeného pravidla. Tu získal projekt Nord Stream 1, který má stejnou kapacitu a který zahájil provoz v roce 2011. Tento plynovod je však považován za propojovací, nikoliv za přímého dodavatele.
Soud okamžitě své rozhodnutí nevysvětlil. Proti verdiktu je možné se odvolat, uvedla agentura Reuters.
"Ruský Gazprom bude nucen nabídnout kapacitu plynovodu v aukci, což by mohlo dodávky dál zpozdit," řekl k rozhodnutí soudu analytik společnosti Refinitiv Xun Peng.
Pravidla EU vyžadují, aby firmy, které těží, přepravují a distribuují plyn, byly oddělené. Cílem je zajistit poctivou konkurenci na trhu a zabránit společnostem, aby případně bránily konkurentům v přístupu k infrastruktuře.
Provozovatelé plynovodu Nord Stream 2 tvrdí, že cílem těchto pravidel, změněných v roce 2019, bylo zmařit plynovod. Proti projektu se ostře staví řada evropských vlád, podle kterých je jeho cílem zvýšit závislost EU na ruském plynu.
Vlastníci projektu Nord Stream 2 uvedli, že rozhodnutí německého soudu zdůrazňuje "diskriminační dopady" novelizované směrnice EU o plynu. Dodržení pravidel bude stát Nord Stream 2 další čas a peníze, ale nezastaví jeho dokončení.
Kreml v reakci uvedl, že dnešní rozhodnutí soudu je "firemní záležitostí". "Můžeme jen zopakovat, že Nord Stream 2 je čistě komerční projekt zaměřený na významné posílení energetické bezpečnosti," řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Kromě ruské společnosti Gazprom patří mezi členy konsorcia, které provozuje plynovod, pět západních energetických a ropných firem - Uniper, Wintershall-Dea, Royal Dutch Shell, OMV a Engie. Ty se na financování projektu podílejí polovinou.
Projekt za 11 miliard USD (239 miliard Kč) má přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových. Projekt čelí politickému odporu ze strany Spojených států, ale také Ukrajiny a Polska. Zejména Ukrajina může v případě zprovoznění projektu přijít o lukrativní tranzitní obchody.
reklama