Kompostování lidských ostatků, tzv. terramaci, v Česku brání legislativa

Urychlení rozkladu těla po smrti na zeminu či kompost metodou zvanou terramace naráží v Česku na legislativní omezení. Zaznělo to dnes na konferenci Společně za terramaci v Praze, jíž uspořádal spolek Poslední stopa. Ministerstvo pro místní rozvoj před případnými úpravami zákona o pohřebnictví žádá společenskou i odbornou diskusi, plyne ze stanoviska úřadu, které prezentovali organizátoři konference. Kompostování lidských ostatků je legální v něterých státech USA, možnost uvádí do praxe také německá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko. Terramaci představil zakladatel německé společnosti Meine Erde (Moje země) Max Hüsch. Při rozkladu těla touto metodou podle něj hraje zásadní roli kombinace vlhkosti, okysličování, teploty a pohybu. Výsledkem je zemina, substrát, a to už po 40 dnech. Mrtvé tělo se umístí do nádoby, tzv. kokonu, společně s přírodními přísadami.

Celá nádoba se umístí do přístroje, který s ní pomalu kolébá. Teplota může dosahovat 72 stupňů Celsia, nepoužívají se chemické přísady, ani mikroorganismy, jen se urychluje přírodní proces. "Po 40 dnech terramace jsme viděli výsledek, který by v zemi trval 55 let," řekl Hüsch. Kosti je i tak potřeba poté rozemlít.

Německá firma podle něj technologii testovala na zvířatech i na lidech, kteří své tělo po smrti darovali výzkumu. Inspirací byly technologie vyvinuté v USA. Terramace je podle Hüsche v současnosti povolená pouze v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Společnost usiluje o legalizaci i v dalších částech Německa. Ve Spojených státech je metoda legální ve 14 státech.

Ministerstvo pro místní rozvoj k terramaci vzneslo připomínky. "Je jedině dobře, že se o to zajímají a vydávají stanoviska. Myslím, že je to na dobré cestě," uvedla Blanka Javorová ze spolku Ke kořenům. Zástupci ministerstva nevyužili pozvání na dnešní konferenci.

Už v roce 2023 ministerstvo k terramaci a aquamaci (rozložení těla pomocí vody, tepla a zásaditého roztoku) vzneslo sérii připomínek, jeho stanovisko zůstává stejné. "Ekologická kritéria a mravní cítění se mohou značně rozcházet, přičemž v oblasti pohřbívání, nakládání s lidskými pozůstatky, je narušení mravního cítění veřejnosti posuzováno jako možný přestupek podle zákona o pohřebnictví," uvedlo na webu.

Podle Javorové by bylo vhodné zákon o pohřebnictví změnit. Podle předlohy nyní nad tělem musí být 1,5 metru zeminy, což je podle Javorové zbytečně mnoho. Zákon by podle ní neměl stanovit nutnost pohřbívat tělo pouze v rakvi, protože to může být i v plátně.

Dominantní je dosud v českém pohřebnictví kremace. První se podle spolku Poslední stopa uskutečnila v Liberci na konci října 1918, jen několik dní po vzniku Československa, které ji rovněž zlegalizovalo. Kremace odpovídala na požadavky doby, šlo rovněž o emancipaci od katolické církve.

---

reklama

---