Starostové žádají v dopise premiéra Fialu o zastavení přípravy NP Křivoklátsko Aktualizováno

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) požadavky obcí vnímá. Po návratu ze zahraniční pracovní cesty se v pátek rozhodne, jak bude ministerstvo postupovat dál, sdělila dnes ČTK Dominika Pospíšilová za tiskové oddělení ministerstva životního prostředí MŽP.

Starostové dnes upozornili na to, že do oficiálního procesu vyhlášení se nemohou zapojit obce, které nebudou mít v parku katastr, avšak zřízení parku na ně může mít dopad. Může na ně dolehnout dopravní zátěž, problémy s parkováním či zvýšeným počtem turistů, což bude mít dopad na dosavadní život ve vesnicích v parku i jeho okolí. Kromě toho se také obce obávají dalšího vývoje režimu i po vyhlášení parku. "My se ptáme, co se bude dít za 15 let, za 30 let," řekl starosta Bělče Lukáš Kocman.

Podle náměstka MŽP pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimíra Dolejského není důvod k obavám, vyhlášením národního parku obce naopak získávají roli v jeho dalším směřování. "Každá obec, na jejíž katastr národní park zasahuje, má svého zástupce v radě národního parku. S radou parku jsou projednávány zásadní záležitosti, jako je návrh zonace, vyhlašování klidového území nebo zásady péče o území. Na těchto dokumentech musí dojít v radě ke shodě, musí se na nich dohodnout," uvedl Dolejský. Další členy rady podle zákona jmenuje orgán ochrany přírody národního parku, není tedy předem jasné, kolik bude mít celkem členů a kdo další ji bude tvořit.

Podle MŽP není pravdou, že se obce, které nejsou přímo dotčeny záměrem, nemohou vyjádřit, a do připomínkování záměru se může kdokoli zapojit. Podle starostky Karlovy Vsi Ivety Kohoutové může sice každý dát připomínku, avšak tu je třeba jen zaznamenat. Druhým způsobem zapojení jsou takzvané námitky, které musí ministerstvo oficiálně vypořádat. A právě ty mohou dávat jen přímo dotčené osoby či instituce, tedy třeba obce či majitelé pozemků na území plánovaného národního parku.

Podle obcí chybí vysvětlení, proč nestačí úprava režimu v chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo například argumentuje tím, že v CHKO lesy plní hospodářskou funkci, ale pro ochranu přírody je třeba, aby cílem nebyl zisk, proto je třeba park vyhlásit. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích. Podle Dolejského jsou lesy zvláštního určení pouze produkční. "Můžete v nich dosáhnout určitého zlepšení stavu ponecháním části dřeva k zetlení ad., ale skutečné proměny kvality docílíte pouze ponecháním lesa samovolnému vývoji. Proto ministerstvo životního prostředí trvá na statutu národního parku pro nejcennější území Křivoklátska," doplnil náměstek.

Vyhlášení národního parku Křivoklátsko je součástí programového prohlášení vládní koalice. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám. Záměr MŽP odmítají například Lesnicko-dřevařská komora ČR a Agrární komora ČR. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z lesnického, ekonomického i ochranářského hlediska.

V Česku jsou nyní čtyři národní parky, a to Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a Národní park Podyjí.