Státní kontrola zemědělství: Biopotraviny jsou v pořádku
Právě informaci o kontaminaci biopotravin plísněmi a parazity zcela odmítá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Kontrola ekologického zemědělství se podle ústavu zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mimo jiné s ohledem na kontaminaci mykotoxiny, což jsou škodlivé látky produkované zejména plísněmi. „Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná krmiva nebo rostlinné bioprodukty,“ tvrdí v prohlášení Miroslav Florián, ředitel Odboru bezpečnosti krmiv a půdy.
Ošklivé mykotoxiny
Mykotoxiny v biopotravinách se dlouhodobě zabývá Vysoká škola chemicko- technologická v Praze (VŠCHT). „Při polních experimentech, při splnění podmínek ekologického zemědělství, jsme opakovaně prokázali, že mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné,“ říká Jana Hajšlová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT. Ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitů podle ní může naopak vést aplikace některých fungicidů, které plísně vystavují chemickému stresu.
Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudíž „logicky“ musí bioprodukty plísně a jejich metabolity – mykotoxiny obsahovat, vysvětluje Florián. Absenci fungicidů však kompenzuje to, že se v ekologickém zemědělství nepoužívají umělá dusíkatá hnojiva. „To vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami,“ vysvětluje Florián.
Kontrolní ústav se také pozastavuje nad tím, že by v ekologickém zemědělství mělo docházet ke znečištění rostlin ze statkových hnojiv. To jednak nedává smysl, protože se hnojí pole a rostliny si přírodní dusík umí odebrat pouze z půdy, jednak se s hnojivy musí zacházet podle pravidel Evropské unie. Ty určují přísné normy pro skladování a nakládání s hnojivy. Podle nich nikde v Evropě nesmí zemědělci používat na konzumní části plodin žádná hygienicky riziková hnojiva. Stejně tak kontrolní a zkušební ústav zemědělský odmítá možnost, že kvůli ekologickým chovům dochází k přenosu střevních parazitů hospodářských zvířat na člověka. Chovy konvenční i ekologické kontroluje Státní veterinární dozor. Poslední případ onemocnění lidí se odehrál v roce 1954.
Španělské okurky
Podle Kateřiny Nesrstové z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců jde o antikampaň nebo hledání senzací, zřejmě spojené s podezřením na španělské bio okurky, které byly označeny jako původce epidemie E. coli v Německu. Podezření se ale později nepotvrdilo, kvůli aféře ale prý poklesl prodej českých biopotravin téměř o třetinu.
„Dopady, které tyto články mohou na ekologické zemědělce mít, jsou bohužel obrovské. V současné době si necháváme vyčíslit škody, které tyto chybně interpretované informace – ať již záměrně nebo nevědomky, způsobují a zvažujeme příslušné právní kroky,“ dodala Kateřina Nesrstová.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Testy odhalily pesticidy v citrusové kůře. Omytí nepomůže, varuje dTest
Jsou organické potraviny lepší volbou? Neplatí to vždy
Zelný trh zaplní biopotraviny. V sobotu se v Brně koná tradiční BiojarmarkOnline diskuse
Doporučuji: - 9. 6. 2011 - Jan Šimůnek1. Referát o metaanalýze, vycházející ze 162 prací a podrobně analyzující 55 kvalitních, která došla k závěru, že nutriční hodnota bio a normálních potravin se liší jen zanedbatelně.http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4537 (u článku je odkaz na primární zdroj). 2. V diskusi k témuž je konstatováno, že v Itálii bylo zablokováno zpřísnění normy na mykotoxiny, protože by se do nové normy biopotraviny nevešly (jeden z diskusních příspěvků J. Petra). 3. Doporučuji k prostudování magisterskou práci P. Vaškové na: http://is.muni.cz/th/101218/lf_m/ (následně citované stránky se vztahují k pdf verzi) Na stranách 24 - 27 má přehled prací na téma porovnání výskytu mikrobiologické kontaminace a mykotoxinů mezi konvenčními a biopotravinami (odkazy má v seznamu literatury a zčásti jsou přístupné na webu alespoň jako souhrny). Podobné výsledky najdeme i u SZÚ - Centra hygieny potravinových řetězců, které mykotoxiny zpracovává centrálně pro celou republiku jako pracoviště Ministerstva zdravotnictví. Z výsledků samotné autorky doporučuji pozornosti graf 12 na str. 63: Z něho je vidět, že plísní a toxinogenních plísní zachytila v BIO sice víc, ale bylo to statisticky nevýznamné, zatímco celkové počty bakterií vyšly pro BIO příznivě a bylo toho dost na statistickou významnost. Je zde ještě jeden aspekt, v práci ani citované metaanalýze nezmíněný: Výroba BIO potravin je malovýroba, proto bude její kvalita značně kolísat. Navíc hygienická služba ani další státní orgány nemají šanci prověřit tak velké počty šarží, takže je jich vyšetřeno podstatně menší procento než u velkovýroby. Naopak tradiční výroba má stálejší kvalitu, je lépe kontrolovatelná a je menší pravděpodobnost, že něco "uteče" až ke spotřebiteli. Lze očekávat, že kvalitní šarže BIO budou lepší než jejich ekvivalent z velkovýroby, nekvalitní budou pravděpodobně naopak horší (a je větší riziko, že se dostanou až na trh, respektive spotřebiteli na stůl). Myslím, že se celý tento problém dá shrnout do následujícího: A. Protože mezi BIO a normálními potravinami nejsou rozdíly ve výživové hodnotě, neexistuje důvod za ně platit ty +- dvojnásobné ceny. B. Rozdíly v mikrobiální kontaminaci někdy jsou, někdy nejsou. Ono "nejsou" je spíš ekvivalentem "osvobození pro nedostatek důkazů" než průkazem neviny. C. Tedy nic pozitivního nepřinášejí a na základě principu předběžné opatrnosti bychom k nim měli přistupovat s určitou nedůvěrou. |
