Státní kontrola zemědělství: Biopotraviny jsou v pořádku
Právě informaci o kontaminaci biopotravin plísněmi a parazity zcela odmítá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Kontrola ekologického zemědělství se podle ústavu zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mimo jiné s ohledem na kontaminaci mykotoxiny, což jsou škodlivé látky produkované zejména plísněmi. „Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná krmiva nebo rostlinné bioprodukty,“ tvrdí v prohlášení Miroslav Florián, ředitel Odboru bezpečnosti krmiv a půdy.
Ošklivé mykotoxiny
Mykotoxiny v biopotravinách se dlouhodobě zabývá Vysoká škola chemicko- technologická v Praze (VŠCHT). „Při polních experimentech, při splnění podmínek ekologického zemědělství, jsme opakovaně prokázali, že mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné,“ říká Jana Hajšlová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT. Ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitů podle ní může naopak vést aplikace některých fungicidů, které plísně vystavují chemickému stresu.
Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudíž „logicky“ musí bioprodukty plísně a jejich metabolity – mykotoxiny obsahovat, vysvětluje Florián. Absenci fungicidů však kompenzuje to, že se v ekologickém zemědělství nepoužívají umělá dusíkatá hnojiva. „To vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami,“ vysvětluje Florián.
Kontrolní ústav se také pozastavuje nad tím, že by v ekologickém zemědělství mělo docházet ke znečištění rostlin ze statkových hnojiv. To jednak nedává smysl, protože se hnojí pole a rostliny si přírodní dusík umí odebrat pouze z půdy, jednak se s hnojivy musí zacházet podle pravidel Evropské unie. Ty určují přísné normy pro skladování a nakládání s hnojivy. Podle nich nikde v Evropě nesmí zemědělci používat na konzumní části plodin žádná hygienicky riziková hnojiva. Stejně tak kontrolní a zkušební ústav zemědělský odmítá možnost, že kvůli ekologickým chovům dochází k přenosu střevních parazitů hospodářských zvířat na člověka. Chovy konvenční i ekologické kontroluje Státní veterinární dozor. Poslední případ onemocnění lidí se odehrál v roce 1954.
Španělské okurky
Podle Kateřiny Nesrstové z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců jde o antikampaň nebo hledání senzací, zřejmě spojené s podezřením na španělské bio okurky, které byly označeny jako původce epidemie E. coli v Německu. Podezření se ale později nepotvrdilo, kvůli aféře ale prý poklesl prodej českých biopotravin téměř o třetinu.
„Dopady, které tyto články mohou na ekologické zemědělce mít, jsou bohužel obrovské. V současné době si necháváme vyčíslit škody, které tyto chybně interpretované informace – ať již záměrně nebo nevědomky, způsobují a zvažujeme příslušné právní kroky,“ dodala Kateřina Nesrstová.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Testy odhalily pesticidy v citrusové kůře. Omytí nepomůže, varuje dTest
Jsou organické potraviny lepší volbou? Neplatí to vždy
Zelný trh zaplní biopotraviny. V sobotu se v Brně koná tradiční BiojarmarkOnline diskuse
Doporučuji: - 10. 6. 2011 - veronikas některými diskutujícími je to tu opravdu jak u ... ;) tohle je velmi staré téma, které bylo již diskutováno ze všech možných a určitě i nemožných světových stran ve všech diskuzích, které jsou tematicky blízké. pane Šimůnek. všichni, kdo jedí pravidelně biopotraviny se tenkrát bavili nad tím, že si někdo dá tu práci (a vyhodí tím peníze nás, daňových poplatníků), aby "přezkoumal" a zhodnotil takovou banalitu, která ovšem - pro nás, nakupující biopotraviny - je směrodatná asi tak jako dopravní značka vzhůru nohama. neexistuje nikdo, kdo by si kupoval biopotraviny kvůli tomu, co by v nich mělo být navíc, ale kvůli tomu, CO V NICH NENÍ. všichni jíme bipotraviny zejména proto, protože neobsahují nebezpečná herbicidní, fungicidní a další rezidua, a protože při své cestě za spotřebitelem nejsou ošetřeny synetickými látkami a "vylepšeny" aditivy. dále také protože vyrůstají na zdravější půdě, což není hodnotné pouze zhlediska zbytkových látek v potravinách pro naše zdraví, ale zejména pro obnovu zničených zemědělských ploch, pro rekultivaci zkažených podmínek pro zemědělství, což bude ostatně velmi užitečné v dalších letech nedostatku a hladu. monokulturní půdy jsou zničené a vyžadují léta (spíše desetiletí) obnovy (v některých případech se dá uvažovat o tom, že jsou díky erozi ad. zničeny i nenávratně) - to podporovat dále nechceme, naopak máme učinný způsob, jak to zastavit - pěstovat organicky (což již v sobě obsahuje pěstování ne-monokulturní). a jsou tu i další důvody - například nepodporování globálních nadnárodních korporací vykořisťujících zaměstnance za minimální mzdy a spotřebitelům stanovující daňový a cenový diktát, a tak dále. těch důvodů je víc, ale lidé, kteří o tom holt nic neví, budou měřit v meruňkách vitamíny... :))) co k tomu dodat :)možná byste se měl zaměřit na analýzy předmětů, které zajímají vás osobně, považuji to za smysluplnější a užitečnější trávení volného času. což by mohlo být obecně platné doporučení pro všechny podobně smýšlející. nebo si snad opravdu tvůrci těchto analýz myslí, že těmito svými "vědeckými" a "zaručenými" žvásty změní názor lidí s VLASTNÍ zkušeností? musíte přeci přinejmenším tušit, že taková snaha nebude korunována úspěchem. takový postup je plýtváním vašeho soukromého času. |
