Státní kontrola zemědělství: Biopotraviny jsou v pořádku
Právě informaci o kontaminaci biopotravin plísněmi a parazity zcela odmítá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Kontrola ekologického zemědělství se podle ústavu zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mimo jiné s ohledem na kontaminaci mykotoxiny, což jsou škodlivé látky produkované zejména plísněmi. „Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná krmiva nebo rostlinné bioprodukty,“ tvrdí v prohlášení Miroslav Florián, ředitel Odboru bezpečnosti krmiv a půdy.
Ošklivé mykotoxiny
Mykotoxiny v biopotravinách se dlouhodobě zabývá Vysoká škola chemicko- technologická v Praze (VŠCHT). „Při polních experimentech, při splnění podmínek ekologického zemědělství, jsme opakovaně prokázali, že mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné,“ říká Jana Hajšlová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT. Ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitů podle ní může naopak vést aplikace některých fungicidů, které plísně vystavují chemickému stresu.
Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudíž „logicky“ musí bioprodukty plísně a jejich metabolity – mykotoxiny obsahovat, vysvětluje Florián. Absenci fungicidů však kompenzuje to, že se v ekologickém zemědělství nepoužívají umělá dusíkatá hnojiva. „To vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami,“ vysvětluje Florián.
Kontrolní ústav se také pozastavuje nad tím, že by v ekologickém zemědělství mělo docházet ke znečištění rostlin ze statkových hnojiv. To jednak nedává smysl, protože se hnojí pole a rostliny si přírodní dusík umí odebrat pouze z půdy, jednak se s hnojivy musí zacházet podle pravidel Evropské unie. Ty určují přísné normy pro skladování a nakládání s hnojivy. Podle nich nikde v Evropě nesmí zemědělci používat na konzumní části plodin žádná hygienicky riziková hnojiva. Stejně tak kontrolní a zkušební ústav zemědělský odmítá možnost, že kvůli ekologickým chovům dochází k přenosu střevních parazitů hospodářských zvířat na člověka. Chovy konvenční i ekologické kontroluje Státní veterinární dozor. Poslední případ onemocnění lidí se odehrál v roce 1954.
Španělské okurky
Podle Kateřiny Nesrstové z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců jde o antikampaň nebo hledání senzací, zřejmě spojené s podezřením na španělské bio okurky, které byly označeny jako původce epidemie E. coli v Německu. Podezření se ale později nepotvrdilo, kvůli aféře ale prý poklesl prodej českých biopotravin téměř o třetinu.
„Dopady, které tyto články mohou na ekologické zemědělce mít, jsou bohužel obrovské. V současné době si necháváme vyčíslit škody, které tyto chybně interpretované informace – ať již záměrně nebo nevědomky, způsobují a zvažujeme příslušné právní kroky,“ dodala Kateřina Nesrstová.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
lžete - 10. 6. 2011 - veronikapane Šimůnek, ŽÁDNÉ hygienické a další spotřební normy nereflektují bioakumulaci, a naopak VŠECHNY jsou výsledkem aktuální komerční akceptovatelnosti, tzn., že ve skutečnosti i tyto limity nestanovují nic jiného než míru, která v daném okamžiku připadá ze spotřebitelsko-obchodního (nikoli zdravotního) hlediska v úvahu.prohlášení, že řada výrobků BIO ve skutečnosti BIO nejsou je prachsprostá lež. každý BIO výrobek je certifikovaný a certifikace sama o sobě představuje velmi přísná pravidla. jestli vy si koupíte někde u stánku něco neoznačeného (necertifikovaného) a věříte pánovi, který to prodává, když říká, že je to BIO, je to vaše hloupost, nikoli problém BIO potravin, které jsou certifikovány. nevím, co pořád máte s tím průměrným věkem života. chcete umírat v osmdesáti a čtyřicet let předtím strávit v různých civilizačních chorobách? vaše volba, nikoliv moje. jestli jste si myslel, že se v ekologickém zemědělství nepoužívají ŽÁDNÉ podpůrné prostředky, tak to jste si myslel špatně, to ale také není chyba ekologického zemědělství, ale vaše. nejsou povoleny žádné SYNTETICKÉ prostředky, jestli ovšem chápete ten rozdíl, a povolené prostředky jsou vyhláškou všechny vyjmenovány. pokud jde o měď, je maximální dávka povolené čisté mědi 3 kg na hektar za rok. pochopitelně, já osobně nejenom jako spotřebitel, ale i jako člověk, maximálně upřednostňuji zemědělství BIODYNAMICKÉ, které nepovoluje téměř žádné preparáty, ani ty (jako například zelená skalice, oxid siřičitý atd.) které jsou povoleny v zemědělství ekologickém, a používá své vlastní biodynamické preparáty, rozdíl mezi biodynamickými produkty a produkty ekologického zemědělství citelný skutečně je, nejvíce na ovoci (neboť je nejlépe zaznamenatelný chutí), a proto také je ve světě vysoká obliba biodynamického vína (neboť lidé s trénovanou chutí - degustéři - dokáží pochopitelně tyto klady oceit nejvíce). to je komplexnější zemědělství, které se už také nestaví k Zemi pouze jako ke zdroji a v samotném základu přístupu zohledňuje komplexnost života. u nás stále ještě nabídka biodynamických produktů tak velká, je stabilní u mléčných výrobků (Berchtesgaden), a v letních měsících je vysoká i pokud jde o ovoce a zeleninu, ve skutečně vyspělých zemích dnešního světa (Německo, Švýcarsko, Švédsko, Norsko apod.) je pochopitelně mnohonásobně větší. nikotin je známý prostředek proti škůdcům, který je používaný většinou v malém na zahrádkách soukromých pěstitelů (kteří vůbec nemají ambice být bio). jak jsem již řekla, soupis všech povolených látek v ekologickém zemědělství je pevný, je veřejně dostupný a nikotin mezi nimi NANEJDETE. tzn. nejenom to, že povolen není, ale není také plošně aplikován, od roku 2008 je v celé EU použití nikotinu navíc striktně zakázáno. takže prosím nelžete a neuvádějte tu čtenáře v omyl. |