Nejstarší funkční žárovka svítí už 110 let. Takové už se ale nevyrábějí
Nejhmatatelnějším důkazem toho, že plánované zastarávání opravdu existuje, je obyčejná žárovka. Nejstarší funkční žárovka na světě se nachází v hasičské stanici v Livermoru v Kalifornii a je rozsvícená skoro už sto deset let. Přesněji, dává světlo od června roku 1901.
Díky internetu a webové kameře je možné spatřit tuto mýtickou žárovku na adrese http://www.centennialbulb.org/photos.htm. Od té doby, co hasiči zřídili webové stránky pro sledování žárovky, bylo nutné vyměnit dvě kamery, jelikož dosloužily. Existují i další žárovky namontované již před mnoha lety, které stále ještě fungují: od roku 1908, 1912, 1926 a 1930.
Po vynálezu žárovky si ale velkovýrobci uvědomili, že nabízejí produkt, jenž přetrvá léta. A když lidi nebude nic nutit kupovat žárovky nové, nebude se dařit obchodu. Tudíž se rozhodli vyrobit žárovkové vlákno, které po jisté době doslouží. Spotřebitel si tak bude kupovat žárovky po celý svůj život. Žárovka z Livermoru byla vyrobena ještě před tímto rozhodnutím.
Plánované zastarávání je v současnosti zřejmé především u elektroniky, např. mobilních telefonů, počítačů, tiskáren atd. Po určité době, obecně po několika málo letech, si lidé kupují nové modely, ať už proto, že se jim starý výrobek rozbil, anebo jen zastaral a je nahrazen, ačkoliv bezchybně funguje. Věci už se nevyrábějí tak, aby vydržely.
Světová ekonomika stojí na konzumním způsobu života. Kdyby si lidé nepořizovali stále nové a nové výrobky, celý systém by se zhroutil. Země má však omezené zdroje surovin, které se mohou vyčerpat. Stávající ekonomický model je trvale neudržitelný a je nutné, aby se nějakým způsobem změnil. Ať už z donucení, protože se nebude dostávat zdrojů nutných k chodu systému, např. ropy, anebo z důvodů šetrnosti a udržitelnosti vlastního chování, které zcela změní způsob života, píše server Ecologiaverde.
Podle zprávy Davida Sanze „La obsolencia programada“ zveřejněné na serveru Ecologiaverde.com dne 14. ledna 2011.
reklama
Online diskuse
"Věčná žárovka" - 17. 5. 2011 - Jan Šimůnekměla vlákno z uhlíku. To se nepřepálí, ale je extrémně citlivé na otřesy (i při přepravě od výroby ke spotřebiteli). Proto se přešlo na wolfram, který se sice přepaluje, ale vlákno vydrží, zejména do prvního rozsvícení žárovky, podstatně vyšší mechanickou zátěž. A protože si zákazníci nechtěli nosit z obchodů žárovky, z nichž desítky procent by se jim po zašroubování nerozsvítily ...U té elektroniky je hlavní žábou na prameni EU se zákazem olovnatých pájek (spoje bezolovnatou sotva vydrží do konce záruční lhůty). Tady je tlak na zastarávání spíše cestou nového softu (Win 7 prostě potřebují 2 GB RAM a víc než GHz procesor, přestože reálně nedělají nic víc, než dělaly Win 95 na Pentium II 300 MHz, 256 MB RAM). Pokud přejdete na linux, tak na té sestavě s Pentium II přehrajete i standardní DVD (v odlehčeném grafickém prostředí). |