Studie Arniky: Pražané by byli ochotni platit za zachování zeleně

Keřovité porosty jsou v Praze káceny, aniž by ve většině případů docházelo k náhradě. Vítězné náměstí, Praha. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Aby se Jakub Esterka vůbec něco dozvěděl, v mnoha případech si prý musel informace ze zákona od úřadů vyžádat a ani tehdy často nezískal konkrétní fakta. Zatímco se statisticky velká rozloha pozemků převádí z orné půdy na zeleň, žádné masivní zalesňování neprobíhá, vyplývá z průzkumu. Pokud je ale pozemek převeden ze zeleně na stavební parcelu, vznikne na něm prakticky ihned zástavba. Co se týče jakýchkoli záznamů o pražské zeleni, nejucelenější je podle Esterky 'Bilance ploch v Praze' z roku 1995, v novějších evidencích chybí například pasportace, neboli technická inventura stavu. Ta se prý běžně provádí v řadě velkých vyspělých městech, v Praze je však spíš výjimkou. Z 22 oslovených městských částí si prý více než polovina úřadů vůbec nevede evidenci o počtu kácených stromů. Úřady nemají ani vymezené pozemky pro nové výsadby. Přitom oba tyto požadavky v sobě obsahuje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Studie vznikla během minulého roku díky 30 nizozemským studentům ze 13 zemí, kteří měli v našem hlavním městě zmapovat situaci. „Byli to lidé, kteří znali služby ekosystému, legislativu, měli zkušenosti i různorodé přístupy k hodnocení. V rámci studie se na základě dotazníků předkládaných návštěvníkům pražských parků ukázalo, že většina lidí neví, že by v jejich okolí vznikl za poslední dobu nějaký nový park, mnoho z nich je ale konfrontováno s ukrajováním zelených ploch, zástavbou okrajů parků a kácením stromů kvůli budovám,“ vysvětluje tisková mluvčí Arniky Zora Kasiková.

Zhruba třetina návštěvníků veřejné zeleně patří do skupiny lidí s nižším příjmem nežli 10 tisíc korun, uvádí studie. „Znamená to, že by zásahy do zelených ploch měly větší negativní vliv na občany, kteří mají patrně omezené množství alternativ pro rekreaci ve volném čase. Překvapivé bylo zjištění, že by byli lidé za zachování zeleně ochotni zaplatit,“ upozornila Kasiková. Vyšlo také najevo, že občané nedostávají informace o zeleni od svých městských částí ale z médií. Každá městská část má přitom svůj odbor životního prostředí, který mu na vyžádání musí poskytnout konkrétní informace o zeleni ve své části. Studii zaslala tento týden Arnika všem městským částem Prahy.

Většina městských částí nemá vymezené pozemky pro náhradní výsadbu dřevin, přestože jde o zákonem vymahatelný požadavek. Dočteme se ve studii i to, že se v Praze dlouhodobě kácí obrovské rozlohy keřových porostů bez jakékoli náhrady a není řádně vedena kontrola skutečného provedení náhradních výsadeb. „Zákon přitom ukládá nahradit každý pokácený strom. Při výstavbě domů toto spadá do závazků developera. Náhrada je nutná, i když byl strom pokácen kvůli bezpečnosti,“ vysvětlil Esterka. „Pod některými zarostlými plochami se v novém konceptu plánují podzemní garáže, což znamená nejprve vše vykácet, vybudovat garáž a místo znovu zazelenit. Pokácí se ale vzrostlé stromy a zasadí mladé stromky, to není stejná situace,“ upozornil Martin Skalský z Centra pro podporu občanů Arniky.

Hektar stromového porostu přitom odebere z atmosféry ročně 33 tun prachu a plynů, uvádí informační brožurka Arniky. Pásy husté zeleně snižují hladinu hluku až o 1 decibel na každý metr šířky porostu. Stromy dle Arniky přispívají i k tepelným úsporám budov - v létě omezují potřebu klimatizace až o 30 %. V zimě chrání před větrem, což snižuje nutnost vytápění o 20 až 50 %. Zapomíná se prý také na to, že ostrůvky zeleně jsou ve městě jediným místem, kde se voda může vracet zpět do půdy.

Co se týče zeleně v novém konceptu územního plánu Prahy, problém je podle Stránského například se změnou měřítka, které je natolik velké, že v plánu chybí záznam mnoha zelených ploch o velikosti do 5 000 metrů čtverečních. To může velmi znesnadnit jejich ochranu. Nevhodné je často i označení. „Například Klánovický les je zanesen do plánů jako rekreační veřejně přístupná zeleň. Bude-li tam golfové hřiště, všem přístupná nebude,“ doplnil Radim Šrám, předseda komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Stránský připomněl i absurditu stanovené délky připomínkovacího období nového konceptu územního plánu Prahy: „Když byli jeho vznikem zaměstnáni úředníci čtyří roky, jak to mají stihnout pracující lidé během jednoho měsíce." Architekt Tomáš Vich, který se zúčastnil tiskové konference není spokojen se současnou situací, kdy kulturní a vzdělávací budovy a místa pro sport nedostávají rovnocenné šance při výstavbě jako kancelářské a obytné budovy nebo obchodní centra.

Studii Stav a vývoj zeleně v Praze si můžete stáhnout zde.