https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-duplikace-celeho-genomu-u-rostlin-muze-byt-jejich-evolucni-vyhodou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Duplikace celého genomu u rostlin může být jejich evoluční výhodou

5.8.2025 01:03 (ČTK)
Řeřišník písečný.
Řeřišník písečný.
Foto | Kristian Peters -- Fabelfroh / Wikimedia Commons
Vědci zjistili, že duplikace celého genomu u rostlin, tedy vzácná mutace zdvojnásobující celý genom, může mít evoluční výhody, například adaptaci druhů v čase. Tato mutace je často přítomná například u pšenice nebo brambor. O nové studii informovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. V kontextu měnícího se klimatu mohou být podle vědců nová zjištění zásadní.
 
Předpokládá se, že díky těmto dvojitým genomům mohou rostliny dorůstat větších rozměrů nebo se lépe přizpůsobovat výzvám prostředí. Autoři studie analyzovali sekvence DNA z celých genomů u více než 600 divokých rostlin řeřišničníku písečného. Pomocí nových technologií a počítačových simulací zjistili, že duplikace genomu má zásadní vliv na takzvanou genomovou rozmanitost.

Ukázali, že když se celý genom zduplikuje, zvyšuje to rozmanitost nejen díky malým změnám v DNA, ale i díky větším zásahům- třeba vkládání nebo ztrátě velkých částí DNA nebo přeskupování částí chromozomů.

"Zásadním zjištěním je, že duplikace celého genomu nejen zdvojnásobuje množství DNA v buňce, ale také maskuje škodlivé účinky mnoha mutací, což jim umožňuje přetrvávat a hromadit se, skryté v genomu," uvedli autoři studie.

Hromadění této skryté genetické zátěže je proces, který se odehrává v průběhu času. Závisí také na tom, před jak dlouhou dobou duplikace genomu nastala. Tato skrytá zátěž může následně ovlivňovat, většinou omezovat, ale někdy i zvyšovat, potenciál rostliny k adaptaci. U ohrožených druhů nebo plodin to může být v kontextu současné klimatické změny podle vědců zásadní faktor.

Genetická rozmanitost pohání evoluci. Proto popis toho, jak celogenomová duplikace tuto rozmanitost formuje, poskytuje důležité poznatky o mechanismech adaptace. Lze je pak využít při šlechtění rostlin či budování jejich odolnosti v měnícím se klimatu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

5.8.2025 06:57
No to je síla, zdvojení genomu je zásadní zásah do DNA celé rostliny, kdo tohle může provést? Pouze molekula RNA, která je jakási čtečka DNA při dělení buňky a hlídá, aby právě tychle mutace (poškození buňky) nepřenášely na buňky nové. Celý proces je popsán v genetice jako duplikace. Jenže to je inteligentní práce a molekula asi něčím takovým nedisponuje. Tož čort znajet. Čím více se genetici dostávají hlouběji, tím více otázek se objevuje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.8.2025 09:35 Reaguje na Pavel Hanzl
V rostliné říši zcela časté. Pomáhá to s vývojem nových druhů. Existují například druhy rostlin, zatím navzájem neodštěpené, které mají jak dvě tak čtyři sady chromozomů. Poddruhy jsou většinou navzájem neplodné. Kříženec je obvykle triploid, tedy sterilní. Nocméně existují rostliny které mají třeby šest sad, myslím že pšenice, ale jsou i s 16. Růže má 5 sad, a přesto není sterilní, má speciální metodu dělení chromozomů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.8.2025 14:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jistě, jenže tohle je dost sofistikovaná práce, dost podobná lidskému výzkumu a testování nových produktů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist