Studie k těžbě uhlí za limity jsou hotové. Aktivisté a zelení kritizují postoj ministra
„Prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a ČSA je spojeno se značnými environmentálními a zdravotními dopady,“ takový je závěr jednoho z posledních podkladů - studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK), kterou vypracovalo pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) letos v srpnu. Externí náklady těžby hnědého uhlí v severních Čechách by se podle expertů UK v případě prolomení limitů na velkolomech Bílina navýšily o 10 miliard, za úplného prolomení limitů na velkolomech Bílina a ČSA o 25 miliard korun.
„Porovnáním externích nákladů těžby ve výši 25 miliard a ekonomických přínosů ve výši 6,6 miliard korun totiž jasně vyplývá, že rozšiřování těžby není pro Českou republiku výhodné," uvádí Hnutí Duha.
Ministr Jan Mládek (ČSSD) navrhuje rozhodnutí o těžebních limitech na dole ČSA, kde těží Severní energetická, bylo odložit na rok 2020. Na dole Bílina, patřícímu Severočeským dolům, se limity mají podle něj kvůli potřebám tepláren prolomit už letos. Mluvčí MPO František Kotrba ČTK řekl, že tento postoj platí i po zveřejnění studie dopadů na životní prostředí, která je poslední, kterou mělo ministerstvo před vládním rozhodnutím o limitech předložit.
Prolomení limitů na dole Bílina, které navrhuje ministr Mládek, a následné spálení hnědého uhlí by podle studie znamenalo ztrátu 31 000 roků života v důsledku předčasných úmrtí, 117 nových případů chronické bronchitidy, 3 132 nových případů příznaků astmatu u dětí, přes 520 000 dní s omezenou aktivitou nebo téměř 60 000 dní pracovní neschopnosti.
Strana zelených ministra Mládka kritizuje za to, že už v první polovině srpna poslal do připomínkového řízení návrh na prolomení limitů těžby na dole Bílina a odložení rozhodnutí o dole ČSA o pět let, výsledky posledních studií ale přitom nijak nezohlednil.
“Je nezodpovědné, že vláda bude o limitech jednat bez toho, aby zohlednila miliardové externí náklady, které si těžba v příštích letech vyžádá. V zájmu těžařů tak vláda bude hazardovat se životy lidí, protože 92 procent externích nákladů tvoří právě dopady na lidské zdraví. Žádáme ministerstvo průmyslu, aby podklad pro rozhodnutí vlády dopracovalo. Je neúnosné, aby ministr Mládek, který návrh navzdory nekompletním podkladům předložil, ve své funkci dále zůstával,” říká předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová.
Ekologičtí aktivisté kritizují MPO také za to, že si objednalo pouze "národní" studii a nemělo zájem o započítání zdravotních dopadů na občany sousedních zemí, nebo fakt, že nebyly hodnoceny dopady spalování vytěženého uhlí v domácích topeništích, jejichž měrný dopad na zdraví je vyšší, než u velkých elektráren. Když vědci ve studii pro srovnání vyčíslili i škody, které by vládní rozhodnutí o prolomení limitů způsobilo v rámci EU a v globálním měřítku, došli k částce 900 miliard korun.
Výhrady k aktuální studii mají zástupci tepláren. "Studie hodnotila pouze externí náklady související s těžbou a využitím hnědého uhlí. Přinejmenším ve variantě zachování limitů těžby by však bylo nutné zahrnout externí náklady jiných způsobů zajištění dodávek tepla, které určitě nejsou nulové. Studie je však vůbec nevzala v úvahu. Tím došlo k nadhodnocení relativního dopadu variant těžby za limity," řekl ČTK ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Hodnota externích nákladů činí podle studie 85 až 90 Kč na tunu vytěženého a užitého hnědého uhlí případě, že jsou zahrnuté pouze dopady ze znečištění ovzduší a hluku na obyvatele ČR. Zahrnutí dopadů ze změny klimatu na obyvatele ČR hodnotu externalit zvyšuje na 88 až 96 Kč na tunu. Zahrnutí externích nákladů na úrovni EU vede k hodnotě externality kolem 820 až 890 Kč na tunu, včetně dopadů ze změny klimatu jsou externality na úrovni EU kolem 1 100 Kč na tunu hnědého uhlí. Globální perspektiva kvantifikace dopadů vede k externalitám přes 2 000 Kč na tunu spáleného hnědého uhlí.
Variantu prolomení limitů na dole Bílina podporuje ČEZ, který Severočeské doly vlastní. "Je-li cílem aktuální studie ukázat, která varianta pokračování v těžbě hnědého uhlí je z pohledu vyvolaných externalit optimální, pak je to prokazatelně varianta korekce limitů na dole Bílina," řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle něj stojí proti zmiňovaným deseti miliardám korun téměř 150 miliard korun, které lze z prolomení limitů na tomto dolu získat. "Více jak 20 miliard korun činí odvod za nerost, daně firem a zaměstnanců, sponzoring regionu. A pak je tu hodnota samotného uhlí, která je řádově 120 miliard korun," dodal Kříž.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
Podle autorů studie způsobí prolomení limitů také převis nabídky hnědého uhlí nad poptávkou. „Za předpokladu objemu vyrobené elektřiny a tepla, včetně čistých vývozů elektřiny, nebude ve variantě 2 (prolomení limitů u velkolomu Bílina) na trhu uplatnitelných kolem 13 % vytěženého v období po roce 2040. Ve variantě 3 (prolomení limitů u velkolomu Bílina a částečné prolomení limitů u velkolomu ČSA) nebude na trhu uplatnitelných 19 % vytěženého hnědého uhlí kolem roku 2030 a ve Variantě 4 (úplně prolomení limitů u obou velkolomů) nebude po roce 2045 uplatnitelná na trhu více než polovina vytěženého uhlí," píše se v ní. V případě, že se limity neprolomí, bude muset být poptávka uspokojena dovozem, objem dováženého uhlí však bude během hodnoceného období výrazně klesat v důsledku vytlačení hnědouhelných zdrojů z energetického mixu, dodávají autoři studie.
Analýza potřeby dodávek hnědého uhlí pro teplárenství ČR pak ukazuje, že ČR bude podle vládou schválené státní energetické koncepce potřebovat v roce 2040 150 petajoulů energie z hnědého uhlí. Velkolomy Vršany, Jiří a Doly Nástup Tušimice budou i při zachování limitů vyprodukují hnědé uhlí poskytující 164 petajoulů, poukazuje Hnutí Duha. Uhlí ležící za limity na velkolomech Československé armáda a Bílina tedy nebude podle něj až do roku 2040 potřeba.
reklama
Obce i vodohospodáři jsou proti dobývání štěrkopísků z vody nedaleko Bzence
Firma České štěrkopísky ukončila těžbu v Nučničkách a zahájila ji v Počaplech
V lomu u Žumberka na Chrudimsku se může těžit žula ještě 20 let
