Studie: Řidiči cítí více stresu, přestože se doprava zlepšuje

Společnost IBM vyzvala obyvatele velkých měst z celého světa, kteří pravidelně dojíždí do zaměstnání, k ohodnocení dopravní situace. Dotazníky odhalily, že řidiči automobilů prožívají vyšší míru stresu a frustrace. Přesto je na veřejnou dopravu ochotná přesednout jen menší část z nich.

Studie o „trápení s dojížděním“ (Global Commuter Pain Study) zkoumala každodenní cesty 8 042 obyvatel ve dvaceti městech. A ačkoliv se cestování do města stalo v uplynulém roce podstatně snesitelnější, řidiči si stále hlasitěji stěžují.

Průzkum říká, že lidé dávají oproti loňsku častěji přednost veřejné dopravě před dojížděním automobilem. Navíc jsou prý ochotnější využívat hromadnou dopravu více než v minulých letech. Celkem 41 % oslovených si myslí, že by veřejná doprava mohla ulevit dopravní zátěži ve městech, nicméně způsob přepravy po městě změnilo jen 35 % lidí. Téměř polovina z nich přestoupila na veřejnou dopravu. V New Yorku letos poklesl počet lidí využívající denně osobní automobil z devadesáti na devětapadesát procent.

Vztek a běs

Respondenti z mnoha měst uvedli, že silniční doprava zvyšuje míru stresu, vyvolává u nich zlost a negativně tak ovlivňuje pracovní nebo studijní výkony. Oproti loňskému roku se počet respondentů, ve kterých vyvolává silniční doprava zlost, zvýšil, stejně jako počet těch, kteří viní dopravu ze svých horších výkonů. Paradoxem je, že se také zvýšil počet lidí, podle nichž se silniční doprava za poslední tři roky zlepšila. Nejvýrazněji to pociťují obyvatelé New Yorku, Londýna či v Milána.

Celkem 69 % respondentů uvedlo, že dopravní problémy mají vliv na jejich zdravotní stav. Téměř polovina uvádí vyšší stres, více než třetina se přiznala, že v dopravních zácpách dostává vztek.

Zajímavé odpovědi přinesl dotaz, jakou „rekordní“ dobu strávili řidiči v dopravní zácpě za poslední tři roky. Dotazovaní z Mexiko City, Moskvy, Pekingu, Šen-čenu a Nairobi uváděli hodnotu kolem dvou hodin, téměř třetina řidičů v Moskvě si ve frontě postála i přes 3 hodiny. Naopak ve Stockholmu, Madridu, či Buenost Aires strávili řidiči v zácpě maximálně 30 minut nebo se jim kolony úplně vyhýbají.

Čas, který je třeba si vyčlenit na cestu do práce či do školy, je také značně odlišný. Nejvíce času, 36 minut a více, stráví na cestě do školy či zaměstnání řidiči v Mexico City, Johannesburgu, Pekingu, Bangalore a Moskvě.

Raději zůstat doma

Podle studie se vyplácí významné investice do infrastruktury v nejrychleji se rozvíjejících ekonomikách. Spokojenost se zlepšením dopravních podmínek za uplynulé tři roky uvedl vyšší počet odpovídajících z Bangalore, Dillí, Pekingu a Šen-čenu.

V těchto zemích také lidé častěji než jinde uvádí, že hustá doprava má negativní vliv na úroveň jejich zdraví a produktivitu. Možná právě proto se právě tato města mohou pochlubit největším nárůstem obyvatel, kteří využívají hromadnou dopravu.

Většina lidí v Pekingu, Dillí a Nairobi pak vidí v dopravě hlavní překážku, která jim brání dosahovat lepších výkonů. V Číně a Indii si lidé často stěžovali na dýchací problémy kvůli vysokému smogu. V Pekingu bylo také nejvíce řidičů, kteří se rozhodli kvůli špatné dopravě vůbec nevyjet, takovou zkušenost v průzkumu vykázalo 69 % z nich.

Hurá do Montrealu!

IBM podle získaných dat vytvořila index (viz. grafika), který hodnotí emociální a ekonomické potíže spjaté s dojížděním ve městech, přičemž byla vyhodnocena ty nejvíce problematická města. Index hodnotí deset ukazatelů. Měří dobu dojíždění a čas strávený v dopravních zácpách. Dále se ptá respondentů například na jejich hodnocení ceny benzínu, zhoršení dopravy na silnicích, rychlost jízdy, stres a vztek nebo rozhodnutí upustit od jízdy kvůli špatné dopravní situaci.

Nejméně stresující je podle průzkumu dojíždění ve Montrealu, následuje Londýn a Chicago. Na opačném konci jsou Peking, Šen-čen a Mexico City.

„Tradiční řešení, tedy postavit víc silnic, pro řešení dopravních problémů v rostoucích městech nestačí,“ tvrdí Naveen Lamba z IBM. Receptem počítačové firmy není nic jiného, než využití informačních technologií. To platí i pro Českou republiku. „Mohou pomoci zefektivnit dopravní provoz i veřejnou dopravu a celkově zvýšit kapacitu městských infrastruktur,“ říká Martin Wagner, obchodní ředitel IBM Česká republika a lídr iniciativy Chytřejší města. Dopravní systémy dokáží prý také předvídat a řešit vznik kolon, přispívají ke snižování emisí a zvyšování kapacity infrastruktury.

---

reklama

---