S novými limity škodlivin od WHO by v Evropě zemřelo o 114 000 lidí méně

Při dodržování nových limitů mezní koncentrace škodlivin ve vzduchu, které doporučila Světová zdravotnická organizace (WHO), by se evropská města mohla vyhnout až 114 000 úmrtím ročně v souvislosti se znečištěním ovzduší. Tvrdí to nová studie barcelonského ústavu globálního zdraví (ISG). Na pokles počtu úmrtí má rozsáhlý dopad zpřísnění limitu koncentrace oxidu dusičitého (NO2).

V září WHO výrazně zpřísnila své doporučení ohledně mezní koncentrace škodlivin ve vzduchu. U polétavého prachu a jemných částic PM2,5 klesl doporučený limit o polovinu na pět mikrogramů na metr krychlový. U oxidu dusičitého, který pochází hlavně z naftových motorů v automobilech, by maximální přípustná koncentrace v budoucnu měla být místo dřívějších 40 pouze deset mikrogramů na metr krychlový. Evropská unie zatím povoluje koncentrace 40 mikrogramů na metr krychlový u NO2 a 25 mikrogramů na metr krychlový u částic PM2,5. WHO zpřísnění odůvodnila tím, že dopady znečištění vzduchu na lidské zdraví jsou závažnější, než se dříve myslelo.

Podle studie by zavedení nových limitů WHO přispělo ke snížení počtu úmrtí v souvislosti se znečištěným ovzduším o 114 000 ve srovnání s předchozím stavem. Dopad je patrnější u oxidu dusičitého. U limitu WHO z roku 2005 činil počet úmrtí, kterým se dalo vyhnout, 900, u limitu z letošního roku by se údaj zvýšil na 51 000. Největší dopad by pocítily velké městské aglomerace v Paříži, Madridu a Aténách.

Dopad nových limitů v případě jemných částic PM2,5 by se ve srovnání s limitem z roku 2005 prakticky zdvojnásobil. Pokud by koncentrace klesla na nový limit, počet vyhnutelných úmrtí by vzrostl na 109 000. Největší zlepšení by podle studie zaznamenaly aglomerace Milána, Paříže a Atén.

V České republice by nové omezení koncentrace NO2 mělo největší dopad v Praze. Při zpřísnění limitu by se počet úmrtí, kterým se dalo vyhnout, zvýšil ze dvou na 425, v Brně by to pak bylo z nuly na 97 .U jemných částic PM2,5 by se potenciální pokles úmrtí zvýšil ze 419 na 808 v Praze a z 270 na 367 v Ostravě.

Studii ISG provedl na údajích zhruba 900 měst v 31 evropských zemích. Vedle unijních zemí se jedná také o Británii, Island, Norsko a Švýcarsko.

---

reklama

---