Studie ukáže šumavským obcím, kde by neměly stavět
Studie by měla být hotova do konce roku 2019, stát bude necelé dva miliony korun, náklady pokryjí dotace. Zmapuje přírodní a kulturně historické hodnoty volné krajiny a upozorní na to, co je potřeba chránit.
"Ať už je to drobná sakrální architektura jako křížky, kapličky, boží muka, potom lidské výtvory, jako jsou kamenné tarasy, bývalé polní cesty, i hodnoty území z hlediska ochrany přírody jako květena, stromořadí a podobně," řekla Martanová. Obce tak podle ní budou mít podrobný přehled o tom, kde v jejich katastru se nacházejí krajinářské hodnoty, které by bylo dobré zachovat. "Aby věděly, kde by neměly stavět, když bude obec rozvíjet další svoje zastavitelné území," dodala Martanová.
Studie zahrne území 21 obcí s 94 katastry o rozloze přes 500 kilometrů čtverečních. Z poloviny spadá pod Správu Národního parku Šumava, respektive CHKO. Vedení parku studii vítá, samo se podle jedné podobné řídí při územním plánování a posuzování výstavby.
"Je to dobrá a přínosná iniciativa, protože se asi nastaví měřítka, jak zachovat kulturní, historické a přírodní dědictví v krajině, jak šumavskou krajinu posuzovat, jaké cíle udržet z hlediska územního rozvoje," řekl ČTK Jiří Dolejší, náměstek ředitele Národního parku Šumava. Park podle něj s vlastním manuálem pracuje i tak, že na něj odkazuje případné investory.
Vznik studie schválili vimperští zastupitelé. Město vypsalo veřejnou zakázku, ze tří uchazečů vybralo nabídku za 1,95 milionu korun, kterou předložil Institut regionálních informací sídlící v Brně. Náklady pokryje z 90 procent dotace z EU, zbytek uhradí ministerstvo životního prostředí.
reklama