Svazy chtějí s ministerstvy řešit ochranu zvířat, které ohrožují chov či prostředí

Zemědělci, myslivci, rybáři a chovatelé zvěře chtějí řešit s ministerstvem zemědělství (MZe) a ministerstvem životního prostředí (MŽP) selektivní ochranu některých druhů zvířat. Některá chráněná zvěř totiž podle nich způsobuje škody, snižuje různorodost živočichů v přírodě a může ohrožovat životní prostředí jako celek. Jde například o vlky či vydry. Zástupci zemědělských oborových svazů to po společném jednání uvedli na dnešní tiskové konferenci. Agrární komora a další svazy chtějí k problematice svolat jednání se zástupci MZe a MŽP na půdě Sněmovny. Dnešního jednání se zemědělci a chovateli se lidé z obou ministerstvech zúčastnili také. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý následně řekl ČTK, že resort problematiku s počtem některých živočišných druhů vnímá. Mnohdy ale jde o živočichy s určitým stupněm ochrany a spadají tak do gesce MŽP. Vedení obou ministerstvech budou podle něj o problematice společně jednat na konci března. Další jednání mezi oběma úřady potvrdila také mluvčí MŽP Veronika Krejčí.

Mezi druhy zvířat, kterých je podle oborových skupin v současnosti v přírodě mnoho, patří kromě vlků či vyder také lišky, krkavci či bobři. Zatímco vlci či lišky mohou ohrožovat chovatelská zvířata, vydry dlouhodobě vylovují ryby či obratlovce. Bobři pak mohou ničit přirozené přírodní bariéry, což může vést k záplavám či ke vzniku nových mokřadů.

"Z některých zvířat na jedné straně děláme modly a na druhou stranu nám z přírody mizí zpěvné ptactvo, drobná zvěř, koroptve, čejky, plazy, obojživelníci a my to někdy zcela účelově přehlížíme a doufáme, že se ten problém vyřeší sám," řekl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Na zvýšený počet některých zvířat ohrožujících biodiverzitu podle něj myslivci upozorňují dlouhodobě, stát ale problematiku přehlíží.

Zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu, Českomoravské myslivecké jednoty, Rybářského sdružení České republiky či chovatelů hospodářských zvířat požadují po premiérovi Andreji Babišovi (ANO), vládě a odpovědných ministerstvech snížení byrokracie ve všech procesech ochrany přírody a hospodaření v krajině. Zaměřit by se vláda a zákonodárci měli na ochranu přírody jako celku, nikoliv pouze na klesající stavy některých volně žijících živočichů. "Vnímáme to jako systémový problém, který potřebuje systémové řešení. Potřebujeme, aby zákonodárci věděli, co hospodáři v krajině potřebují," uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Pokles druhové rozmanitosti v přírodě oborové skupiny považují za jeden z nejvážnějších environmentálních problémů současnosti. Ochrana biodiverzity podle nich vyžaduje koordinovaná opatření.

Podle Krejčí MŽP spolupracuje se zemědělci, myslivci, rybáři a chovateli, stejně jako s MZe na systému kompenzací za omezení hospodaření. Zároveň také pomáhá hradit škody způsobené vybranými zvláště chráněnými druhy. Podle oborových svazů ale náhrady problém neřeší. Navíc jejich hodnota stále roste, což více zatěžuje státní pokladnu.

Téma škod způsobených například kormorány se podle Bílého řeší v celé Evropě a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) toto téma otevřel i při návštěvě eurokomisaře pro rybolov a oceány Costase Kadise v ČR. "Co se týká ostatních druhů, MZe je připraveno k aktivní spolupráci na nastavení managementových opatřeních, která vzejdou z odborné diskuse," dodal Bílý.

---

reklama

---