Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhu
13.11.2024 09:34
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Podle nás Švédsko získá souhlas EK k dalšímu snížení již tak nízkého počtu 300 vlků velmi obtížně. Švédská asociace pro masožravce bude samozřejmě pracovat ze všech sil na tom, aby zajistila, že snížení příznivého stavu ochrany nebude schváleno. Místo toho by měl být stav výrazně zvýšen," řekl předseda asociace Magnus Orrebrant.
Vycházel z výzkumu zooložky Lindy Laikreové, která loni na jaře spolu se 17 zahraničními vědci zaslala do prestižního časopisu Science otevřený dopis. V něm se píše, že dlouhodobé přežití vlků ve Švédsku, Norsku a Finsku zajistí alespoň 2000 jedinců. Dnes v severských zemích přitom žije jen asi 700 těchto psovitých šelem.
Švédsko obnovilo licencovaný lov vlků v roce 2010. EK o pět let později tvrdila, že severská země tím porušila právo EU v oblasti ochrany přírody, ale nezahájila s ní soudní řízení. Komise Švédsku v této souvislosti zaslala formální varování již dvakrát, píše web Politico.
Poslední největší odstřel vlků se ve Švédsku odehrál v lednu 2023, kdy se populace vlků zmenšila ze 460 na 385. Vláda rozhodnutí hájila tím, že šelmy ohrožují zemědělce, hospodářská zvířata a obyvatele.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Odborníci nevylučují, že ovci u Samopší na Kutnohorsku usmrtil vlk
Vlci versus pastevci: Fungují preventivní opatření i po letech?
V Jeseníkách se množí vlci. Vlčata jsou zaznamenána v několika smečkáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
ss
smějící se bestie
13.11.2024 10:57Doufejme, že k tomu dojde časem i v ČR, když vlk dáví ovce už i na Kutnohorsku - Samopše/Mrchojedy, Kutnohorský deník, u řeky Sázavy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
13.11.2024 12:12Švédsko země 7x větší než ČR, má méně vlků než my.
Tady, podívat se křivě na Vlka, jdeš pomalu do lochu.
Odpovědět
Tady, podívat se křivě na Vlka, jdeš pomalu do lochu.
Karel Zvářal
13.11.2024 13:30Nějak jim ty počty nesedí. V zimě 23 bylo 385 vlků, takže na podzim 24 by jich mělo být minimálně 500. Severské země nemají zdaleka tak hustou dopravní síť, jaká je ve střední Evropě, proto silniční mortalita téměř odpadá. Migrující jedinci se najdou mnohem snadněji, než je tomu v naší "zadrátované" krajině. A jako chovatelé sobů těžko mohou plotit tak obrovské plochy, ta regulace vlka je tedy opodstatněná. A jestliže populace prosperuje i při těchto počtech, není nutno stavy vlka enormně navyšovat. Ty správné geny se vždycky nejdou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.11.2024 16:11To se musí našim vlkomilům špatně číst, protože je to příklad i pro zbytek
Evropy. Prostě 170 kusů vlků stačí i v tak panenské přírodě, jakou mají
Švédi a v naši kulturní krajině je jich pořád málo a málo a dokonce nemá
nikdo odvahu říci ani konečné číslo, na kterém začne regulace. Jedině v
NP Šumava už postoupili o krůček vpřed, protože pochopili, že přítomnost
vlků dělá z vysoké velmi plachou zvěř. Prostě vlci jdou proti záměrům ochranářů chránit les před vysokou, která se před vlky ukrývá v lese
více, než bez nich a dělá tam více škod.
Odpovědět
Evropy. Prostě 170 kusů vlků stačí i v tak panenské přírodě, jakou mají
Švédi a v naši kulturní krajině je jich pořád málo a málo a dokonce nemá
nikdo odvahu říci ani konečné číslo, na kterém začne regulace. Jedině v
NP Šumava už postoupili o krůček vpřed, protože pochopili, že přítomnost
vlků dělá z vysoké velmi plachou zvěř. Prostě vlci jdou proti záměrům ochranářů chránit les před vysokou, která se před vlky ukrývá v lese
více, než bez nich a dělá tam více škod.
JŠ
Jaroslav Štemberk
13.11.2024 16:35Regulace vlka je v místech, kde se přemnoží, potřebná, ale 300 ks na celé Švědsko, které je proti nám velké a řídce osídlené (s velkými oblastmi prakticky neobydlenými), mi rozhodně jako přemnožení nepřijde.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2024 17:15 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkZimy ve Švédsku jsou mnohem tvrdší a delší, nejsou tam duby a buky, tudíž chybí prasata, a také jiná spárkatá nedosahuje středoevropských hustot. Kdyby tomu bylo jako u nás, tedy že "vlci chrání les proti okusu", určitě by si jich tam nachovali více.
Stačí letmý pohled, a je vidět, jak intenzivně a velkoplošně se v severských zemí těží dřevní hmota. Oni zřejmě problém s "miliardovými škodami" na mladých porostech nemají, tedy z toho plyne, že uzpůsobují stavy vlka úživnosti prostředí, aby se nevěnovali polodometikovaným sobům. Vědce by měla zajímat kvalita/vitalita vlčí populace, nikoliv jen její početní stavy. Jestliže to v těchto dimenzích fungovalo dodnes (mnoho desítek -set? let), není akutně nutné do jejich systému hospodaření zasahovat.
Odpovědět
Stačí letmý pohled, a je vidět, jak intenzivně a velkoplošně se v severských zemí těží dřevní hmota. Oni zřejmě problém s "miliardovými škodami" na mladých porostech nemají, tedy z toho plyne, že uzpůsobují stavy vlka úživnosti prostředí, aby se nevěnovali polodometikovaným sobům. Vědce by měla zajímat kvalita/vitalita vlčí populace, nikoliv jen její početní stavy. Jestliže to v těchto dimenzích fungovalo dodnes (mnoho desítek -set? let), není akutně nutné do jejich systému hospodaření zasahovat.
Karel Zvářal
13.11.2024 18:03 Reaguje na Karel ZvářalA není-li v souvislosti s vlkem řečeno i to B), tedy početnost rysa (Norsko, Švédsko 1300-1800), jde o zjevnou manipulaci, neb Seveřené bilogickou ochranu lesa MAJÍ.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 19:04 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkDíval jste se někdy kde v tom Švédsku ale třeba i Norsku jsou ti vlci rozšířeni? No ten liduprázdný sever to zrovna není.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
13.11.2024 20:49 Reaguje na Jarek SchindlerAle ani v tom lesnatém Svealandu, mimo jeho jihovýchodní část, kde leží i Stockholm, moc lidí nežije. Ledaže, jak výše naznačuje pan Zvářal, by tam regulace vlka byla motivována snahou o udržení vysoké poplace rysa ostrovida. Případy, že vlk někdy likviduje rysa, aby omezil potravní konkurenci, jsou zaznamenány.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2024 22:43 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkNapř. vlci zabíjejí pumy, ve smečce, když ji zastihnou v otevřeném prostoru. Je-li vlk sám, puma ho přemůže, zejména díky silným tlapám.
O rysech se dočtete velmi zřídka (1:10), říkám tomu Vlčí zpravodaj. Přitom dělá tu samou službu, jen to proběhne v tichosti, a ne že vlci sežerou jednu ovci, ale deset dalších se musí utratit. Rys má také mnohem větší respekt ze psů, ne jako medvěd či vlci, kteří je přemůžou silou nebo obejdou díky početní přesile.
Odpovědět
O rysech se dočtete velmi zřídka (1:10), říkám tomu Vlčí zpravodaj. Přitom dělá tu samou službu, jen to proběhne v tichosti, a ne že vlci sežerou jednu ovci, ale deset dalších se musí utratit. Rys má také mnohem větší respekt ze psů, ne jako medvěd či vlci, kteří je přemůžou silou nebo obejdou díky početní přesile.
BM
Břetislav Machaček
14.11.2024 09:25 Reaguje na Karel ZvářalAno je to tak. Rysům jako našim nejcennějším šelmám fandím taky už proto, že nezabíjí ze zábavy jako vlci. Spokojí se s jedním kusem, ke kterému se vrací až do úplné likvidace a naopak trpí tím, že ostatní predátoři je o úlovek připraví.
Navíc rys je opravdu velmi plachý a vidět rysa je
zážitek, který málokdo zažil. Jednou jsem viděl
na úpatí V. Polomu v Beskydech rysa odpočívat na
jarním sluníčku ležícího na padlém kmeni smrku.
Měl jsem dobrý vítr, přišel jsem zcela potichu
a vyplašilo ho, až když jsem vytahoval foťák z
batohu. Bleskově zmizel v porostu a bylo po
fotečce. Mnohokrát jsem sledoval rysí stopy
obloukem míjející lidská obydlí a taky ohrady
s domácími zvířaty. No a pokud se zeptáte
horalů, tak proti rysům nikdo nic nemá mimo
pár hlupáků. Je to zcela jiný přístup než
k vlkům, které většina horalů mimo hrstky
vlkomilů nenávidí za to, že zabíjejí ovce
zbytečně ze zábavy a nikoliv z hladu.
Odpovědět
Navíc rys je opravdu velmi plachý a vidět rysa je
zážitek, který málokdo zažil. Jednou jsem viděl
na úpatí V. Polomu v Beskydech rysa odpočívat na
jarním sluníčku ležícího na padlém kmeni smrku.
Měl jsem dobrý vítr, přišel jsem zcela potichu
a vyplašilo ho, až když jsem vytahoval foťák z
batohu. Bleskově zmizel v porostu a bylo po
fotečce. Mnohokrát jsem sledoval rysí stopy
obloukem míjející lidská obydlí a taky ohrady
s domácími zvířaty. No a pokud se zeptáte
horalů, tak proti rysům nikdo nic nemá mimo
pár hlupáků. Je to zcela jiný přístup než
k vlkům, které většina horalů mimo hrstky
vlkomilů nenávidí za to, že zabíjejí ovce
zbytečně ze zábavy a nikoliv z hladu.
Karel Zvářal
14.11.2024 09:42 Reaguje na Břetislav MachačekVůbec bych se nedivil, kdyby jedním z důvodů záměru snížit početnost vlka na Šumavě byl právě úbytek rysa. Zvláště má-li rysice mláďata, je ukradení kořisti citelná ztráta, kterou těžko může rychle nahradit. Gepardi byli dokonce dvakrát na hranici vyhubení, a to zejména díky zlodějským hyenám a jiným šelmám či supům. Takže i v ochraně by mělo platit Všeho s mírou.
Odpovědět
MM
Milan Milan
13.11.2024 22:28Jistě že u nás k tomu musí nutně dojít taky, stejně tak i ve zbytku Evropy. To pak budou aktivisté teprve řvát, že jde o živé bytosti a blablabla. Ale kdyby je bez rozmyslu nevypustili, nenamnožili, nehýkali nadšením jak se smečky krásně množí (????), nemuseli by pak vlčci násilně umřít. Vina padá na ekoaktivistické ignoranty reality.
Odpovědět
