Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedl Copernicus
24.8.2026 14:31
(ČTK)
Klimatology načasování rekordu, který se týká oceánů a moří mimo polární oblasti, podle DPA překvapilo. Globální teploty oceánů bývají nejvyšší v březnu a dubnu po létě na jižní polokouli, nejnovější rekord však padl v srpnu. Navazuje na sérii měsíčních rekordů a hodnot těsně pod rekordem v teplotě povrchu oceánů, které byly naměřeny už během letošního roku.
Vyšší teploty oceánů podle služby Copernicus zvyšují riziko extrémních povětrnostních jevů. Teplejší oceán uvolňuje do atmosféry více tepla a vlhkosti, což může vést k intenzivnějším srážkám a případně i k zesílení bouří. Teplejší oceán navíc může méně účinně pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, čímž by se mohl oslabit jeden z nejdůležitějších přirozených mechanismů planety, které tlumí změnu klimatu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Strom jako přírodní klimatizace. Jak ho vysadit, aby ochladil dům a neohrozil základy 
V Praze začíná první mezinárodní týden věnovaný klimatu ve střední Evropě
Copernicus: Srpen 2026 byl nejteplejším srpnem v historii měřeníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Karel Zvářal
24.8.2026 15:20Docela mě překvapuje, že oteplení dávají do souvislosti s létem na jižní polokouli. Tam vládne Antarktida, která vysílá studený Peruánský proud do rovníkové oblasti. Dále též studený Bengálský a Jihooceánský. Což způsobuje tzv La Niňu, tj chladné léto. "Vypnutá" la Niňa je potom El Niňo, který bývá zobrazován jako horkost (červená barva) vycházející od peruánského pobřeží.
Avšak letošních několik tepelných kupolí má souvislost s létem na severní polokouli, jako prodložená buňka saharské anticyklóny. A že se pevnina prohřívá rychle a od ní např i Středozemní moře, je snad jasné každému.
Prostě vysušování (vypásání, deforestace, obracení půdy, čerpání spodních vod, urbanizace...) přináší vyšší teploty nad pevninou, od vzdušných mas se prohřívá i hladina oceánů.
Co je nelogické, že s vyšší teplotou by se mělo více odpařovat z hladiny oceánů, mraky by měly dojít až nad pevninu - což se neděje s někdejší pravidelností. Přívalový déšť nestíhá vsáknout, proto sucho trvá nadále. Umíme na dálku přenášet zvuk i obraz - ale u molekul vody se nám to zatím nedaří. Třeba se to jednou změní... (P.S. To zas bude!-DDD)
Odpovědět
Avšak letošních několik tepelných kupolí má souvislost s létem na severní polokouli, jako prodložená buňka saharské anticyklóny. A že se pevnina prohřívá rychle a od ní např i Středozemní moře, je snad jasné každému.
Prostě vysušování (vypásání, deforestace, obracení půdy, čerpání spodních vod, urbanizace...) přináší vyšší teploty nad pevninou, od vzdušných mas se prohřívá i hladina oceánů.
Co je nelogické, že s vyšší teplotou by se mělo více odpařovat z hladiny oceánů, mraky by měly dojít až nad pevninu - což se neděje s někdejší pravidelností. Přívalový déšť nestíhá vsáknout, proto sucho trvá nadále. Umíme na dálku přenášet zvuk i obraz - ale u molekul vody se nám to zatím nedaří. Třeba se to jednou změní... (P.S. To zas bude!-DDD)
Karel Zvářal
24.8.2026 16:50 Reaguje na Karel ZvářalVe Francii vydatně bouří, mohlo by něco dojít až k nám.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.8.2026 06:35 Reaguje na Karel Zvářalpro naši hroudu to spíš znamená, že v létě budou více teplé dny, ale v zimě zase budou dny extrémního mrazu. Ato také očekávám na letošek.
Teplá vody Baltu může zamrznout rychleji a Česko minimálně severní část patří do vlivu studeného Sibiřského proudění. Na jižní a střední Moravě to může být trochu jiné, protože tam proniká proudění z Panonské nížiny, které se setkává někde na úrovni Beskyd se studeným. To proto, že se Jeseníkům říká Moravský ledovec.
Ono na tu naši střechu fouká na každou číst trochu odjinud.
Odpovědět
Teplá vody Baltu může zamrznout rychleji a Česko minimálně severní část patří do vlivu studeného Sibiřského proudění. Na jižní a střední Moravě to může být trochu jiné, protože tam proniká proudění z Panonské nížiny, které se setkává někde na úrovni Beskyd se studeným. To proto, že se Jeseníkům říká Moravský ledovec.
Ono na tu naši střechu fouká na každou číst trochu odjinud.
PE
Petr Elias
25.8.2026 08:42 Reaguje na Karel ZvářalAlespoň si nastuduj správné názvy těch proudů. Není to Bengálský, ale Benguelský. :D Ostatní nesmysly nemá cenu komentovat, stejně si z toho nic nevezmeš. :D
Odpovědět
pk
pepa knotek
24.8.2026 18:21No když se El Niňo přiživí pacifickou odpadkovou skvrnou, mimochodem plocha asi 20x ČR, tak není divu že se oceán otepluje. Ale likvidace plastového odpadu by stála hóódně peněz, tak se bude raději dál omílat CO2.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.8.2026 18:48 Reaguje na pepa knotekTo je taky součást grýndýlu, ale ten odpad je produkt lidské hamižnosti a honbou za růstem HDP za každou cenu. A to zlomit nelze, mám pocit, že je to celý ložený.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2026 19:12 Reaguje na Pavel HanzlAle jděte, je to většinou euroamerický odpad, vyvezený do třetího světa k "Recyklaci"...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.8.2026 09:23 Reaguje na Slavomil VinklerSamozřejmě špatně, je to odpad hlavně čínský a vyvezený euroodpad se má recyklovat (za to jsou placeni) a ne naházet do moře. Pokud to udělají, je to zase jejich odpad.
Odpovědět
va
vaber
25.8.2026 08:26Vypadá to jako samozřejmost. Ohřívá se planeta ,ohřívají se oceány. U pevnin je to zřejmé,ohřívá se povrch a od něj se ohřívá atmosféra. Nad oceány se atmosféra od oceánů nemůže ohřívat, jsou studenější.
Škoda ,že ti odborníci neřekli co vlastně ty oceány ohřívá. Proč jsou tak teplé. Že by ohřívaly od vzduchu? Nebo ,že by se ohřívaly přímo slunečním zářením, ale proč se ohřívají slunečním zářením, nyní ,proč se neohřívaly dříve. Něco je jinak, nejsou mraky ,nebo je sluneční záření silnější.
Jak to souvisí s CO2.
Odpovědět
Škoda ,že ti odborníci neřekli co vlastně ty oceány ohřívá. Proč jsou tak teplé. Že by ohřívaly od vzduchu? Nebo ,že by se ohřívaly přímo slunečním zářením, ale proč se ohřívají slunečním zářením, nyní ,proč se neohřívaly dříve. Něco je jinak, nejsou mraky ,nebo je sluneční záření silnější.
Jak to souvisí s CO2.
BM
Břetislav Machaček
25.8.2026 09:11 Reaguje na vaberOna ta posedlost čistým vzduchem slaví negativní úspěchy absencí
zastínění, ale naopak slaví úspěch i zvyšování znečištění vzduchu
až nad normální výškou oblačnosti. Včera se vedení letového provozu
chválilo, že nad ČR bezpečně zkoordinovalo za rok 246 000 přeletů
vesměs velkých dopravních letadel a to už je sakra pořádné množství
zplodin hoření leteckého paliva. Kam se hrabou malé kotlíky staré
konstrukce na ta letadla spalující za hodinu tolik paliva, co celá
ulice za rok. Navíc ty zplodiny včetně CO2 neputují hodiny a dny
ze zemského povrchu do nadoblačných výšek, ale vznikají rovnou tam.
Ten CO2 těžší než vzduch z kotlíku mohou "sežrat" už u povrchu rostliny, ale ten z letadel se už k rostlinám jen tak nedostane.
Je zajímavé, že za kovidu poklesla letecká doprava na minimum a
bylo tehdy léto jako za mého mládí. Čistá náhoda? A nebo příklad
jak na to oteplování? Co tak pokus na rok zastavit alespoň zcela
zbytnou leteckou dopravu a následně to vyhodnotit?
Odpovědět
zastínění, ale naopak slaví úspěch i zvyšování znečištění vzduchu
až nad normální výškou oblačnosti. Včera se vedení letového provozu
chválilo, že nad ČR bezpečně zkoordinovalo za rok 246 000 přeletů
vesměs velkých dopravních letadel a to už je sakra pořádné množství
zplodin hoření leteckého paliva. Kam se hrabou malé kotlíky staré
konstrukce na ta letadla spalující za hodinu tolik paliva, co celá
ulice za rok. Navíc ty zplodiny včetně CO2 neputují hodiny a dny
ze zemského povrchu do nadoblačných výšek, ale vznikají rovnou tam.
Ten CO2 těžší než vzduch z kotlíku mohou "sežrat" už u povrchu rostliny, ale ten z letadel se už k rostlinám jen tak nedostane.
Je zajímavé, že za kovidu poklesla letecká doprava na minimum a
bylo tehdy léto jako za mého mládí. Čistá náhoda? A nebo příklad
jak na to oteplování? Co tak pokus na rok zastavit alespoň zcela
zbytnou leteckou dopravu a následně to vyhodnotit?
PH
Pavel Hanzl
25.8.2026 09:25 Reaguje na vaberJmenuje se to skleníkový efekt a zpět odražené záření od skleníku ohřívá zemi i moře.
Odpovědět
va
vaber
25.8.2026 16:28 Reaguje na Pavel HanzlNéééé, nechci vysvětlení od Hanzla ,já vím ,že ví všechno.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.8.2026 20:08 Reaguje na vaberTak se zeptejte Turka, ten vám vytáhne graf globální teploty za 10 miliónů let.
Odpovědět
