SVS: Antibiotika z rybí moučky v potravním řetězci nejsou
Podle jeho slov není chloramfenikol sám o sobě v léčebných dávkách člověku nebezpečný. "V malých dávkách, popřípadě ve stopách ale působí negativně na krvetvornou tkáň. Proto také nesmí být používán při léčbě hospodářských zvířat, aby se jeho zbytky nedostaly do produktů živočišného původu, například do masa a mléka," konstatoval Holejšovský. Rybí moučka se navíc vzhledem k tomu, že je dvojnásobně dražší než masokostní moučky, používá pro mladá zvířata. "V žádném případě se nepoužívá pro dokrm zvířat, protože by zanechala v mase pach po rybině," sdělil ředitel SVS.
Sdělení od Spolkového ministerstva pro ochranu spotřebitele, výživu a zemědělství o exportu rybí moučky původem z Německa, která by mohla být kontaminována chloramfenikolem, obdržela SVS ve čtvrtek 17. ledna letošního roku. Podle sdělení se do ČR této moučky dovezlo 4. prosince loňského roku celkem 24 950 kilogramů. Spolkové ministerstvo bylo následně 20. prosince vyrozuměno holandskou státní veterinární správou o tom, že v rybí moučce původem z východní Asie zjistili rezidua chloramfenikolu, který se do ní měl údajně dostat z odpadu při zpracování krevet.
EU přitom hodlá zavést v případě dovozů krevet z Vietnamu a Číny prokázání jejich vyšetření na rezidua chloramfenikolu před jejich dovozem. Nezávisle na případu s možnou kontaminací rybí moučky připravuje SVS obdobné opatření.
reklama