https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tajici-ledy-arktidy-mohou-zautocit-na-evropu-varuji-vedci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tající ledy Arktidy mohou „zaútočit“ na Evropu, varují vědci

7.4.2011 02:00 | Amsterdam (Ekolist.cz)
Tato srovnávací mapa ukazuje, jak ubylo letos v březnu "víceletého" letu ve srovnání s obdobím 1979-2000.
Tato srovnávací mapa ukazuje, jak ubylo letos v březnu "víceletého" letu ve srovnání s obdobím 1979-2000.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | J. Maslanik and C. Fowler, University of Colorado / NSIDC
Ledového pokryvu Arktidy ubývá, v lednu bylo podle amerických vědců naměřeny nové rekordně nízké úrovně zamrzlých ploch. A klimatologové se tedy snaží ve svých modelech vypořádat se znepokojivou otázkou: Jak velký dopad může mít přísun této nově roztáté vody na klima a především mořské proudění? Jejich závěr zní: Dopady mohou být opravdu dramatické.
 

„Množství vody putující do Arktického oceánu zejména z kanadských a sibiřských řek je nyní kvůli vyšším teplotám větší, než obvykle, což přispívá k tání ledu,“ uvedla oceánoložka Laura de Steur z Královského nizozemského institutu pro výzkum moří. „Mořský led taje rychle, což dokazují lednová data. To vše znamená, že do Arktického oceánu proudí velké množství vody,“ dodává.

Tato obrovská „zásobárna“ ledové vody (odhaduje se na 7 500 km3) se tedy stává doslova „divokou kartou“, která může překvapivě rychle změnit poměry i ve vzdálených oblastech. Pokud se totiž dostane do Atlantiku, může ovlivnit to klíčové, co určuje klimatické podmínky široko daleko: systém mořského proudění.

Proudění je zatím stabilní, ale...

V posledních letech se tato varování nenaplnila a proudy, které se dlouhodobě podílejí na formování klimatu v různých částech světa, vykazují stabilitu. Podle vědců je však narušení tohoto systému scénářem, který není možné brát na lehkou váhu.

„Je třeba si uvědomit, že ledová tříšť z tenkého ledu je mobilnější a může arktickou oblast opustit poměrně rychle. Nejhorší možný scénář by byl, kdyby přísun této vody změnil hustotu povrchových vod v severní části Atlantiku,“ říká Laura de Steur. Právě různé hustoty vod jsou jedním z hlavních „motorů“ udržujících v pohybu systém mořských proudů.

Žádné katastrofické ochlazení, s nímž si například pohrávali tvůrci amerického filmu Den poté, však rozhodně nehrozí. „To je vše hollywoodská absurdita, takové změny trvají desítky tisíc let,“ říká de Steur. „Na druhou stranu je nepochybné, že pokud se proudění změní, přinese to velké regionální změny klimatu,“ dodává. A Británie i další části západních částí Evropy by se opravdu mohly ochladit.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist