Tchajwanský jehličnan Nebeský meč patří mezi největší stromy, může mít 1000 let
"Každý metr výšky znamená jinou teplotu, vítr i světlo. Každá část stromu je vlastně jiný svět," popsala výzkumnice Rebecca Hsuová z Tchajwanského lesnického výzkumného institutu.
Samotné měření se provádělo tradiční metodou. Tým vystřelil pomocí vzduchového zařízení tenkou šňůru do korun stromů, kterou následně nahradil horolezeckým lanem. Vědci pak vystoupali až do desítek metrů nad zemí, aby strom změřili přímo.
"Nejvyšší část je překvapivě jemná a úzká, ale stále živá a rostoucí," popsal průzkum fotograf a přírodovědec Steven Pearce, který se expedice účastnil. "Dostat se tam znamená několik dní cesty a lezení v podmínkách, kde se člověk cítí úplně malý."
Podle odborníků nejsou tyto obrovské stromy jen přírodní raritou. Jejich koruny fungují jako složité ekosystémy, ve kterých žijí desítky druhů rostlin i živočichů – od lišejníků přes orchideje až po drobné savce a ptáky. "V jediné takové koruně můžete mít celé generace života," uvedl jeden z výzkumníků.
Zároveň ale platí, že právě tyto prastaré organismy jsou mimořádně zranitelné. Silnější bouře, sucho a změny klimatu způsobují podle vědců jejich úbytek. Na Tchaj-wanu za posledních deset let uhynulo přibližně čtyři až pět procent nejvyšších stromů.
"V okolí je mnoho padlých stromů. Ty, které přežily, jsou v podstatě šťastní výherci," řekla Hsuová. "Chtěla bych, aby lidé viděli tyto stromy a uvědomili si, jak je vzácné je mít."
Vědci nyní doufají, že další výzkum pomůže lépe pochopit, proč právě některé stromy dokážou dorůst do tak extrémních rozměrů – a jak je v měnícím se klimatu ochránit.
reklama

Tillandsie z Botanické zahrady v Liberci přibyly na seznam národní sbírky
Za rozvojem stromů během evoluce stojí schopnost přežít sucho