https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/temelin-proveril-ochrannou-vyztuz.jeji-lana-by-udrzela-i-letici-raketoplan
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Temelín prověřil ochrannou výztuž. Její lana by udržela i letící raketoplán

31.7.2020 17:29 | TEMELÍN (ČTK)
Temelín prověřil i ochrannou budovu kolem reaktoru. Jako výztuž slouží 132 lan, každé měří sto metrů, váží jako pět osobních aut, tvoří ho 478 drátků a udrželo by letící raketoplán.
Temelín prověřil i ochrannou budovu kolem reaktoru. Jako výztuž slouží 132 lan, každé měří sto metrů, váží jako pět osobních aut, tvoří ho 478 drátků a udrželo by letící raketoplán.
Jaderná elektrárna Temelín vyměnila čtvrtinu paliva v reaktoru druhého bloku, který je od 12. června plánovaně odstavený. Technici také zkontrolovali ochrannou budovu kolem reaktoru a vyměnili jedno z více než osmitunových lan, které objekt vyztužuje. Skončily rovněž kontroly bezpečnostních divizí. ČTK to řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Odstávka by měla trvat dva měsíce.
 

Technici nyní montují reaktor a ukončují práce na dvou separátorech, které měnili. Jsou to zařízení, která páru zbavují vlhkosti a přihřívají ji. "Vlastní připojení bloku k přenosové soustavě se bude odvíjet i od výsledků série zkoušek, které nás teprve čekají," řekl mluvčí.

Temelín prověřil i ochrannou budovu kolem reaktoru. Jako výztuž slouží 132 lan, každé měří sto metrů, váží jako pět osobních aut, tvoří ho 478 drátků a udrželo by letící raketoplán. Jedno z nich energetici vyměnili. Lano musí ze stěny budovy vytáhnout, což i s přípravou zabere asi dva týdny. Pak ho odborníci z Ústavu jaderného výzkumu Řež kontrolují, hlavně odolnost vůči předpětí, materiálové vlastnosti nebo chemické složení.

"Jde o jedno z důležitých ověření, které děláme jednou za šest let," uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml. Náročná je podle něj i instalace lana, napíná se totiž na sílu, která by naráz zvedla 600 osobních aut.

Výměna lana trvala měsíc. Výsledky kontrol předala elektrárna Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost.

Ochranná budova reaktoru vypadá jako válec vysoký 56 metrů s průměrem 45 metrů. Betonové stěny jsou tlusté 1,2 metru. Podle mluvčího vydrží silné zemětřesení, odolá tornádu nebo tlakové vlně po výbuchu. Konstrukci vyztužuje 132 ocelových lan, měří od 95 do 190 metrů.

Při odstávce druhého bloku energetici vyměnili čtvrtinu paliva, zkontrolovali bezpečnostní systémy. Naplánovali 55 investičních akcí. I s dodavateli se do odstávky zapojilo asi 1000 lidí.

Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 7,9 TWh.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 09:00
Němci vyrobili za půl roku asi 70 TWh jen ve větrnících, teda skoro 10x tolik.....
Odpovědět
va

vaber

1.8.2020 09:39 Reaguje na Pavel Hanzl
a kolik těch větrníků mají a kolik tím zaneřádili prostoru na moři z zemi
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

1.8.2020 09:48 Reaguje na Pavel Hanzl
No to jste tedy zahájil dnešní diskuzi...
Porovnávat množství vyrobené elektřiny v Německu a v ČR. Jinak tedy pro porovnání instalovaný výkon VtE v Německu je 60,7 GWe. Temelín má 2,11 GWe, tedy 29x méně.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

2.8.2020 20:51 Reaguje na Jaroslav Studnička
No a? Máme moře? Nemáme. Navíc větrníky zabíjejí ptactvo a hmyz. Takže ve své podstatě přírodě více škodí jak jí pomáhají. Nehledě na to, že JETE je stabilní zdroj elektrické energie, což se o větrnících říci nedá. Za mě raději 10 Temelínů než lesy větrníků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 08:08 Reaguje na Stanislav Chytrý
Nad mořem žádný hmyz a ptáci nelétají.
JE je už příliš drahá technologie, v provedení z minulého století už nemá šanci. Možná malé modulární reaktory, nebo tokamak, ale výroba elektřiny není problém, jenom její skladování.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2020 14:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Tam kde jsou ty vrtule, tam je těch ptáků furt docela dost. To jen tak na okraj. Jak moc těm ptákům vadí, to ať posoudí kompetentnější.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.8.2020 13:39 Reaguje na Pavel Hanzl
A co my s tím tady? Si postavte větrník na zahradě, když vám tak chybí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 08:13 Reaguje na Svatá Prostoto
My nic. Naše totálně neschopná vláda neudělá ani ťok, bude čadit z uhláků, dokud nám to někdo nezarazí. A pak dojde na ty svíčky. A my se budeme chodit dívat na TV k lidem, kteří mají na střeše fve. Už se těším.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2020 14:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Řeč byla o větrnících. A za mne říkám, že sem tam občas nějaký budiž, ale víc jich tu fakt nechci. FV panely si může dát na střechu snad každý, v tom mu přece nikdo nebrání. Ale moc jich zatím není. Čím to bude. Jsou dvě možnosti, buď je drtivá majitelů střech blbá, nebo to zase takové terno není. Kterou možnost si vyberete je na vás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 18:38 Reaguje na Svatá Prostoto
Větrníky bych taky nebral, krajina není přece výrobce elektřiny. Ve zdevastovaných oblastech po těžbě uhlí možná....ale radši ne.
K většímu rozvoji fve na střechách je potřeba dobrý zákon (jako mají třeba Němci) a hlavně chytrý elektroměr. Pokud je u nás takový člověk šikanován fakuracemi po fázích, přetoky mu nikdo nevykoupí, ale kdy potřebuje přikoupit, tam mu to nasolí atd. atd. potřebuje na to licenci a byrokracii, tak jde do toho jen srdcař, nikdo jiný.
Pokud ještě nasolí nájem elektroměru, tak je to v řiti úplně, lidi budou muset jít do ostrovů a to je prostě cypovina...není nad to, když stát řídí debilové.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.8.2020 12:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Tohle by bylo docela fajn téma na odborný článek ... jaká jsou úskalí instalace FV panelů u nás a porovnání s tím, jak je to jiných zemích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.8.2020 17:04 Reaguje na Svatá Prostoto
A kdo to bude psát? Ten, kdo tomu rozumí projektuje rukama nohama a plácalisti (jako já) nic kloudného nenapíšou.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

6.8.2020 21:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Co by jsme naopak potřebovali je naprosto stejný princip uplatit u veškeré výroby elektřiny včetně velkých elektráren.

pěkně jim účtovat veškeré distribuční a regulační náklady ať si je každá elektrárna promítne sama přímo do cen elektřiny...

A ne že to bude spotřebitel platit zprůměrované nahlavu s zákonem daném poplatku ČEPSu.

Šlo to za Edisona a Tesly je to jen o elektroměru na elektrárně.

A ať si pak spotřebitel může libovolně vybrat elektrárnu které bude platit s náklady jenom na tu elektrárnu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.8.2020 23:13 Reaguje na Vaclav Sobr
To by pak řachl celý uhelný průmysl totálně (100 kč/kWh ani blbý čecháček nedá) a za tím by šlo jádro.
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.8.2020 13:27
v každém oboru by se měla používat aspoň trochu odpovídající terminologie, jinak to bude působit dojmem blábolu pro kolchozníky. lana kontejnment (obálku) nevyztužují, ale předpínají, kdyby vyztužovala, byla by soudržná a tudíž by nešla vyměnit.
na předpínací výztuži se pak nezkoumá odolnost proti předpětí, ale relaxace (creep) - laikovi se to nejlépe vysvětlí na nové struně natažené na kytaře, která se oproti starým strunám rychle podlaďuje. z materiálových vlastností se pak zkoumá především změna krystalické struktury oceli a orientace krystalů, a samozřejmě to, co se děje mezi krystaly.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist