Teplé a vlhké počasí vytváří předpoklady pro hmyzí škůdce a infekce rostlin
Pokud bude teplo pokračovat, vývoj hmyzích škůdců se urychlí. Jedním z nejčasnějších je krytonosec, který škodí v řepce. "Zemědělci by měli být připraveni, že už v březnu může být nezbytné řepku proti krytonoscům ošetřit," řekl Klem. Stejně tak u ovocných dřevin lze očekávat vyšší význam předjarních i jarních aplikací proti škůdcům. "Může se však stát, že ještě přijdou déletrvající mrazy, které by populaci probuzených škůdců zdecimovaly, a jejich výskyt může být naopak i výrazně snížený," poznamenal Klem.
Teplo a vlhko svědčí také rozvoji chorob, které zimu přežívají v podobě mycelia (shluk vzájemně propletených vláken) na zbytcích rostlin nebo živých rostlinách a na jaře produkují spory, které se šíří vzduchem na větší vzdálenosti, a tvoří tak primární infekci na rostlinách. "Většina infekcí se poté na jaře začne šířit vlhkostí, kapičkami a za příznivých teplotních podmínek. Díky současnému počasí je vývoj infekcí uspíšený, ale další vývoj záleží na jarním počasí. Kvůli teplým zimám jsme i v minulosti viděli brzké a intenzivní šíření infekcí, ale pak následovalo často suché jaro, a tak se již choroby šířily jen v omezené míře. Další šíření tedy záleží hlavně na počasí v dubnu a v květnu," vysvětlil Klem.
Každopádně však musejí být zemědělci ostražití a dobře sledovat předpověď počasí a předpověď rizika. Na webu AgroRisk mohou vidět v devítidenním předstihu, jak bude či nebude počasí škůdcům a infekcím nahrávat. Zatímco proti krytonosci mohou zasahovat už v březnu, proti infekčním chorobám až v dubnu. "Ale musejí být nachystaní, protože to pak může být otázka jednoho týdne," uvedl Klem.
Současná teplá zima podobně jako v předchozích letech zvyšuje riziko zmrznutí nakvetlých stromů či malých plůdků. Kvůli dřívějšímu kvetení se totiž v minulosti výrazně prodloužilo časové okno, kdy mohou budoucí úrodu poškodit jarní mrazy. S možností vpádu mrazivého vzduchu je třeba počítat zhruba do poloviny května, přičemž meruňky už v posledních letech běžně vykvétají v poslední březnové dekádě.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Anyr
14.2.2024 01:16O: Jaká je situace letos (2023) v porovnání s předchozími roky?
Vladimír Hula: Velmi špatná. Došlo k situaci, kdy byl velmi teplý začátek jara po teplé zimě a pak přišly plískanice a studené počasí. Tato kombinace vedla k tomu, že přezimující stádia motýlů prostě umřela. Vezmeme-li v potaz i celkově špatný stav populací našich motýlů, došlo k významnému úbytku – a na jaře tak motýli prakticky nebyli.
Tomáš Kuras: Změny v početnostech druhů jsou zcela přirozeným jevem a vždy záleží na tom, jaké trendy hodnotíme, tj. zda dlouhodobé, nebo krátkodobé. Ovšem v letošním roce je motýlů, ale nejen jich opravdu málo. Týká se to i různých druhů brouků, pestřenek či čmeláků. U přezimujícího hmyzu je hlavně zima obdobím kritickým. Pokud nejsou adekvátní mrazy, na které jsou druhy adaptovány, tak je mnoho jedinců přezimujících stádií napadeno houbovými nemocemi a zimu nepřežije.
Konec citace.
KLIMATICKÝ GLOBÁLNÍ ROZVRAT (https://amper.ped.muni.cz/gw/pojmy.html#1.7.Glob%C3%A1ln%C3%AD%20klimatick%C3%BD%20rozvrat) s sebou nezbytně přinese totální průser. A k čertu se všemi popírači. Měli by z toho normálně udělat "celoplanetární zločin" :/ Ale co se divím, že, když banda tupců po celém světě popíra holokaust, přistání na Měsíci, kulatou Zemi, podporují Putina, Zemana, Orbána, Fica, Babiše, a že v Británii vládnou reptiliáni.
Aneb jak pravil Einstein: „Dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Ale u vesmíru to není tak jisté.“