Testováno medvědem: V americkém centru zkouší odolnost turistické výbavy samotné šelmy
Správa amerického Národního parku Yellowstone má jasno. Pokud působí některý medvěd opakovaně problémy turistům, čeká ho odchycení sklopnou pastí, uspání a transport na jinou lokalitu. Poprvé je „odsunut“ zhruba o třicet mil. Pokud nepochopí tohle první varování a vydá se zpátky na místo svého předešlého působení (kde začne znovu škodit) je na řadě další odchyt. Medvěd se pak dostane o 60 mil, potažmo napotřetí o 100 mil dál. Čtvrtá šance už není, americké právo „třikrát a dost“ evidentně platí i pro medvědovité šelmy. Jedinec, který se ani po třetím odchytu nenapraví, je obvykle buď uspán definitivně, nebo převezen do nějaké zoologické zahrady.
Existují i výjimky. Rangeři vzpomínají, že samice čekající mladé dostala pokusů o nápravu hned šest. A také je tu ještě jedna varianta, která platí pro mlsné medvědy s talentem. Mohou se také dostat Výzkumného centra pro vlky a medvědy, které stojí na hranicích národního parku. A tady jejich sny o dobývání se do odpadky naplněných kontejnerů dojdou naplnění. Zmíněné centrum totiž slouží jako místo k testování „medvědům odolných“ výrobků. Pokud chce výrobce, řekněme zpevněné turistické chladničky nebo přenosné nedobytné schránky na jídlo, obdržet nálepku „Testováno medvědem“, musí svůj produkt předvést nejprve čtyřnohým profesionálům.
A pokud výrobek při testech obstojí v hodinovém mazlení s jedním z osmi zdejších medvědů grizzly, garanci medvědu-vzdornému výrobku získá. Nestává se to ale často. Medvědi v roli produktových konzultantů si své místo ve Výzkumném centru pro vlky a medvědy totiž musí zasloužit. Dostanou se sem jen ti nejšikovnější, jejichž záznamy z divočiny dokazují nápaditost a vynalézavost při překonávání překážek. Přehrabovat se totiž v odhozených odpadcích dokáže každý, ale zdaleka ne všichni už dokáží proniknout do uzamčeného kufru džípu. Samo testování medvědy vyloženě baví: uvnitř údajně nedobytných schránek se totiž nachází burákové máslo, med nebo ryby, prostě ty největší pochoutky. A na nich je se k nim dostat. Jakkoliv.
Využít k tomu mohou svou ohromnou sílu, drápy, zuby. Po výrobku mohou také hodinu skákat, tlouci do něj balvany nebo jej kutálet ze svahu. Medvěd grizzly, pojmenovaný Kobuk, si díky své neobvyklé technice dobývání těchto schránek na jídlo vysloužil přezdívku Ničitel. „Když najde jedinou slabinu, začne se snažit ještě víc,“ potvrzuje Bill Michael, který pro arizonskou společnost Northland Products Inc. výrobky medvědům odolné navrhuje. Michael se s Kobukem Ničitelem potkával pravidelně po dobu pěti let, než přišel na dostatečně nezničitelný design. Jeho specialitou byl totiž manévr ne nepodobný kardiopulmonální resuscitaci: medvěd prostě položil schránku na tvrdou podložku, a s pomocí obou tlap „pumpoval“, než schránka praskla.
Zaměstnanci Výzkumného centra pro vlky a medvědy si účtují za jeden testovaný produkt 500 dolarů, ale více než na nich vydělávají na vstupném. Medvědi v roli testerů jsou totiž divácky vděčným zážitkem. Jejich ošetřovatelé přitom musí dbát hlavně na to, aby je „hra“ bavila. „Pokud by se ani na podesáté do té samé schránky nedostali, přestali by se o ní zajímat,“ říká Randy Gravatt, který experimenty odolnosti vede. „Proto občas zařadíme nějakou nepovedenou schránku, která jim nedá moc práce.“ Výrobky, které se mohou chlubit nálepkou „Testováno medvědem“ představují něco jako zlatý standard odolnosti, na který slyší lidé z Kanady i Spojených států.
Jak ale dodává Scott Jackson z Americké lesní správy: „Ve skutečnosti neexistuje nic jako medvědům odolný produkt. Jsou prostě úžasně vynalézaví a nepředstavitelně silní. Což znamená, že každá překážka je pro medvědy jen otázkou času.“
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí