Tetřev hlušec - král Šumavy se stal ptákem roku
"Volba na tetřeva padla proto, abychom zdůraznili důležitost diskuse, která se nyní vede o budoucí podobě národního parku," potvrzuje důvody výběru letošního ptáka roku Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. Šumava je posledním místem České republiky, kde životaschopná populace tetřevů přežívá. Jedná se zhruba o 300 jedinců. „Řada věcí, které se na Šumavě chystají, mu ale jednoznačně uškodí, ať už plánovaná lanovka na Hraničník nebo v tichosti připravované masivní rozšíření turistických cest," říká Vermouzek.
Ploty i turisté tetřevům škodí
Tetřeva hlušce ohrožuje především nevhodné lesnické hospodaření. Kritická je podle ornitologů především fragmentace lesa a vytváření rozsáhlých pasek. Nepomáhá ani vyrušování lesními dělníky nebo turisty na nevhodně vedených trasách, které narušuje úspěšnost hnízdění. Vyplašení v zimě stojí tetřevi hodně sil a pokud by slepici vyhnalo od kuřat, může vést k podchlazení a smrti mláďat.
Významnou příčinou úhynů tetřeva hlušce jsou podle ČSO nárazy do špatně viditelného drátěného oplocení, případně lan lanovek či vleků. Oslabení a stresovaní ptáci z narušených populací se navíc stávají snadnější obětí predátorů. „Žádný z uvedených vlivů ale nepůsobí samostatně a pod kritický tlak se tetřev dostává až souběžným působením několika faktorů,“ vysvětluje Vermouzek.
Základním předpokladem úspěšné ochrany tetřevů je podle něj dostatečná rozloha vhodného místa, kde může nerušeně sídlit. To se dá zřejmě najít už jen na Šumavě. Zde jsou sice smrkové porosty vlivem kůrovce i větrných kalamit narušené, ale pokud se nechají přirozené obnově, vzniknou zde věkově i strukturně rozrůzněné přírodní lesy se světlinami, které tetřevovi vyhovují. Vývraty, padlé kmeny a další pozůstatky dřívější generace lesa poskytují úkryty i místa k hnízdění a jsou také zdrojem potravy.
Naopak kácení suchých, zlomených a vyvrácených stromů a vytvoření holin zcela ničí tetřevovo prostředí. Pokud má být zachována přirozená populace tetřeva, je potřeba v dané lokalitě přizpůsobit lesnické hospodaření a omezit i rušivé lidské aktivity, především v době toku, sezení na vejcích, vodění mláďat a zimování, říkají ornitologové. „Vhodné podmínky by měla zajistit vyhlášená Ptačí oblast Šumava, součást soustavy Natura 2000. Nyní jde jen o to, zda nám nechybí vůle a síla prosadit potřebná opatření,“ dodává Vermouzek.
Setkání s tetřevem
Pokud budete mít štěstí a na tetřeva v přírodě narazíte, rozhodně si jej nespletete, říkají ornitologové. Je to mohutný pták velikosti krocana, u samce převládá černá barva s hnědými křídly a s výraznými červenými zduřeninami nad očima, kterým myslivci říkají poušky. Samice jsou o poznání menší a hnědavě zbarvené. I přes svoji velikost létají tetřevi poměrně dobře a dokáží bravurně manévrovat mezi stromy. Celkově jsou ale velice nenápadní, zdržují se v odlehlých místech a je těžké je uvidět.
O něco nápadnější jsou tetřevi jen v době toku, ale i tehdy je velmi těžké se k nim přiblížit. Samci i samice jsou na tokaništi velice obezřetní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétají. „Ona příslovečná hluchota, která dala tetřevům i jméno, platí pouze pro kohouty a jen po kratičkou dobu v jedné specifické fázi toku,“ dodává Vermouzek.
Tetřev byl dříve v mnoha oblastech běžným druhem. Kdy přesně z konkrétní oblastí zmizel, za jakých okolností a jak na něj vzpomínají pamětníci, se pokusí ČSO zmapovat díky účasti veřejnosti v novém projektu občanské vědy. V něm může každý přispět svými vlastními vzpomínkami, vyzpovídáním pamětníků, přepisem rodinných historek nebo některým z dalších způsobů, které jsou popsány na webu www.birdlife.cz/tetrev.html.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Sekání rákosí na ledu
Jihočeský kraj má 343 chráněných území, naposled přibylo 11 lokalit
Proč si oblast soutoku Dyje a Moravy zaslouží stát se chráněnou krajinnou oblastíOnline diskuse
K článku A JEŠTĚ ZAPLATÍ ! - 16. 2. 2012 - V.J.Předně mi odpovězte na argument, jak je možné, že jsou země, kde jsou vysoké stavy drobné zvěře i predátorů, včetně pochopů a krkavců (a jestřábů), jako je například Polsko nebo Ukrajina. Až budete schopný vysvětlit tenhle paradox, můžeme se bavit dál, jinak to bude o ničem. Protože podle toho co tady píšete nic z toho nejspíš není možné a přitom to tak je. Zatím se téhle otázce stále úspěšně vyhýbáte.Jestřábi se u nás nestřílí a loví potravu v lesích a lesní drobná zvěř neubývá (lesní zpěvní ptáci - jejich stavy jsou narozdíl od ptáků polní krajiny stabilní!, lesní hlodavci aj.). Rád bych viděl jak by zlikvidovali stavy drobné zvěře. Jejich stavy jsou tak cca stejné nebo nižší jako v 80.letech - kdy teda vychytají drobnou zvěř, když se zatím neprojevil žádný efekt? Že se někteří jedinci naučí lovit u holubníků (podobně jako krahujci) nebo třeba na bažantnici, to asi ví každý (a polokrotkých bažantů a holobů může jediný jestřáb zlividovat hodně), ale to ještě neznamená, že jich je hodně. Stavy jestřábů nejsou u nás nijak zvlášť vysoké. "To samé jestřábi" ... no to mi snad nechcete tvrdit, že jestřábi táhnou na jih? Ano, sice u nás zimují i jestřábi ze severu, ale ti naši jsou víceméně stálí. Naproti tomu pochopi zimují v tropické Africe. Kde loví pochopi kde běžně nehnízdí? Loví v širším okolí hnízda a pak maximálně krátce na tahu. A koncentrují se do míst kde jsou přemnožení hraboši, což je pěkně vidět na podzim. V sezoně uloví kde co - ale znovu, znám spoustu míst, kde jsou pochopi už dlouhodobě a polní zvěř na to úbytkem nijak neragovala, případně ubyla daleko dřív než se tam pochopi dostali. |
