https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/the-guardian-jde-to-i-bez-prani-aneb-kdyz-nosite-jedny-slipy-tyden
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

The Guardian: Jde to i bez praní aneb když nosíte jedny slipy týden

2.7.2023 19:00 (ČTK)
Odborníci na udržitelnou módu tvrdí, že "prát ve studené vodě, prát jen když je to potřeba, nosit oblečené déle - to má stejný nebo větší význam než kupovat udržitelnou značku nebo oblečení z udržitelnějších materiálů.
Odborníci na udržitelnou módu tvrdí, že "prát ve studené vodě, prát jen když je to potřeba, nosit oblečené déle - to má stejný nebo větší význam než kupovat udržitelnou značku nebo oblečení z udržitelnějších materiálů.
Je nutné prát tričko po každém nošení? Asi ne. A co slipy nebo kalhotky? To je různé. Ale stále více lidí se vyhýbá praní, aby ušetřili čas, peníze i životní prostředí, píše britský The Guardian.
 

Když Tim během pandemie covidu-19 začal pracovat z domova, zvolil uvolněnější přístup k oblékání. To ho přivedlo k tomu, aby se zamyslel, kolik času a sil ho stojí praní. Bylo to v době, kdy se mu narodilo druhé dítě, a byl proto rád, že praní může ze svého seznamu úkolů vyškrtnout. I předtím pral méně než mnoho jiných lidí - jednu várku týdně, někdy dokonce co dva týdny a pak zvládl neprat celý rok.

V současnosti Tim, softwarový inženýr, pere asi tak jednou za půl roku. Do kanceláře stále nechodí, a tak příliš čistého oblečení nepotřebuje. Během videokonferencí "ze mě lidé vídají hlavu, neboť kameru nezapínám vůbec", říká. Když ho čeká nějaká důležitá společenská událost, dá si pozor na to, aby něco pěkného na sebe měl, ale ve všední dny na to nedbá.

V pračce stále pere oblečení svých dětí a jeho manželka si pere také. Tima zachraňuje, že má poměrně dost oblečení, ale během roční pauzy od praní v tom samém oděvu vydržel asi dva týdny. Používání ponožek výrazně omezil a nosí sandály, a to i většinu zimy. "A spodky vám mohou vydržet týden," prozrazuje. "Jen musíte mít nízké standardy," dodává. Někdy nosí místo spodního prádla šortky na plavání. Nechává si je i ve sprše, kde se očistí a pak rychle uschnou.

Když oblečení páchne, vymění si ho. "Ale opravdu není nutné prát tak často, jak to většinou lidé dělají," říká. Jeho manželka mu občas říká, že smrdí, "ale většinou jí to až tak nevadí".

Stoupenci nemytí začali u vlasů - vodu používali, ale šampon už ne. Nyní se objevují náznaky, že další na řadě by mohlo být praní. Jako první tento přístup začali razit milovníci džínoviny. "Cokoli z džínoviny neperu, pokud se nestane nějaká katastrofa, třeba že si džíny poliju mlékem," říká učitel Daniel. "Získají lepší patinu, vydrží déle. Nemusíte neustále utrácet za džíny. Je to lepší pro životní prostředí," vyjmenovává přednosti nepraní džínů. Trvá na tom, že i když se tyto kalhoty neperou, nepáchnou.

Klimatická krize nás snad konečně přivedla k tomu, abychom se zamysleli nad dopadem praní na vysoké teploty a nad spotřebou vody a pracích prostředků. Energetická krize lidi donutila přemýšlet o ceně každé várky prádla. "V zimě 2022 jsem praní omezila," říká Jenny. "Donutily mě k tomu rostoucí ceny energií, dopad na životní prostředí i to, že uvnitř se prádlo špatně suší," vysvětluje. Ukázalo se, že opravdu nemusí prát tak často, oblečení často potřebovalo jen osvěžit, na což používá sprej omezující zápachy. Jiní lidé začali prát na 30 stupňů, používají mýdlové ořechy nebo perou v noci, kdy je proud levnější.

Stalo se už celkem běžnou věcí, že si lidé vybírají oblečení s ohledem na životní prostředí - nakupují méně nebo z druhé ruky nebo značky, které jsou údajně etické. Ale odborníci na udržitelnou módu tvrdí, že "prát ve studené vodě, prát jen když je to potřeba, nosit oblečené déle - to má stejný nebo větší význam než kupovat udržitelnou značku nebo oblečení z udržitelnějších materiálů".

Rosie Coxová, profesorka geografie na Londýnské univerzitě a spoluautorka knihy Špína: Umouněná realita obyčejného života, připomíná, že možnost každodenního praní je něčím poměrně novým. "To, co se děje u vás doma, je možné jenom díky velkému pokroku: vodovodu v domácnostech, vynálezu praček, které se lidem vejdou domů a jsou cenově dostupné," říká. V Británii má většina domácností pračku od 60. let, v současnosti je to skoro 100 procent. S nástupem umělých materiálů a rozšíření levných materiálů jako bavlna se prádlo stalo "pratelnější".

Coxová také říká, že to, co lidé považují za čisté, je dané "kulturně, historicky a sociálně". V západní společnosti je čistota vnímána hlavně vizuálně: Vypadá to čistě? Je bílé prádlo opravdu bílé? Kvůli tomu mnoho lidí podle ní hází do koše na prádlo kus jinak čistého oblečení, protože na něm objeví malou skvrnu. Kvůli tomu také výrobci propagují odstraňovače skvrn a rozjasňovače.

Alison z Glasgow matka učila, že oblečení musí po každém nošení vyprat. Když ale zjistila, že oblečení může po použití uklidit zpátky do skříně a "nebát se kontaminace", přestala počítat, kolikrát ho měla na sobě. "Myslím, že moje matka by byla zděšená, ale ničeho si nevšimla. Proč se tak dřít? Šetří nám to peníze, je to lepší pro životní prostředí a oblečení vydrží déle zachovalé," vypočítává výhody, které jí přineslo omezení praní.

Umělci jménem Chet se letos pračka rozbila a rozhodl se nekupovat si novou. "Rozhodnout se, že budu žít jako v 19. století a prát v ruce, bylo snadné," vypráví. Zpočátku se snažil prát tak často jako v době, kdy ještě pračku měl. "Rychle jsem si ale uvědomil, že to tak nejde," přiznává. Praní omezil a nyní se do něho pouští jednou za měsíc. "Ukázalo se, že džíny nebo košile prát nemusím, takže zůstalo spodní prádlo a ponožky. Jsem si jistý, že pračku už nikdy potřebovat nebudu," tvrdí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

2.7.2023 21:22
Další level je, že se dotyčný přestane po použití WC utírat, neboť šetří naše lesy.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.7.2023 23:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Naši prapředci (myslím kdesi v Evropě snad v době antiky) se údajně utírali kamínkem.
Takže proběhnu břehy potoků, nasbírám, a za několik let mám na štěrkový chodník k domu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.7.2023 07:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
však ten článek je dostatečně pitovej, ale na druhou stranu to nebude v dnešní digitalizační závislosti jediný.

To je podobné, jako napsat, že si nebudou čistit zuby, protože to zdržuje...dnešní mladí jsou mentálně neschopní docenit to, co bývalo běžné a doufám, že ještě bude.

Člověk nemá právo se chovat jako prase a křupan, když se zrovna nikdo nekouká... neb se pak tím prasetem a křupanem skutečně stane.


Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

3.7.2023 11:47 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
nemusí si řiť utírat ale může si instalovat bidet. ale to by zase dumal, jak ušetřit vodu. možná že by měl začít cvičit jogu aby si mohl dávat nohu za krk a čistit si tu řiť jako kočka.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

4.7.2023 10:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V Japonsku se neutírá skoro nikdo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.7.2023 06:34
Schopnost udržovat se v nesmradlavém stavu je záležitost kulturní vyspělosti.

Vzhledem k tomu, že nikam nechodí, trpí depresemi a sociálním vyloučením. Deprese se propisuje do psychických stavů a to je výsledek. Ten člověk je v zásadě deprimovaný ale považuje to za šetření, aby omluvil svoje psychické problémy.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

3.7.2023 08:47
Okurková sezóna je tady. Je tady někdo, kdo pere skutečně všechno oblečení po jednom použití? Asi těžko. A pokud jde o spodní prádlo, ten samý exemplář, který se teď kasá, jak nepraním trenek zachraňuje planetu, bude za nějakou dobu psát článek o tom, jak jsou ženy vybíravé a proč tak skvělého muže nechávají bez povšimnutí. Proč asi?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.7.2023 14:50 Reaguje na Marcela Jezberová
Uhodila jste hřebíček na hlavičku. Ale nebojte se, i když se pravidelně myji, nebudu si stěžovat, že mě necháváte bez povšimnutí. :-)
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

3.7.2023 22:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak to holt zkusíte jinde.Naděje umírá poslední.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.7.2023 13:25 Reaguje na Marcela Jezberová
Já už svoje štěstí doma mám. Už dlouho a furt to funguje.
Odpovědět
va

vaber

3.7.2023 08:50
kdysi, když se pralo ,se musela nanosit voda ,ohřát,ručně vyprat,vymáchat, vylít vodu,
a pralo se celý den,tak každou hospodyňku přešla chuť prát každý den,
nejde o čistotu ,ale o obrovské množství znečištěné vody,
dnes je 10x více lidí na planetě, než před 100lety a každý člověk špiní svět nejméně 10x více než před 100lety, kam to povede ? smrdět bude vše a už se k tomu blížíme,stačí když přestane foukat vítr
a pokud jde o zápach člověka,někdo smrdí i když se myje 5x denně a tak to zakrývá voňavým oblečením
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.7.2023 09:42
Přišla paní do prodejny něžného prádla a požaduje 12 x kalhotky s nápisem. .
A prodavačka NABÍDNE DVA BALÍČKY S NÁPISEM PONDĚLÍ, ÚTERÝ... Paní dí, že potřebuje kalhotky s nápisem LEDEN, ÚNOR...
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

3.7.2023 12:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
O tom je i písnička. Text (myslím) je nějak takhle:
„...Slipy se maj měnit...
o Vánocích...."
(Disclaimer: Ironie a vím, Ledecký to psal trochu jinak)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.7.2023 14:53 Reaguje na Galipoli Petr
O hygieně zpíval i Miro Žbirka. Znělo to nějak jako - bielizeň, darujem ti bielizeň. Bielizeň, nos ju iba jeden deň.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

10.7.2023 19:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ještě, že nepožadoval kalhotky s letopočty 2020, 2021, 2022....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.7.2023 09:45
Bral bych prát vůči přírodě šetrnějšími pracími prostředky a s nižšími
nároky na optickou čistotu textilu, ale zapáchat špínou? Z dob minulých
si pamatuji šetření vodou, kdy se lidé koupali jednou týdně a postupně
v jedné vodě od dětí, až po prarodiče a do té vody se ještě namáčelo
prádlo před praním. Ty doby jsou už ale naštěstí pryč, ale co je špatně
je to, že přírodní saponiny nahradily ty chemické a s nimi i barviva
na tkaniny a samotný materiál tkanin uvolňující mikroplasty. Zatěžujeme
tak odpadní vody ne zcela odstranitelnými sajrajty, což naši předci
nedělali. Odpadní voda z mýdla se vylila do brázdy na poli a nakrmila
půdní mikroorganismy. I při máchání takového prádla v potoce kolem
pradlen plavaly živé zdravé ryby, které na výtoku z čističky stěží
naleznete. Něco prostě děláme špatně a není to hygiena, kterou autor
upozaďuje. Z osobní zkušenosti mohu pouze konstatovat, že nemoci se
třeba umýt v sádrovém krunýři je horší, než cítit bolest zlámaných
kostí. Ta úleva se moci po sundání okoupat je nezapomenutelná a tak
vždy v uvozovkách obdivuji nemyté bezdomovce, kterým ale asi utlumuje
ten pocit špíny alkohol. Samozřejmě je to i o zvyku a tradicích, kdy
se lidé mazali směsí tuků a příměsí(dnes kosmetiky), hlínou, močí
atd. z rituálních pohnutek a jako ochranou před hmyzem. U zvířat je
to o překrytí "vůně" šamponů vyválením v trávě, lejně a nebo kadavéru!
Co jednomu páchne, jinému voní a naopak, ale mne pán už asi nepřesvědčí,
že mám chodit nemytý ve špinavém oblečení, čehož jsem si bohatě užil
v jednom z předchozích zaměstnání.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.7.2023 14:56 Reaguje na Břetislav Machaček
A co teprv všechny ty aviváže a aromata... to už s čistotou oděvu nemá zhola nic společného
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.7.2023 18:26 Reaguje na Jakub Graňák
V jiném zaměstnání jsme se učili ve zbožíznalství chemické
složení aviváží a otcové malých dětí to okamžitě zakázali
manželkám používat. Nechci se k tomu ale blíže vyjadřovat,
abych nebyl výrobci obviněn za "neoprávněnou" kritiku.
Vyhovují totiž normě EU a jsou přece OK stejně, jako jiné
sajrajty vyhovující EU normám. Zlatá bývalá ČSN !
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

10.7.2023 20:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Aviváž je prostě něco kyselého... Klidně i ředěný ocet. Způsobí, že vlákna, která jsou po účinku alkalických pracích prostředků „načepýřená" se po okyselení „uhladí". Stejně to funguje u šampon na vlasy - kondicioner.
Odpovědět

Radek Čuda

3.7.2023 17:00
A se někdo diví, že se množí vlci:-)))
Odpovědět
JK

J. Kloutvorová

3.7.2023 18:47
Bože, to jsou ale žvásty. Opravdu chceme zachránit planetu tím, že budeme chodit ve špinavých nepraných hadrech, smrdět na sto honů, mýt se jednou za půl roku a budeme považovat štěnice a blechy za naše přátele, neb nejen, že zvyšují biodiverzitu, ale též zlepšují náš imunitní systém?! Není to trochu na hlavu? Ekoliste, Ekoliste, kam vlastně směřuješ a o jaké ideje Ti jde?!
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

3.7.2023 22:46 Reaguje na J. Kloutvorová
Jasně že ano. V Paříži se už prý pracuje na přátelském soužití s potkany. Leaderem této revoluční myšlenky je prý sama paní starostka.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.7.2023 00:17 Reaguje na Marcela Jezberová
Možná si paní starostka uvědomila že soužití s potkany je méně problémové než soužití s migranty.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.7.2023 22:37
Libil se mi aforismus - nebo to bylo pouhe konstatovani - ktere jsem kdesi cetl o Eskymacich. Eskymak se myje jednou za zivot. Pri narozeni :)
Pokud se Eskymak u myje jeste nekdy pote, tak to byva spis nestastna nahoda - prevrhnuti kajaku apod. zpusobujici utopeni cili v takovych pripadech potom plati, ze Eskymak se myje dvakrat za zivot :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.7.2023 12:40 Reaguje na Miloš Zahradník
Co byli na vojně tak ví dvě pravdy. Zatím se nikdo neusmrděl, ale umrzlo už dost lidí. A taky, že špína do 1/2 centimetru hřeje a pak se olupuje.
Středověk náš vzor.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.7.2023 12:41 Reaguje na Miloš Zahradník
Poznámka. No píše se, že staří Eskymáci si myli ruce zkvašenou močí, neboť umývala tuk.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist