Trutnov lom Libeč kamením z D11 nezaveze, petici proti podepsalo 2390 lidí

Město Trutnov nebude rekultivovat opuštěný a zatopený lom Libeč v severní části města jeho zavezením kamením a zeminou ze stavby nedaleké dálnice D11. Od záměru se ustoupilo, lom se zabezpečí, oznámila radnice. Proti záměru minulý týden vznikla petice za zachování lomu jako cenné přírodní a rekreační lokality. Petenti požadovali okamžité zastavení plánů na zavážku a likvidaci lomu. Petici ze sedm dní do dnešního odpoledne podepsalo asi 2390 lidí. Rozhodnutí o ukončení záměru radnice učinila po jednání se zástupci firem, které od podzimu staví dálnici z Trutnova na hranici s Polskem. "Zájem o dovezení výkopku z dálnice k lomu Libeč by společnosti měly, ale o zajištění rekultivace ne. Město tak projekt odkládá," uvedla mluvčí radnice Michaela Dědková.

V lomu, který patří městu, těžba kamene skončila před desítkami let. K sanaci lomu, do něhož se lidé chodí i koupat, ale nedošlo. Lom se podle radnice stal nebezpečnou lokalitou, kde eroze v poslední době způsobila masivní odtrhy kamene. K sanaci lomu radnice chtěla využít materiál ze stavby dálnice a tím rekultivaci značně zlevnit. Lokalitu chtěla přeměnit na přírodní park se zachováním vodní plochy.

"Zároveň bychom okolní městské části ochránili od přepravy výkopku o objemu 250 000 metrů krychlových, jenž by posloužil při rekultivaci. V přepočtu hovoříme až o 35 000 nákladních vozidlech," uvedl starosta Michal Rosa (ODS). Lom leží u silnice I/16 směrem k hranici, z centra města to je k němu šest kilometrů.

Firmy stavějící dálnici podle radnice uvedly, že o zajištění rekultivace nemají zájem. "Nabízejí sice dovoz materiálu, ale tato varianta, kdy by si město samo zajistilo rekultivaci, nedává městu ekonomický smysl," uvedla mluvčí. Plánem radnice bylo ve výběrovém řízení nabídnout území k pronájmu, po kterém by si rekultivovaný lom převzala zpět a zpřístupnila jej veřejnosti. Radnice proto od plánu rekultivace odstoupila.

"Nyní provedeme jen nezbytná opatření k zabezpečení lomu tak, aby tam nikdo bez místní znalosti nemohl spadnout a ti, kteří do lomu přes zákaz vstoupí, si byli jasně vědomí toho, jakému riziku se vystavují," uvedl Rosa. Nevyloučil, že pokud by se v budoucnu objevily dotační programy na rekultivace důlních děl, tak by se město k sanaci lomu vrátilo.

Odpůrci zasypání lomu argumentovali tím, že lokalita je významnou geologickou oblastí evidovanou Českou geologickou službou, která je součástí Národního geoparku Broumovsko. Lom je podle nich také důležitým útočištěm vzácných druhů živočichů a rostlin a jeho zavážka by znamenala nenahraditelnou ztrátu pro přírodu i obyvatele regionu.

Podle petentů by se do lomu dostal stavební odpad. "Je to krajinářsky i ekologicky naprosté zvěrstvo. Projekt lze vnímat jako snahu ušetřit náklady na likvidaci stavebního odpadu na úkor přírody," uvedl krajinný ekolog a člen petičního výboru Martin Hanousek, který je i členem vedení Zelených v hradeckém kraji.

---

reklama

---