https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tygru-je-v-prirode-vic-mimo-nebezpeci-ale-nejsou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tygrů je v přírodě víc, mimo nebezpečí ale nejsou

28.8.2020 09:14 | ŘÍM (ČTK)
Vybíjení zvířat není otázkou jen vzdálené minulosti. Na začátku tisíciletí žilo ve světě stokrát více tygrů než v roce 2016, kdy jich bylo 3890. V letech 1940 až 1980 vymizel tygr z Bali, Jávy a z oblasti Kaspického moře.
Vybíjení zvířat není otázkou jen vzdálené minulosti. Na začátku tisíciletí žilo ve světě stokrát více tygrů než v roce 2016, kdy jich bylo 3890. V letech 1940 až 1980 vymizel tygr z Bali, Jávy a z oblasti Kaspického moře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Před deseti lety byl počet tygrů ve světě na historickém minimu a hrozilo jim vyhubení. Dobrou zprávou je, že v pěti zemích - v Bhútánu, Číně, Indii, Nepálu a Rusku - jejich počet roste. Špatnou zprávou je ale to, že majestátní šelmě stále hrozí nebezpečí. Je to zejména pytláctví a ztráta přirozeného prostředí, napsal italský deník Corriere della Sera.
 

Před deseti lety zbývalo ve světě v přírodě méně než 4000 tygrů. Teď už snad v ohrožení nejsou, jejich přežití však ohrožuje mnoho faktorů, počínaje pytláky, kteří nelegálně a s velkými zisky prodávají tygří kožešinu a další části jejich těl. Čísla začínají být povzbudivá a Světový fond na ochranu přírody (WWF) počítá s tím, že do dvou let bude dosaženo psychologického prahu 6000 jedinců.

WWF se podílí na projektu Tx2, jehož cílem je dosáhnout zdvojnásobení počtu tygrů ve 13 státech, kde žijí. Kromě již uvedených zemí to je Bangladéš, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Barma, Thajsko a Vietnam. To bude v roce 2022, kdy nastane čínský rok tygra, jako v roce 2010. Tehdy bylo rozhodnuto, že svět bez tygrů by byl nekoncepční, a byla přijata opatření k zachování tohoto živočišného druhu.

"Od historického minima v roce 2010 začal počet tygrů konečně stoupat, a to je důležité i pro další ohrožené druhy, které s ním sdílejí životní prostředí," říká Stuart Chapman z WWF. "A je to důležité i pro miliony lidí, kteří jsou závislí na těchto ekosystémech," dodává.

V minulosti se tygři zabíjeli i z nevědomosti, strachu nebo pověrčivosti, protože lidé ne vždy znali vzájemné působení mezi těmito zvířaty a životním prostředím. A také pro peníze, neboť kvetoucí obchod nezná ani dnes krizi: odhaduje se, že každoroční obrat obchodu s částmi zvířat dosahuje nejméně 100 miliard eur (2,6 bilionu Kč). Patří sem i tygři s jejich kožešinou, ale také zuby a částmi těla, po kterých je velká poptávka ze strany tradiční orientální medicíny.

I z ekonomického hlediska je ochrana zvířat a životního prostředí důležitá, neboť turistika vytváří pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Dobře to vědí například v Nepálu, kde počet tygrů vystoupil ze 121 v roce 2009 na současných 235. V národním parku Bardia žije na 80 tygrů. Přírodní krásy této zóny přilákaly mnoho turistů z celého světa, kteří chtějí vidět tygry a další zvířata volně žijící v přírodě. Park Bardia se stal turistickou destinací a vytvořil nové ekonomické příležitosti.

Projekt Tx2 se týká více oblastí: ochrany teritoria, boje proti pytláctví se zapojením mezinárodní policejní organizace Interpol a místní policie a ochrany lesa, ale také ochrany dalších živočichů, kteří jsou přirozenou kořistí velkých masožravců. Vybíjení zvířat není otázkou jen vzdálené minulosti. Na začátku tisíciletí žilo ve světě stokrát více tygrů než v roce 2016, kdy jich bylo 3890. V letech 1940 až 1980 vymizel tygr z Bali, Jávy a z oblasti Kaspického moře.

Proto dnes musíme tuto tendenci zvrátit. V některých zemích to ale nebude snadné: v Kambodži, Laosu a Vietnamu přežilo jen několik desítek zvířat. Pokrok, jehož bylo už dosaženo, ale vzbuzuje naději. WWF se v roce 1973 začal tímto problémem zabývat a zahájil Operaci Tygr, první kampaň na ochranu ohrožených druhů. Dnes je hlavním iniciátorem plánu na zdvojnásobení počtu tygrů s investicemi v objemu 50 milionů a 80 milionů dolarů (1,1 miliardy a 1,8 miliardy Kč) na realizaci strategie na záchranu tygrů. Podobně to mohou učinit i jednotlivci, prostřednictvím darů či adopcí tygrů na dálku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

28.8.2020 07:04
Krásná zvířata, hlavně ussurijští.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.8.2020 08:27
Lovců a šarlatánů je mnohem víc, proto úsilí o záchranu těchto majestátných šelem nesmí polevit ani o víkendu. Navíc to jsou regulátoři druhu, který by bez flintičky si ani nestihl pustit do kalhot.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.8.2020 10:54
Asi před 30 lety jsem byl ve Vladivostoku a stanovali jsme cca 50km někde, přesnou lokalitu si nepamatuji. Ráno jsem šel pro vodu do říčky (absolutně nedotčená krajina a voda z řeky nebo potoků se tam pije běžně). Našel jsem takovou pěšinku a liboval jsem si, že po tom vekslu od zvěře se dá krásně k říčce dojít, aniž bych se musel prodírat přes nějaké křáky. Když se pak Vadim vzbudil, tak jsem mu to vyprávěl a on jen suše poznamenal: "vot eto tigrovaja trapa, on tuda ochotit sa za kabanami" a už jsme tábor stěhovali o pěkný kus dál. Stopy jsem tam pak našel. Nějak jsem neměl pocit, že něco hrozí, ale cestou zpátky Vadim trval na tom, že mi něco ukáže a zastavíme se u jednoho jeho známýho. Ten Sergej měl chlapácký jizvy na hrudníku, zádech a stehnech a vyprávěl klasickou rusáckou historku. Šel nametenej jak rudý brigadýr z vedlejší vesnice a svítil si nějakou baterčičkou. Když už byl skoro doma, tak si chtěl zapálit papirosu, ale neměl spičky a jak tak blikal tou baterkou, tak viděl vedle u baráku dvě světýlka, což mu pod vlivem těch asi dvou litrů vodky přišlo, že tam stojej dva a kouřej, tak se vydal k nim, aby mu připálili. Samozřejmě to byl tygr, co se vydal do vesnice ukrást nějakýho čokla a milého Serjožu zle zřídil. Serjoža měl kliku, že ho nečapnul hned napoprvý dobře, ale jen za rameno a jak ho začal odnášet, tak Serjoža řval (asi pořádně), tak vyběhli lidi a tygr nakonec Serjožu po asi 50m pustil. Strávil asi 6 měsíců po špitálech, nějaký operace a stal se místním hrdinou, kterému se všichni smáli, že v ožralosti nepozná odlesk světel tygra od žhnoucích konců papiros. Jinak Vadim tvrdil, že přímo ve Vladivostoku milice zastřelí každou zimu 1-2 tygry, kteří v době nouze přijdou až do města, hlavně se snaží ukrást nějakýho čokla, ale přitom samozřejmě ohrožují místní. Jaká je situace dneska, netuším, ale řekl bych, že názor na ochranu panelákových ochranářů se bude hodně lišit od názorů místních, co s tím tygrem žijou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.8.2020 11:22 Reaguje na Hunter
Dost dobrý, holt tygr je a bude pořád šelma- jako ti vlci.
Odpovědět
MG

Milan G

28.8.2020 11:23 Reaguje na Hunter
S tou poslední větou souhlas, ale na druhou stranu pokud se obecně zvířata vraždí kvůli čínské medicíně, tak to je špatně a pak si ty zvířata tu ochranu zaslouží i za cenu toho, že pytlák bude eliminován.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.8.2020 14:13
Můj otec měl po dědečkovi krásnou tygří kůži s vypreparovanou hlavou. Dědeček jej ulovil ještě v 19. století, kdy bylo tygrů nadbytek a tak se na něj nezlobím. Kůži nakonec sežrali moli a hlava byla vyhozena, nejspíš do smetí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist