UNEP: Voda i půda v Bosně a Hercegovině kontaminována ochuzeným uranem, UNEP volá po větší ochraně
„Nejnovější zpráva UNEP není důvodem k poplachu. Chceme jen doporučit zavést na těch místech bezpečností opatření, aby byla jak zemina, tak pitná voda regulérně kontrolována“, říká výkonný ředitel Klaus Toepfer.
Výzkum programu OSN je velmi důležitý, neboť nikdo přesně neví, jak se ochuzený uran v přírodě chová. Ochuzený uran se používá do speciální, velice průrazné munice, takže zbytky střel jsou většinou zaryté v zemi. Zpráva uvádí čtyři nová zjištění, jak se ochuzený uran v prostředí chová a kde se objevuje.
Jednak se kontaminace objevuje v místě dopadu hlavice na zemský povrch. Zpravidla je její úroveň velmi nízká a je omezena na okolí o průměru přibližně 1-2 metry. Za druhé, zbytky náboje jsou mělko pod zemí a hlavice s ochuzeným uranem se začne rozpadat. V takovém případě se hlavice úplně rozloží za 25-35 let od použití zbraně.
Třetí možností, o které zpráva hovoří, je kontaminace spodní vody. Předchozí studie o situaci v Bosně a Hercegovině vznikla těsně po skončení konfliktu. Za sedm roků, které od té doby uběhly, došlo ke znečistění spodní vody, do níž uran proniknul. Když se najde takové místo, okamžitě je potřeba najít náhradní zdroj vody a znehodnocený tok sledovat mnoho let. A konečně jde o kontaminaci vzduchu. Zpráva hovoří o dvou místech včetně vnitřků dvou budov. To by znamenalo, že částečky uranu se mohou přesouvat z míst použití, a to díky větru nebo lidské aktivitě.
Výzkumy v Bosně a Hercegovině navazují na předchozí šetření v Kosovu (2001) a v Srbsku a Černé hoře (2002). Sedmnáctičlenný tým vědců při průzkumech v říjnu 2002 navštívil patnáct míst v Bosně a Hercegovině, pět z nich NATO označilo jako místa použití munice s ochuzeným uranem. Zbylých deset bylo vytipováno na základě informací místní správy. Na třech lokalitách našli vědci silné záření povrchové radioaktivity a dokonce zbytky uranové munice.
Zpráva doporučuje místa zasažená ochuzeným uranem vykopat a zalít asfaltem nebo zasypat nezasaženou zeminou. Znečištěnou půdou odvézt a uložit na sledovaná skladiště. „Výsledky zprávy by měli pomoci požadavku chránit civilní obyvatelstvo a životní prostředí i po skončení vojenských operací“, řekl Pekka Haavisto, ředitel projektu UNEPu, který je zaměřen na zkoumání dopadu ochuzeného uranu na životní prostředí. „Máme vypracovanou vědeckou metodu měření znečištění způsobených zásahy ochuzeným uranem, která se dá využít i v jiných situacích." Tiskovou zprávu UNEPu naleznete zde.
reklama
