Unikátní záběry vyřešily záhadu blešího skoku
Pátrání po původu těchto skoků rozhodně není banální, neboť tato schopnost blechy řadí k rekordmanům mezi zvířaty. Blecha váží jen zhruba 0,7 miligramů, dokáže však doskočit až do vzdálenosti 35 centimetrů a „vznést se“ při tom do výšky dvaceti centimetrů – při tom zažívá přetížení, která je pětadvacetkrát větší než u kosmonautů ve startující raketě.
Dlouho se vědělo, že klíčem k dalekému skoku je především schopnost látky v bleších končetinách, připomínající elastickou pružinu. V ní se zkoncentruje energie, jejíž uvolnění poté zvířeti umožní daleký skok.
Jak to ta blecha dělá?
Jak přesně se to ovšem děje nebylo až doposud jasné. „Dlouho se o tom vědci přeli, ve vědeckých studiích se objevilo mnoho důkazů, ale závěry šly často proti sobě,“ uvádí Gregory Sutton, jeden z autorů výzkumu publikovaného v časopise Journal of Experimental Biology. Vědci v laboratoři dokázali nafilmovat celkem 51 skoků deseti různých blech a záběry poté podrobně analyzovali. „Nebyli jsme si jisti, zda bude snadné pořídit tyto záběr. Měli jsme zkušenosti s filmováním cvrčků, ale ti jsou mnohem větší. Nakonec jsme ale přišli na to, že ve tmě se blechy nehýbají a vyskočí tehdy, kdy se rozsvítí světlo,“ dodává.
Z analýz a také následných matematických modelů vyplynulo, že zásadní roli pro skok mají právě koncové části bleších zadních končetin. Při podrobnějším zkoumání těchto částí objevili výrůstky, o něž se zvířata mohou zapřít. A spočítali také, že blecha se při skoku „řítí“ vzduchem až rychlostí 1,9 metrů za sekundu.
reklama
Další informace |
Online diskuse
interpretace textu - 15. 2. 2011 - CSTo je pomerne jednoduchá úloha z mechaniky:Ak blška letí (podľa textu) rýchlosťou 1.9m/s, tak minimálne takúto rýchlosť musí mať pri štarte. Z nulovej rýchlosti je rozbehová dráha (jump) rovná dĺžke nožičiek (cca 2 mm, podľa obrázka). Podľa textov z mechaniky (ľahko odvoditeľný) vzťah medzi zrýchlením a, rýchlosťou v, dráhou s je a=v^2/(2s), takže máme 1.9*1.9/2/0.002 = 902.5 m/s^2, to je okolo 92g (g=9.8m/s^2). 25-násobok preťaženia kozmonauta pri štarte je teda (3 až 4)g x 25 = (75 až 100) g. Inak mne vyšlo, že štartovná rýchlosť blšky pri 30-stupňovom elevačnom uhle (približne podľa videa) by mala byť až 4 m/s (zo vzťahu Vo=sqr(8hg), kde h=0.2m (20 cm výška skoku), takže v takom prípade by bolo iniciálne zrýchlenie asi 4-násobné, okolo 400g. Rýchlosť 4 m/s môže mať ale len niekoľko milisekúnd po štarte, pretože ako ľahký predmet (necelý miligram) je okamžite účinne brzdená vzduchom, takže vedci uvádzajú asi len polovičnú rýchlosť blšky (predpokladám priemernú) pri skoku. Pre ňu teda zrejme viac platia vzorce pre balistický let, nie ten teoretický pre šikmý vrh vo vákuu, ktorý som použil ja, :) |
