Ústavní soud odmítl stížnost Nymburku ve sporu kvůli zápachu z lakovny

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost města Nymburk ve sporu se společností Automotive Painting Partners (APP, dříve AZOS) kvůli zápachu z lakovny. Potvrdil tak verdikt, podle kterého provoz firmy neobtěžuje okolí zápachem víc než ostatní podniky v průmyslové zóně. Usnesení je dostupné v databázi soudu. Reakci nymburské radnice ČTK shání.

Podle ústavních soudců je výsledek sporu "projevem nezávislého soudního rozhodování, které nevybočilo z mezí ústavnosti". Stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Jako soud prvního stupně se případem zabýval Okresní soud v Nymburku, vyslechl řadu svědků. Dospěl k závěru, že imise nepřekračují přiměřenou míru, což později potvrdil odvolací středočeský krajský soud. Poté zasáhl Nejvyšší soud (NS), nebyl spokojen s hodnocením toho, zda provoz je, či není úředně schválený.

Krajský soud ale i na podruhé zamítl odvolání města. Vycházel z právního názoru, že stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby nebylo vydáno a že za takové povolení nelze považovat rozhodnutí ze 60. let minulého století. Proto je třeba kauzu posuzovat podle občanského zákoníku jako klasické imise, které nesmějí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousední nemovitosti, což se prý kolem lakovny nedělo.

V dovolání k NS město uvádělo, že skutková zjištění o míře zápachu jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Poukazovalo také na to, že pokud provoz v areálu není úředně schválený, firma imisemi zasahuje do vlastnického práva města. Podle NS ale taková úvaha nefunguje automaticky, je potřeba rozlišovat přímé a nepřímé imise, přičemž jen ty přímé jsou zakázány bez ohledu na jejich míru. Ochrany proti nepřímým imisím se lze podle NS dovolat jen tehdy, pokud jde o "vnikání imisí v míře nepřiměřené místním poměrům, a které podstatně omezují obvyklé užívání pozemku".

V ústavní stížnosti si město znovu stěžovalo na "extrémně vadné" hodnocení některých důkazů a poukazovalo na problémy lidí kolem podniku.

---

reklama

---